Vohralíková skončí v čele prezidentské kanceláře, nahradí ji manažer Vašina

Nahrávám video

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Podle Hradu končí Jana Vohralíková v čele Kanceláře prezidenta republiky z osobních důvodů. „Pracovní tlak a společenské povinnosti spojené s funkcí jsou vysilující, a proto se v blízké budoucnosti chci věnovat jiné práci a projektům,“ uvedla dosavadní vedoucí.

Prezident Petr Pavel její dosavadní práci vyzdvihl. „Dokázala přivést do vedoucích pozic profesionály, nastavit organizaci a fungování celého týmu. Patří jí za to mé velké poděkování. Byl bych potěšen, kdybych mohl i nadále využívat její zkušenosti nebo doporučení a zůstal s ní v kontaktu. Dveře na Hrad bude mít otevřené,“ ujistil.

Zároveň s tím, že končí Vohralíková, oznámil Hrad jméno jejího nástupce. Bude jím manažer Milan Vašina. V současnosti vede středoevropský Aspen Institute a v minulosti byl generálním ředitelem slovenského a později českého T-Mobilu. Byl také součástí jedenáctičlenného poradního týmu pro digitalizaci vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti).

Vašina zdůraznil, že chce pokračovat v práci své předchůdkyně. „Chci navázat na všechno dobré, co kancléřka udělala, a proto jsme se dohodli na harmonogramu předávání od dnešního dne tak, aby vše proběhlo hladce a správně,“ avizoval.

Milan Vašina
Zdroj: ČTK/Michal Kamaryt

Vohralíková při svém nástupu označila za svoji hlavní prioritu změnit „firemní kulturu“ Pražského hradu a připravila novou organizační strukturu Kanceláře prezidenta republiky. Od loňského 1. června se sjednotily klíčové agendy, jako jsou ekonomika, personalistika, IT a právní a programové věci.

Pozornost ale vzbudily také personální změny, při nichž opustili Pražský hrad někteří dlouhodobí spolupracovníci prezidenta Pavla. Loni v září byl zrušen prezidentův kabinet a odešla jeho ředitelka Linda Jozwiak Kopecká. V téže době skončila jako ředitelka hradního tiskového odboru Markéta Řeháková, která později odešla i z pozice prezidentovy mluvčí. Od letošního ledna nemají s Hradem smlouvu šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Ten ale zůstal v expertním zahraničněpolitickém poradním týmu.

Některá média tvrdila, že to byl důsledek nesouladu mezi lidmi kolem Vohralíkové a těmi, kdo s Petrem Pavlem spolupracovali již dříve. Seznam Zprávy již loni na podzim psaly, že se „zformovala dvě mocenská hnízda“. O rozporech mezi šéfkou kanceláře a některými pracovníky informoval také Deník N.

Mluví se o konfliktu s poradcem Kolářem

Portál Seznam Zprávy ve čtvrtek napsal, že Vohralíková na Hradě končí po konfliktu právě s poradcem prezidenta Petrem Kolářem. Ten na dotaz ČTK napsal, že na tyto spekulace nehodlá vůbec reagovat. „Bez komentáře,“ uvedl pouze.

Jeden z autorů odkazovaného článku Lukáš Valášek v pořadu 90' ČT24 doplnil, že podle jeho zdrojů z Hradu byl odchod Vohralíkové neočekávaný a překvapení z něj byli i vysocí úředníci prezidentské kanceláře. Valášek hovoří o dlouhodobém konfliktu mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce – jednou z nich byla i Vohralíková.

Také komentátor MF DNES Petr Kolář, který byl dalším hostem pořadu (jde o jmenovce prezidentova poradce – pozn. red.), hovořil o atmosféře na Hradě, která prý už několik měsíců není dobrá. A jednou z velkých příčin bylo prý právě působení Vohralíkové. Má prý pověst „sekernice“. „Kruciální problém byl ten, když se pokusila seknout Petra Koláře,“ míní komentátor.

Poradce Kolář požádal o prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, v prosinci se ale objevila zpráva, že prezidentská kancelář rozhodla, že ji ke své činnosti na Hradě nepotřebuje. Komentátor Kolář si myslí, že ji Vohralíková stopla pravděpodobně bez vědomí poradce Koláře i Pavla.

Nahrávám video

Prezident jako pilíř stability

Fluktuace se podle politologa Pavla Šaradína dá vysvětlit tím, že se Pavel v novém prostředí spolehl na nejbližší spolupracovníky z kampaně. „Pokud člověk přichází do nového prostředí a bez politických zkušeností, nechá si často poradit s výběrem spolupracovníků. Případně se spolehne na nejbližší spolupracovníky, jako prezident Pavel se spolehl na kolegy a kolegyně z kampaně,“ míní. V obou případech se podle něj může stát, že se tito lidé zklamou nebo zjistí, že tato práce je nebaví.

„V očích veřejnosti to samozřejmě pozitivní není, od prezidenta očekává, že bude spíše pilířem stability,“ poznamenal politolog Josef Mlejnek. Také Šaradín uvedl, že Hrad jako důležitá instituce potřebuje stabilitu, kterou teď nemá. Odchod klíčové spolupracovnice hlavy státu považuje za velký zásah do nastavené práce. „Pokud ale odchází po kritice, o níž ale toho moc nevíme, pak by šlo o zlepšení,“ doplnil.

Někteří vedoucí kanceláře přežili více prezidentů, Havel vystřídal čtyři

Post vedoucího prezidentské kanceláře byl v československé a české historii poměrně stabilní. Po celou dvacetiletou existenci první republiky sloužil v této funkci jediný člověk – Přemysl Šámal. Příliš často se kancléři neměnili ani v pozdějších obdobích, například Ladislav Novák vedl kancelář patnáct let, zatímco se na Hradě vystřídali tři prezidenti. Nejčastěji měnil kancléře Václav Havel, v jeho éře se v čele prezidentské kanceláře vystřídali Karel Schwarzenberg, Luboš Dobrovský, Ivan Medek a Ivo Mathé.

Poslední dva prezidenti přivedli každý svého vedoucího – Václav Klaus Jiřího Weigla a Miloš Zeman Vratislava Mynáře, kteří pak v čele kanceláře setrvali každý deset let po obě funkční období hlav státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...