Většina sněmovních stran si vazby s NATO cení. Kritičtí jsou komunisté a SPD

Nahrávám video

Většina z devítky sněmovních stran a hnutí hodnotí členství České republiky v NATO pozitivně, vstup do Aliance jejich zástupci většinou považují za klíčový okamžik polistopadové historie. Severoatlantickou alianci naopak kriticky hodnotí komunisté a SPD Tomia Okamury.

Pro premiéra a lídra hnutí ANO Andreje Babiše je nezpochybnitelné, že jsme součástí Aliance. „Jsou to naši spojenci a pro naši bezpečnost je to důležité,“ komentoval českou účast v Severoatlantické alianci dvacet let po vstupu.

Předseda ODS Petr Fiala Alianci vnímá jako garanci bezpečnosti pro Českou republiku, svobod a také jako výraz české příslušnosti k Západu. Piráti pak jdou ještě dál v ocenění českého členství. „Pro Česko to znamená, že je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě,“ říká člen sněmovního zahraničního výboru Mikuláš Peksa.

Ministr vnitra a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček se s tím ztotožňuje. Podle jeho slov neměla naše země nikdy tak silné bezpečnostní garance, jaké poskytuje členství v NATO. Ondřej Benešík z KDU-ČSL vyzdvihuje vedle společné obrany členských zemí také sdílení společných hodnot.

Spojení skrze společné hodnoty, jako je svoboda a demokracie, shledává důležitým i místopředseda STAN Vít Rakušan. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pak považuje NATO za jedinou mezinárodní organizaci současnosti, která je schopná svým členům zajistit bezpečí a mír.

Kriticky se k NATO staví komunisté a hnutí SPD. Bezpečnost Česka by chtěli zajistit spíš vazbou na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), nebo bilaterálními smlouvami.

„Je aliancí často expanzivní, to znamená útočná,“ hodnotí NATO předseda SPD Tomio Okamura. A v Pavlu Kováčikovi z KSČM podle jeho slov dodnes zůstalo to, že Česko krátce po vstupu do NATO poskytlo svůj vzdušný prostor pro přelet bombardérů mířících nad bývalou Jugoslávii.

Česká republika si v úterý připomíná 20 let od svého vstupu do Severoatlantické aliance. Přední ústavní činitelé a zástupci spojeneckých zemí mimo jiné vystoupili s projevy na konferenci pořádané na Pražském hradě

Svět vstupuje do nové éry soupeření mocností

Předseda sněmovního zahraničního výboru a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ale nevidí v hlavním nepříteli aliance mezinárodní teorirsmus, jako třeba český prezident Miloš Zeman. „V poslední národní strategii Spojených států se jasně říká, že hlavní výzvou v současném světě je, že se de facto rozpadá řád světa, který tady existoval, a vstupujeme do nové éry soupeření mocností. A dokonce je tam napsáno, že Západ na tuto situaci není připraven,“ uvedl Zaorálek v úterních Událostech, komentářích České televize.

„Zdrojem největšího ohrožení je rozvracení stabilních režimů, které se stávají, abych tak řekl, semeništěm terorismu a zdrojem možného útoku, který se děje potom v Evropě. Protože jak řekl Al-Bagdádí (vůdce irácké odnože al-Káidy, která se později transformovala na Islámský stát, pozn. redakce): přesuneme válku na území nevěřících. A myslím si, že toto dědictví budeme asi likvidovat hodně dlouho,“ myslí si naopak místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD).

„Největší hrozbou je mezinárodní terorismus, potom kybernetické hrozby a samozřejmě aktivity Ruska. A není úplně rozhodující to pořadí, protože bude záležet aktuálně na vývoji situace, kdy ze dne na den může hrozba být okamžitě v jiné intenzitě,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Mikuláše Peksy (Piráti) se nebezpečí současného a budoucího světa skrývá i v nových technologiích a jejich možném zneužití.

„Máme spoustu nových technologií, které mohou být používány dobře, anebo špatně. A v některých zemích, klidně bych se dovolil ukázat například na Čínu, se systém vyvíjí takovým směrem, který bychom hodně neradi viděli. A bude velký problém, pokud technologie tak, jak jsou vyvíjeny v Číně, budou vyváženy do dalších zemí a budou ovlivňovat svět jako takový,“ řekl Peksa.

Nahrávám video

A podle předsedy poslaneckého klubu (STAN) Jana Farského ruský prezident Vladimir Putin znovu probudil touhu po impériu, vůči kterému jako odpověď NATO v době začínající studené války vzniklo. „Vladimir Putin napadl okolní země, které mu byly nejbližší, a nenapadl ty, které jsou v NATO,“ řekl Farský.

Podle něj není hrozba Ruska jen v konvenčních zbraních, ale i v hybridní válce. „Naše tajné služby definovaly, že je cílem Ruska rozklad NATO a rozklad Evropské unie, protože Rusko nemá na Evropskou unii ekonomicky a na NATO nemá vojensky sílu ho porazit, ale pokud si ho rozložíme sami, tak pak samozřejmě se stane mocnějším,“ dodal Farský.

