Pražský vrchní soud nepřipustil vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu, své rozhodnutí zdůvodnil válečnou situací. Podle soudců by tam muži hrozilo reálné riziko porušení mužových lidských práv, oznámil ve čtvrtek mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Ukrajina žádala Frančettiho vydání v souvislosti s jeho údajným podílem na ruské anexi Krymu. Česko nyní kvůli tomuto skutku muže stíhá samo.
Rusa zadržela česká policie na základě ukrajinského zatykače loni v září. Pražský městský soud nejprve jeho vydání k trestnímu stíhání připustil. Stalo se tak krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Frančetti si ale podal stížnost, kterou vrchní soud projednal v dubnu. Jak a proč rozhodl, zveřejnila justice až nyní.
Frančettiho vydání je podle závěru vrchního soudu nepřípustné. „V současné době s ohledem na válečnou situaci na Ukrajině a dále i osobní okolnosti týkající se vyžádaného Frančettiho je dáno reálné nebezpečí porušení práv zaručených mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, které v současné době není s to snížit či eliminovat ani poskytnutými ujištěními ukrajinské strany,“ sdělil k názoru vrchního soudu Wenig.
Podle soudců navíc existuje důvodná obava z toho, že by Frančetti byl na Ukrajině po svém vydání vystaven pronásledování a zhoršení postavení v trestním řízení, a to kvůli svému státnímu občanství, a zejména pak kvůli účasti na bojových akcích na straně proruských separatistů.
Zpravodajská skupina Severní vítr
Ukrajina Frančettiho viní z účasti na činnosti nelegálního ozbrojeného útvaru. Podle ní souhlasil v roce 2014 po příjezdu do Sevastopolu s tím, že se zapojí do činnosti útvaru Sebeobrana Krymu, který ukrajinské zákony nepovolily a který byl mimo jiné zaměřený na potlačení odporu proukrajinsky naladěného obyvatelstva v dané oblasti. Muž údajně vytvořil zpravodajskou skupinu Severní vítr a vybral do ní jedenáct členů, kterým denně udílel pokyny. Informace, které získali v terénu, předával podle Ukrajiny velení ruského námořnictva.
Vrchní soud sice Frančettiho propustil z předběžné vazby, Rus se ale na svobodu reálně nedostal. Bezprostředně poté jej zadržela česká Národní centrála proti organizovanému zločinu a obvinila jej v souvislosti s ruskou anexí Krymu z účasti na organizované zločinecké skupině. Obvodní soud muže následně poslal do vyšetřovací vazby. Vyjádřil obavy z toho, že by Rus mohl utéct.
Za založení, účast na činnosti či podporu organizované zločinecké skupiny hrozí podle českého trestního zákoníku v základní sazbě dva až deset let vězení. Jestliže někdo působí jako vedoucí činitel takové skupiny, zvyšuje se sazba až na dvanáct let.
Frančetti vinu odmítá, proti jeho vydání bylo i Rusko. Muž trvá na tom, že pouze hlídal v lese s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí Sevastopolu. Uvedl, že do oblasti přijel už v době, kdy anexe probíhala, a že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.
