TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.
Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu pochválil vládní strany mimo jiné za to, že se na veřejnosti prakticky nehádají. Jeho výzva, aby politici začali dělat konkrétní kroky pro přijetí eura, však paradoxně vyvolala koaliční spor mezi ODS a ostatními vládními stranami.
Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura jsou podle úterních vyjádření zaslaných ČT k přibližování Česka k euru spíše skeptičtí. „V našem programovém prohlášení se řeší to, abychom dali do pořádku veřejné finance, teprve poté můžeme začít debatu o přijetí eura,“ řekl Stanjura.
Vláda letos plánuje snížit deficit veřejných financí ze 3,6 na 2,2 procenta HDP. Česko tak začne plnit jedno z klíčových kritérií pro přijetí eura, což je pro čtyři z pěti koaličních stran důvod, proč má kabinet začít o společné evropské měně otevřeně mluvit.
Strany TOP 09 a Piráti začaly na diskusi o euru tlačit už před Vánoci. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) během prosince prohlásil, že by se Česko mělo snažit vstoupit do systému ERM II. Ve prospěch přijetí společné evropské měny se vyjádřila i šéfka resortu pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09): „Myslím si, že je to v zájmu Česka, protože například náklady na dluhovou službu by v tuto chvíli byly výrazně nižší. Jsem přesvědčena, že počet zemí v eurozóně je tak velký, že je to handicapem pro Česko.“
Návrh o přijetí eura by sněmovnou neprošel
Pokud by o přijetí eura hlasovala současná Poslanecká sněmovna, návrh by neprošel. Proti zavedení společné evropské měny je kromě dominantní části vládní strany ODS i celá sněmovní opozice, kterou tvoří hnutí ANO a SPD.
Kriticky se k prezidentově projevu vyjádřil například poslanec Jan Skopeček (ODS), podle něhož je pro Česko přínosnější, když může vykonávat svou vlastní měnovou politiku. „Nevidím důvod, proč se dnes zbavovat flexibilního měnového kurzu. Pan prezident by měl vysvětlit, v čem bude pro českou ekonomiku lepší fixní kurz a v čem je pro Českou republiku dobré vzdát se vlastní měnové politiky, která může reagovat na vývoj ekonomiky u nás,“ konstatoval.
Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová považuje přijetí eura za nemyslitelné. Poukázala na stanovisko resortu financí a České národní banky. „Každé dva roky předkládají společný materiál, kde navrhují, zda by se mělo stanovit datum pro přijetí eura. Materiál takové datum opět nestanovuje. To znamená, že neuvádí, že by se k tomu mělo přistoupit,“ upozornila Schillerová.
Pro přijetí eura nenastal vhodný okamžik, tvrdí Dufek
Lídr hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že Česko by bylo v případě přijetí eura „spoluzodpovědné za astronomické dluhy jihoevropských států“ a nebylo by schopno provádět vlastní měnovou politiku.
Také někdejší europoslanec a ekonomický poradce hnutí SPD Petr Mach míní, že by Česko nemělo evropskou měnu zavádět. Česká koruna podle něj představuje symbol a součást státní suverenity. „Myslím si, že je velká většina lidí, kteří to euro nechtějí. A tak je hloupost, abychom Česko zatáhli do něčeho, do čeho nechce. Jako ekonom se připojuji ke kritikům, podle nichž by nám to ekonomicky nepomohlo,“ doplnil Mach.
Vyzdvihl však možnost, že by se o zavedení eura mohlo hlasovat pomocí referenda. „Vezměme příklad třeba Švédska, které vstoupilo do Evropské unie ještě před námi. Jelikož se tamní obyvatelé stavěli proti euru, tak v zemi uspořádali referendum. V něm Švédové řekli, že euro nechtějí, a zůstali u švédské koruny. Myslím si, že bychom se měli zachovat podobně,“ vysvětlil Mach.
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek podotkl, že pro přijetí eura ještě nenastal vhodný okamžik, ačkoliv jeho strana tento krok dlouhodobě podporuje. „Domnívám se, že tento rok není tím, kdy bychom měli začít dělat konkrétní kroky ohledně přijetí eura. Nesplňujeme ani všechna kritéria, u kterých Evropa požaduje, abychom je měli nějakým způsobem v pořádku,“ řekl Dufek.
Vhodné období pro přijetí eura by podle něho mohlo nastat tehdy, až bude vláda pevně přesvědčena o tom, že je to pro zemi výhodné. „Myslím si, že jsme se ještě nedostali ani do té fáze, kdy bychom byli pevně přesvědčeni o tom, v jaký příslušný rok euro chceme,“ doplnil Dufek.
Vlček: Přijetí eura neodkládejme
Naopak místopředseda TOP 09 Michal Kučera je přesvědčen o tom, že přijetí společné evropské měny nemá smysl odkládat. „Musíme si uvědomit, že celá řada našich českých společností obchoduje právě v eurech. Euro je v byznyse standardní měnou,“ poznamenal. Argument, že koruna zachraňuje českou ekonomiku, vzhledem k loňské vysoké inflaci odmítá.
Podobného názoru je i Lukáš Vlček, který je prvním místopředsedou Starostů a nezávislých (STAN). Připomněl, že jeho hnutí ve vládě přijetí eura prosazuje dlouhodobě. „Přijetí eura opravdu neodkládejme a nečekejme na vhodnější příležitosti. Plníme řadu maastrichtských kritérií. Není na co čekat,“ upozornil a dodal, že se svými kolegy udělá vše proto, aby v koalici přesvědčili i ostatní partnery.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek zdůraznil, že proti přijetí eura se ve vládě staví zejména ODS. Strana podle něho argumentuje třeba tím, že ponechání koruny by mohlo pomoci operacím České národní banky během krize. „Myslím si, že historicky by se neukázalo, že by z toho byly zásadní výhody, protože Česko je otevřená ekonomika, která je velmi závislá na obchodních vztazích se svými sousedy, zejména s Německem. Bylo by užitečné, abychom odstranili obchodu co nejvíce překážek,“ řekl.
Veřejnost se k přijetí eura staví odmítavě, tvrdí průzkum CVVM
Podle loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) byly proti zavedení eura v Česku téměř tři čtvrtiny oslovených. K zastáncům přijetí evropské měny se přihlásilo 22 procent respondentů. Eurem aktuálně platí dvacet z 27 zemí Evropské unie, tedy výrazná většina. Zatímco Slovensko se své měny vzdalo přesně před patnácti lety, naposledy přijalo euro Chorvatsko, a to před rokem.
Česká měna se vůči euru na konci roku 2023 nacházela na nejslabší úrovni od podzimu 2022. Jedno euro stálo 24 korun a sedmdesát haléřů, koruna tak oslabila zhruba o dvě a půl procenta. Za oslabením stojí slabý výkon české ekonomiky a vysoká inflace.
