Velké osobnosti dnes do politiky nejdou, nejlepší prezidentské rozhovory byly se Zemanem, říká komentátor Pečinka

Krize není tak silná, aby do politiky šly velké osobnosti. Existují sice ekonomické a energetické problémy, ale nebojuje se tu o podobu a charakter státu jako na Ukrajině, říká novinář Bohumil Pečinka. Pro týdeník Reflex komentuje politiku, a to s přestávkami už od sametové revoluce. Úkolem komentátora je ochladit nebo zahřát veřejné mínění, je jako termostat, vysvětluje končící zástupce šéfredaktora Reflexu v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Za návrat do mládí označuje Bohumil Pečinka svůj odchod z pozice zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Skončí na ní v červnu, a to po osmi letech. „Budu se snažit navázat tam, kde jsem před mnoha lety skončil,“ říká. Do časopisu bude psát jako autor, dál se bude věnovat i podcastu Kecy a politika, který před rokem spoluzaložil s odborníkem na politický marketing Petrosem Michopulosem.

„Původně jsme ho chtěli nazvat Kontexty, ale ten název už má jeden časopis. Pak jsme ho chtěli nazvat Punk a politika, ale řekli jsme si, že to budou lidé vnímat jen jako kecy. A tak jsme se k tomu přihlásili,“ popisuje Pečinka vznik názvu podcastu. S Michopulosem v něm každý týden komentují politická témata, v posledních měsících pak začali vystupovat i před publikem. „Stala se z toho druhá noha našeho podcastu,“ říká s tím, že před vystoupeními má pořád trému.

Za oblibou podcastů vidí Pečinka technologický vývoj ve spojení s nedůvěrou v tradiční žurnalistiku. „Lidé méně věří velkým korporátům, které média vlastní. A najednou přijdou vyprofilovaní lidé, kteří nic nepředstírají a otevřeně říkají svoje názory,“ myslí si. Sám je ale překvapený, že rozhlasová žurnalistika zažívá renesanci. „Vychází to ze životního stylu lidí – stále více a více lidí má prostoje, třeba v MHD nebo v autě,“ vysvětluje s tím, že sám poslouchá podcasty, když uklízí.

Nejlepší prezidentské rozhovory dělal se Zemanem

K novinařině tíhl Pečinka už od dětství, psaní mu ale, jak říká, příliš nešlo. „Nepatřím k těm žurnalistům, kteří mají z psaní potěšení. Do osmnácti jsem vůbec neuměl psát a moje slohovky byly strašné. Musel jsem se to tvrdě učit,“ vzpomíná. Během sametové revoluce studoval na Univerzitě Karlově, kde v prosinci 1989 založil se spolužáky čtrnáctideník Studentské listy.

„Měli jsme privilegium radikálnosti, protože jsme nebyli přímo navázaní na strany nebo zájmy. Proto jsme mohli nastolovat témata,“ říká a přidává příklad. „Spousta našich vrstevníků odešla do bezpečnostních složek. Díky nim jsme pak zveřejnili tabla důstojníků a spolupracovníků KGB na našem území, což by pro ostatní média bylo nepředstavitelné. Dokonce za námi přišel zástupce šéfa sovětské ambasády a žádal nás, abychom toho nechali,“ usmívá se s odstupem.

Čtrnáctideník Studentské listy chtěli se spolužáky přeměnit na týdeník Čas, kvůli chybějícím financím se jim to ale nepodařilo. Ještě v roce 1990 začal Pečinka spolupracovat s Reflexem, kde s přestávkou v Lidových novinách působí dodnes. „Zažil jsem osm šéfredaktorů a mám pocit, že to někdy byly jiné časopisy. Zůstal jsem i v těžkých dobách, kdy jsem si myslel, že není správná linie. Z loajality,“ odpovídá Pečinka. Blízko odchodu měl v roce 2013, do Mladé fronty DNES ale po jejím převzetí Andrejem Babišem nenastoupil.

Do Reflexu psal vždy především komentáře, za sebou má ale i rozhovory s prezidenty. „Nevyhledával jsem je. Nejsou to rozhovory, které by něco posunovaly. Prezidenti toho moc neřeknou, pokud tedy nechtějí vyslat nějaký signál,“ uvažuje Pečinka. „Nejlepší prezidentské rozhovory jsem měl s Milošem Zemanem. Když někdo provokuje, tak mu můžete oponovat,“ dodává na adresu politika, u kterého mu spíše než útoky na novináře vadí jeho proruská politika a neúcta k ústavě.

Komentátor jako termostat

Velkých osobností je podle Pečinky v politice čím dál méně. „Je to dáno tím, že v klidných dobách dělají svoje profese – píší divadelní hry, jsou investičními bankéři. A teprve krize je dostává do veřejné sféry,“ míní. „Dnes velké osobnosti do politiky nejdou. Krize není až tak silná, aby do ní šly. Žijeme sice v ekonomické a energetické krizi, ale není to krize na úrovni Ukrajiny, která bojuje o podobu a charakter státu,“ srovnává.

Končící zástupce šéfredaktora Reflexu si myslí, že v českých médiích dominují mladší lidé, přestože třeba televizi sledují více starší lidé. „Vytváří to obrovské pnutí, kterého se chytají lidé jako Tomio Okamura a Andrej Babiš a média kritizují. Dá se to obtížně řešit,“ přemítá. Novináři podle něj musí mít jak něco „odžito“, tak dostatek kontaktů a zdrojů.

Pozici komentátora pak přirovnává k termostatu, který reaguje na veřejné mínění. „Média mají tendenci hlavně ve zpravodajské části šponovat události a přehřívat veřejné mínění. Komentátor má za úkol ho ochladit. Naopak, když je veřejné mínění podchlazené a vy cítíte, že musíte upozornit na nějaké riziko, tak se ho snažíte spíše zahřát,“ vysvětluje svoji analogii s tím, že sám veřejné mínění víc ochlazuje, než zahřívá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...