Výdaje domácností na bydlení vzrostly o 21,7 procenta. Naopak klesly reálné příjmy, ale zároveň ubylo lidí pod hranicí příjmové chudoby

Nahrávám video

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta,“ řekla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o dvanáct procent a za nájemné asi o šest procent.

Téměř dvě pětiny domácností žily ve vlastním domě a zhruba 29 procent ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo asi šest procent lidí. V nájmu bydlela víc než pětina. Meziročně jich podle Měřinské „lehce přibylo“. Zbývajících šest procent osob pobývalo u příbuzných a známých.

Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů, což bylo poměrně více než v roce 2022, kdy bydlení sebralo rodinám zhruba patnáct procent příjmů. Výdaje za bydlení rostou trvale, většinou ale pomaleji – o nižší stovky korun. Zrychlilo to mezi lety 2021 a 2022, kdy vyskočily průměrné výdaje za bydlení více než o šest stovek a loni již o čtrnáct set.

Na bydlení ve vlastním domě loni náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů. Téměř tři čtvrtiny částky se utratily za energie. V nájmu lidé dali v průměru 12 251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení. Dávku je možné získat, pokud se za bydlení utratí přes třicet procent příjmu.

Ti, kteří měli vlastní byt, měsíčně za bydlení platili loni průměrně 6996 korun. Utratili tak 14 procent svých čistých příjmů. Pobyt u příbuzných či známých vyšel v průměru na 5815 korun měsíčně. Bylo to 17,6 procenta příjmu. U rodiny či přátel pobývají nejčastěji studenti a nízkopříjmové rodiny, podotkla Měřinská.

Nahrávám video

Devět z deseti lidí v Česku je se svým bydlením spokojeno. I tak mají ale některé výhrady. Téměř 16 procent osob si stěžuje na hluk z ulice či od sousedů, každému dvanáctému vadí zápach a špína v okolí, stejný počet lidí má problém se zatékáním a vlhkostí. Sedm procent zmínilo vandalismus a kriminalitu a tři procenta temný byt a nedostatek světla.

Téměř dvě třetiny lidí žijí v domě se zateplenými fasádami, střechami či podlahami. Před méně než pěti lety zateplení udělala desetina domácností, ostatní ho mají starší. Okna vyměnilo zhruba 88 procent domácností. Novější dvojitá či trojitá skla, která se měnila v posledních pěti letech, má každá dvanáctá domácnost.

Lidí ohrožených příjmovou chudobou loni meziročně ubylo

V průměru měla domácnost v Česku na osobu loni příjem 259 900 korun čistého. O rok dříve to bylo 241 200 korun. Nejvíc se příjmy meziročně zvýšily samotným seniorům, a to zhruba o 14 procent. Na osobu vzrostly z 222 100 korun na 252 900 korun. Důvodem byla trojí valorizace v roce 2022 – jedna běžná a dvě mimořádné k dorovnání inflace. Nejméně si naopak polepšily příjmově neúplné rodiny s dětmi. Měly o pět procent víc než o rok dřív. Na osobu připadlo 175 500 korun místo 167 100 korun. Od roku 2020 do roku 2022 postupně klesal v hrubých příjmech podíl výdělků ze zaměstnání, naopak čím dál větší část tvořily důchody a dávky.

Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Ptali se 11 500 domácností. Ukazatele odrážejí stav předminulého roku a loňského jara. Loni se hranice chudoby zvedla pro jednotlivce o 1203 korun na 16 774 korun. Pro dva dospělé byla o 1804 korun vyšší, činila 25 160 korun. Pro samotného rodiče s dítětem do 13 let dosahovala 21 806 korun, tedy o 1564 korun víc než v roce 2022.

Nahrávám video

Do materiálního nedostatku se loni nejvíc dostávaly neúplné rodiny s dětmi. Podíl obyvatel v tomto materiálním nedostatku vzrostl meziročně z 4,8 na 6,3 procenta. Pět ze třinácti sledovaných položek, jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 14 100 korun, maso obden či dostatečné vytápění, si nemohlo dovolit téměř 27 procent domácností samoživitelek a samoživitelů s potomky. O rok dřív to bylo sedmnáct procent.

