Vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) k připravované nové koncepci armády. Předseda vlády také uvedl, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře má v úmyslu o tom jednat.
V dubnu Babiš řekl po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze, že česká vláda udělá vše pro to, aby dvouprocentní závazek splnila. Od roku 2025 musí všichni spojenci dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.
Kabinet se podle Babiše vrací ke koncepci budování armády schválené za předchozí vlády ANO se zaměřením na plnění aliančních závazků v oblasti těžké a střední brigády. „Strávil jsem dvě a půl hodiny na ministerstvu, byla nám představena koncepce naší armády až do roku 2040. Ta navazuje na koncepci, která byla přijata za naší vlády,“ řekl.
Premiér uvedl, že armáda počítá s dalším rozvojem protivzdušné obrany. Připomněl pořízení izraelského systému SPYDER a informoval, že vedle dvou již dodaných baterií mají dorazit další dvě a čtyři nové systémy SPYDER chce vláda ještě koupit.
Navyšování počtu vojáků
Babiš se Zůnou jednal také o protidronové obraně a personální situaci v armádě. Návrh armády na navyšování počtu vojáků se předsedovi vlády dle jeho vyjádření nelíbí a stát by podle něj měl nabírat minimálně dva tisíce vojáků ročně. Zároveň chce znát důvody odchodu vojáků ze služby. „My musíme zkrátka dát takové podmínky, aby z armády naši vojáci neodcházeli,“ řekl Babiš.
„Máme obrovské nedostatky v budování záloh – ať už aktivních nebo mobilizovatelných, a o tom se v podstatě nikde nemluví a to je také potřeba řešit. Aby mohl být skutečně odpovědný ten, který říká, že potřebujeme dva či tři tisíce lidí, musí nejprve předložit jasně kvalifikované a kvantifikované úkony,“ poznamenal pro ČT brigádní generál v záloze František Mičánek.
Stejně jako později předseda SPD Tomio Okamura premiér odmítl, že Zůna zvažoval rezignaci kvůli pondělnímu rozhodnutí vlády nominovat do čela generálního štábu Miroslava Hlaváče. Zůna byl proti, protože si dokáže představit lepší kandidáty. Okamura před středečním jednáním s premiérem uvedl, že o postoji ministra věděl jak on, tak premiér. Jde podle něj o nepodložené spekulace médií. „Koalice funguje perfektně,“ dodal.
Kabinet se podle Babiše chce vrátit také k výstavbě služebních bytů pro vybrané profese, například vojáky, policisty, hasiče nebo zdravotní sestry. S ministrem obrany probíral i další projekty a armádní zakázky včetně karlovarského letiště, letecké záchranné služby či děl Caesar. Premiér uvedl, že si vyžádal další podklady k některým dlouhodobě neplněným zakázkám a projektům.
Zůna v úterý sdělil, že na základě diskuse a případných pokynů premiéra bude dokument v příštím měsíci dopracován do finální podoby. Následně bude ve standardním připomínkovém řízení a poté ho dostane k projednání a schválení Bezpečnostní rada státu.
Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 oznámil Zůna jako svůj aktuální úkol loni v prosinci na první tiskové konferenci po nástupu do funkce. Hotová měla být do konce května. Tu současnou s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Koncepce má podle Zůny nastavit směr jejího rozvoje tak, aby tuzemsko naplnilo své obranné ambice i alianční závazky.
O delegaci na summit NATO má být rozhodnuto 8. června
Babiš ve středu rovněž informoval, že o složení delegace, která pojede na červencový summit NATO v Ankaře, rozhodne vláda na jednání 8. června. Kdo bude v delegaci, nechtěl předjímat.
„Požádal jsem pana ministra (Zůnu, pozn. red.), aby už připravoval mandát delegace na summit NATO. Ten mandát bude vycházet z toho, o čem mě informoval pan prezident (Petr Pavel, pozn. red.), když byl teď na B9 (summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky, pozn. red.) v Rumunsku,“ prohlásil premiér.
Prezident Petr Pavel po summitu skupiny, která sdružuje země na východním křídle NATO, uvedl, že země v deklaraci mimo jiné znovu potvrdily vůli k plnění závazku přijatého v Haagu, tedy k dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP.
