Vláda ve středu schválila dohodu s obcemi v sousedství připravované průmyslové zóny pro výrobu baterií pro elektromobily v lokalitě Líně na Plzeňsku. Dohoda zmenšuje plochu areálu takzvané gigafactory a slibuje investice do kompenzačních opatření pro obce, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet také schválil další novely, například tu týkající se pravidelné valorizace odměn městských a krajských zastupitelstev nebo možnosti obcí spojit se a sdílet administrativu.
Podle Síkely bude maximální plocha průmyslové zóny 200 hektarů namísto původně zvažovaných 700 hektarů. Stát bude investovat do silniční i železniční infrastruktury v okolí, aby omezil dopravní dopady na okolní obce a vytvoří zelený pás oddělující zónu od obcí. Vláda také chce investovat do posílení občanské vybavenosti a dostupnosti bydlení v dotčených obcích.
Plánované investice budou podle ministra vycházet z připravované studie dopadů stavby gigafactory. Vypracování studie Síkela předpokládá do konce roku. Letecká záchranná služba, která dosud sídlila na letišti v Líních, zůstane pro region plně funkční a udrží si pro místní stejný standard jako dosud, řekl Síkela. „Zajistit to je teď velký úkol pro můj resort, ale také pro resorty zdravotnictví a obrany,“ uvedl. Nová lokalita zatím podle něj vybrána není.
Síkela zdůraznil, že schválená dohoda s obcemi zaručuje, že budou platit všechny podmínky, na kterých se vláda se samosprávami při přípravě průmyslové zóny dohodne.
Valorizace odměn pro členy zastupitelstev
Kabinet se zabýval i dalšími tématy. Odměna uvolněného člena zastupitelstva se má podle schválené novely určovat jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze zákona. Ten závisí na zastávané funkci a velikosti obce, kraje či městské části. Za základnu by se pokládala pro kalendářní rok průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku.
Stejný mechanismus výpočtu by platil i pro neuvolněné zastupitele. Ze zákona by ale vyplývala pouze horní hranice jejich odměn, konkrétní výši by jako nyní stanovovala zastupitelstva. „Nová výše odměn v jednotlivých kalendářních letech vyplyne přímo ze zákona, vláda ji už nebude schvalovat ani ovlivňovat,“ uvádí zdůvodnění.
Dosud o odměnách pravidelně rozhoduje vláda. Podle rozhodnutí kabinetu z konce listopadu vzrostly odměny regionálních politiků po dvouletém zmražení letos o deset procent. Předtím se odměny naposledy zvýšily od ledna 2020 o 7,5 procenta. Poté s ohledem na rozpočtové důsledky pandemie covidu-19 nerostly.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu řekl, že novela nikoho nezatěžuje novými povinnostmi a naopak zjednoduší práci samospráv. „Odměňování nebude závislé na vůli vlády, ale na objektivně daném údaji. Budou se vypočítávat pro každý daný rok a bude záležet na zastupitelstvu, zda ze svého rozpočtu uvolní vyšší odměny v rámci systému, jak je nastaven,“ uvedl ministr vnitra.
Společenství obcí
Předloha také zakotví institut společenství obcí jako zvláštní formu jejich dobrovolného svazku. „Má představovat novou institucionální formu meziobecní spolupráce, jejíž hlavním cílem je sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy prostřednictvím takzvaného létajícího úředníka,“ stojí v materiálu. Česko má v přepočtu na obyvatele v mezinárodním srovnání velmi mnoho samostatně spravovaných obcí.
Novela upravuje také možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad, nebo rozšiřuje pravomoci starostů při nepředvídatelných událostech, tedy zejména při živelních pohromách. Při mimořádných stavech by postačovaly na svolání zastupitelstva dva dny. Na takto nestandardně svolaném zasedání by mohly být ale řešeny pouze věci, které s mimořádným stavem přímo souvisí.
Počet cizinců v Česku prudce narostl, většinou o ukrajinské uprchlíky
Kabinet dále projednal výroční zprávu o migraci, z níž vyplývá, že meziročně počet cizinců vzrostl o 69 procent, zejména o lidi s takzvanou dočasnou ochranou, tedy ve drtivé většině uprchlíky pře ruskou invazí na Ukrajinu.
Ke konci loňského roku úřady evidovaly na území České republiky 1 116 154 cizinců s legálním pobytem povoleným na více než devadesát dní. Z toho zhruba třicet procent pobývalo v Česku trvale, jednatřicet procent přechodně a dalších devětatřicet procent získalo dočasnou ochranu.
Další body
Vláda se také rozhodla zaplatit poplatek společnosti Michelin za zařazení do prestižního gastronomického průvodce. Je to nástroj, jak Česko propagovat v zahraničí, řekl také na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) představil analýzu toho, jak zahraniční turisté v Česku utrácejí peníze. „Útrata za gastronomické služby představuje v mnoha případech více než třicet procent z jejich celkové útraty,“ poznamenal Kupka. Zařazení do průvodce považuje za jeden z nástrojů, jak lze přispět k návratu turistů do Česka po koronavirové krizi. Finance do toho vložené se podle Kupky velmi rychle Česku vrátí.
Vláda také schválila přijetí úvěru jedné miliardy eur (24 miliard korun) od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Zzajistí financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který k plnému pokrytí výdajů letos potřebuje získat půjčku asi 30,7 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že peníze od EIB jsou nejvýhodnější cesta k zajištění financování EIB. „Ročně ušetříme více než sto milionů korun proti obvyklému čerpání peněz prostřednictvím státních dluhopisů,“ řekl.
Dále kabinet schválil projekty, které Česko předloží v září na summitu v Bukurešti na seznam prioritních projektů iniciativy Trojmoří. Mezi nimi je plynovod Stork II nebo výstavba vysokorychlostní železnice přes Bohumín do polských Katovic a přes Hradec Králové do Vratislavi.
Vláda rovněž rozhodla o kapitálovém posílení státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) kvůli pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu. Z vlastních prostředků dá EGAP sto milionů korun, dalších 239 milionů korun uvolnil kabinet ze státního rozpočtu.
„Fond Ukrajina umožní EGAPu podpořit české firmy na Ukrajině, podobně jako to dělá Velká Británie nebo Polsko. Dnešním dnem se vracíme na Ukrajinu,“ sdělil generální ředitel EGAP David Havlíček.