„Narostla materiální deprivace – 6,3 procenta, což je těžká materiální chudoba. Zároveň výzkum ČSÚ, byť je kvalitní, nezachycuje lidi na ubytovnách, v sociálně vyloučených lokalitách, azylových domech a podobně, takže materiální deprivací trpí v Česku pravděpodobně skoro až deset procent domácností,“ podotkl sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Zmínil, že v roce 2022 a minimálně v první polovině roku 2023 se situace zhoršovala. „Od té doby nastala stagnace sociálních problémů a reálných příjmů, protože se inflace zpomalila v prvním kvartálu roku 2023, což zpomalilo i problémy,“ dodal.

Příjmová chudoba v Česku loni ohrožovala v přepočtu přes milion obyvatel. Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Meziročně jich tak přes 40 tisíc ubylo. Lidí v materiálním nedostatku bylo minulý rok při přepočtu kolem 730 tisíc. Přibylo jich proti roku 2022 o víc než 210 tisíc. K poklesu podílu obyvatel pod hranicí příjmové chudoby přispěl podle statistiků hlavně jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě, který mohly získat domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Rychleji se tak zvedl příjem chudším rodinám než středně příjmovým.

Nahrávám video

V evropském srovnání je Česko mezi zeměmi, kde je relativně nejméně lidí ohroženo příjmovou chudobou. Jak ovšem podotkl v 90' ČT24 ředitel agentury STEM Martin Buchtík, je to dáno i tím, jak je bohatá populace jednotlivých zemí jako celek. „Německý chudý člověk podle definice Eurostatu je naše – možná trochu nižší–střední třída,“ poukázal. Číslo tak spíše ukazuje, nakolik jsou rozevřené nůžky mezi bohatými a chudými v jednotlivých zemích.

Třetina lidí v Česku má vyšší vzdělání než jejich rodiče

Sociologové už dřív poukazovali na to, že chudoba se v Česku přenáší z generace na generaci, přičemž za součást řešení považují zpřístupnit vzdělání lidem i z chudších poměrů. V současnosti je to spíše tak, že děti vzdělanějších rodičů z bohatších rodin mají mnohem vyšší šanci, že dosáhnou vyššího vzdělání a budou v dospělosti také víc vydělávat. Odborníci doporučují proto podporu dětí už ve školkách či na základní škole.

Vyšší vzdělání než jejich rodiče má v současnosti v Česku dle dat ČSÚ z modulu o mezigeneračním srovnání jen třetina lidí, respektive 32 procent dotázaných. Celkem 53 procent na tom bylo stejně jako jejich matky a otcové a čtrnáct procent skončilo s nižším vzděláním. Vysokoškolský titul získalo 36 procent lidí z rodin, kde měl aspoň jeden z rodičů vysokou školu, a naopak pouze zhruba patnáct procent potomků vyučených rodičů či rodičů se základní školou. Polovina dětí středoškoláků dosáhla na vysokoškolský titul.

Základní školu či výuční list má téměř sedmdesát procent potomků lidí se základním vzděláním či učilištěm, zhruba 29 procent dětí středoškoláků a dvě procenta lidí z rodin, kde byl aspoň jeden z rodičů vysokoškolák. Zhruba tři z deseti dětí rodičů středoškoláků se vyučily, nebo mají jen základní školu.

Podle Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE-EI se v současnosti v důsledku zdražování z minulých let potýkají s chudobou nejvíce právě lidé s nižším vzděláním a také lidé s dětmi. Důchodce naopak dopady inflace tolik neovlivnily vzhledem k valorizacím penzí, které na zdražování reagovaly. „Důchodcovské domácnosti jsou automatickým způsobem chráněny. Proto v posledních dvou letech výrazným způsobem nevzrostla chudoba důchodcovských domácností,“ řekl.

Lidé pro ČSÚ také popisovali situaci nyní a v době, když jim bylo čtrnáct let. Celkem 35 procent dotázaných uvedlo, že tehdy i nyní patří se svou finanční situací mezi pětinu nejchudších. Naopak mezi pětinu lidí s nejvyšším příjmem se z osob, které vyrůstaly v nejchudších rodinách, dostalo necelých čtrnáct procent. Z dospělých, kteří v dětství žili v pětině nejbohatších rodin, patří do pětiny lidí s nejlepší finanční situací 35 procent. Ve finančně nejslabší pětině je z nich teď dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...