Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.
„Klíčové zákony jsme prosadili,” říká Fiala. Původně chtěla mít ale vládní koalice všechny zákony prosazené do poloviny června. Místo toho čelila ve středu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice kvůli bitcoinové kauze.
Koalice přitom hodlá prosadit ještě například zpřísnění azylového zákona a plánuje jednat i o zvýšení příspěvku na péči.
„Chceme dokončit projednávání těchto zákonů, jedná se o více než desítku norem. Určitě budeme postupovat formou mimořádných schůzí, s čímž je srozuměna i opozice,“ uvedla předsedkyně sněmovny.
Opoziční strany ale koalici pravděpodobně s hladkým průběhem projednávání zbylých tisků nepomohou. Chtějí se totiž znovu ptát na okolnosti bitcoinového daru.
„O tom, že zlegalizovali miliardu, že to nechtějí prošetřit a chtějí to zamést pod koberec, je potřeba mluvit neustále,“ komentoval situaci předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Jednotné měsíční hlášení
Kabinet by rád příští týden prosadil například jednotné hlášení zaměstnavatelů, rozšíření pravomocí obcí a jejich společenství nebo zpřísnění prodeje méně bezpečné pyrotechniky.
Se snížením byrokracie pro firmy, které má přinést jednotné měsíční hlášení, přitom souhlasí i opozice. Ostře ale nesouhlasí s návrhem ODS, který osvobozuje od daně prodeje firemních podílů nebo kryptoměn i nad čtyřicet milionů.
„Zatímco všichni ostatní musí platit daně, tak bitcoinoví miliardáři by je platit nemuseli, což považujeme za nepřijatelné v souvislosti s bitcoinovou aférou,” komentoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Poslanec ODS a spoluautor návrhu Jiří Havránek ale kritiku v souvislosti s bitcoinovou kauzou odmítá. „Budeme to vysvětlovat. Chápu, že u někoho může vzniknout strach nebo znepokojení z dění kolem bitcoinů, ale v tomto případě neexistuje žádná souvislost,“ uvedl.
Návrh státního rozpočtu na rok 2026
K prosazení některých priorit ale vláda sněmovnu nepotřebuje. To platí třeba pro zvýšení platů zaměstnanců od příštího roku. O něm by chtěl mít ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jasno v září. Koaliční politici zatím mluví o růstu o pět až sedm procent.
„Vláda musí rozhodnout, protože rozpočet musí poslat do sněmovny do 30. září a tam musí být jasná položka, kolik to zvýšení platů bude obsahovat,” sdělila předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
Právě na rozpočtu pro příští rok už začal pracovat ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). První návrh zveřejní resort na konci srpna. Hlasovat o něm bude ale až sněmovna, která vzejde ze zářijových voleb.
Šéf resortu komentoval situaci slovy, že „je škoda, že od roku 2013, kdy byly předčasné volby, se vlastně kryl termín plus minus s tím, kdy se má projednávat rozpočet v Poslanecké sněmovně a je to vlastně nepříjemné pro každou novou vládu“.