Podle Zaorálka se ale role Ruska přeceňuje. „V americkém Kongresu existuje shoda mezi republikány a demokraty možná na jediné věci, a to je, že v současné době klíčovou výzvou pro Spojené státy je Čína. Rusko je hodnoceno jako mocnost, která nám sice může dělat spoustu nepříjemností, potíží, ale svou ekonomickou silou není země, která by představovala prioritní hrozbu,“ řekl.

A z hlediska obrany Česka není podle Kobzy jiná možnost, než členství v severoatlantickém paktu. „Při stavu naší armády, v kterém dneska je, tak samozřejmě není jiná možnost než kolektivní obrana a není jiná možnost teď než obrana v rámci NATO, protože všechny ostatní ideje o vytvoření evropské armády a podobně jsou velmi vzdálené realitě,“ dodal v Událostech, komentářích.

A podle Zaorálka je představa neutrálního Česka naivní. „Po zkušenostech, co máme z 20. století, z představy, že tady někdo může zůstat neutrální, z toho jsme byli vyléčeni,“ uvedl. „Doufám, že i v České republice začneme usilovat o vyvážení demokracie, přestaneme budovat expediční armády a budeme budovat obranu území, na kterém žijeme. To byl původní smysl NATO. Já bych byl rád, kdybychom se k němu vrátili,“ dodal.

Armáda je podfinancovaná, pokulhává ve výbavě

Podle ministra obrany Metnara však má česká armáda i po dvaceti letech členství stále co dohánět v porovnání s aliančními partnery. „Musím být velmi realistický a objektivní. V některých směrech jsme technologicky srovnatelní, ale děláme všechno pro to, abychom v rámci rozvoje a modernizace armádu zkvalitnili a dovybavili,“ řekl.

I podle jeho předchůdkyně Karly Šlechtové na postu ministra obrany je pozemní technika české armády zastaralá a mnohdy nefunkční a přitom je důležitá pro obranyschopnost země.

„Máme některou vojenskou techniku, která je zastaralá. Je sotva udržovaná a v provozuschopném, v bojeschopném stavu, kterou chceme v krátkém čase modernizovat,“ řekl Metnar.

Dvě procenta výdajů na obranu by mohl vynutit zákon

Zásadní výtka, kterou NATO má vůči České republice, je, že neplní závazek dvou procent hrubého domácího produktu na obranu. ODS chce ve sněmovně znovu navrhnout zákon, který by Českou republiku zavázal k tomu, aby tenhle závazek dodržela.

„Je to náš třetí pokus, protože jsme podobný návrh zákona navrhovali počátkem tohoto volebního období a v minulém volebním období ještě za pana ministra Stropnického. A vlastně jsme tady už šestým rokem ubezpečováni stále stejnými lidmi, zejména zástupci hnutí ANO, že vlastně oni ty alianční závazky chtějí plnit právě i bez té legislativy, že ta legislativa je zbytečná,“ uvedla v úterních Událostech, komentářích předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

„Kdyby to všechny politické strany vzaly jako národní zájem, tak ten zákon není potřeba. Ona bezpečnost je naším národním zájmem a kdyby panovala shoda, že 2 % budeme dávat, ať už bude v koalici kdokoliv, tak zákon není potřeba. Ale ukazuje se bohužel v praxi jaksi politické, že se to dělá na úkor jiných resortů,“ reagoval člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). I on je tedy pro přijetí takového zákona. „Má ale to riziko, že může přijít koalice jiná, která řekne, nám se ten zákon nelíbí a můžeme ho zrušit.“

Avšak poddimenzované výdaje na obranu byly i v době, kdy ve vládách byla ODS i KDU-ČSL. „Nyní se ukazuje, že svět se mění, nastávají nové hrozby, armáda se musí vyzbrojit a ty dvě procenta jsou nutnost,“ dodal Bartošek.

Navýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu má v programu prosazovat i TOP 09. „Je tady pátý rok, co ekonomika roste, a přesto slýcháme, že ten závazek bude splněn až někdy v roce 2024,“ uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek s tím, že TOP 09 se k iniciativě uzákonění výdajů na obranu také připojí.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Alexandera Černého (KSČM) je ale absurdní požadovat výdaj ve výši dvou procent HDP za 25 tisíc vojáků. „Dvě procenta, to znamená vlastně zdvojnásobení dnešního rozpočtu na armádu. Takže z těch téměř 70 miliard bychom se dostali skoro na 140,“ řekl.

Podle Bartoška se ale výdaje v porovnání s početností armády nerozchází. „Rozhodli jsme se, že budeme mít profesionální armádu s tím, že snížíme počty, armáda bude profesionální. Je potřeba ocenit armádu, protože se daří rekrutace. Od roku 2015 se podařilo zrekrutovat něco kolem 3800 nových rekrutů,“ vyzdvihl Bartošek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...