Poslanci na mimořádné schůzi sněmovny svolané z podnětu části opozice projednávali současný stav očkování proti covidu-19 a debatovali o dopadech koronaviru na výuku. Sněmovna se zároveň věnovala i spornému rozdělování evropských peněz nemocnicím a na závěr poslanci diskutovali o Národním plánu obnovy a čerpání peněz z Evropské unie.
„Pozitivní je, že máme poměrně dobře proočkovanou rizikovou populaci a že se to projevuje nesporně na otázce hospitalizovaných pacientů,“ zdůraznil ve sněmovně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něho lze na základě dosavadních zkušeností už také říci, že očkování brání zaplnění kapacit nemocnic, zejména u intenzivních lůžek.
„Je to zcela jasné i u zdravotníků a sociálních pracovníků, že jejich nemocnost naprosto zásadně poklesla po tom, jak byli proočkováni. Není sporu o tom, že očkování brání rozvoji nemoci zejména v tom těžším průběhu,“ dodal.
Někteří poslanci se však v debatě pozastavovali nad tím, že ani nyní nemá řada starších 70 let konkrétní termín k očkování proti covidu , byť se zaregistrovali. „To považuji za určité selhání a velmi těžko se mi jim to jako lékaři, když se mě na to pacienti v ordinaci nebo v nemocnici, kde pracuji, ptají, odůvodňuje,“ uvedl Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury je tento stav velkou chybou a stát by se měl v prvé řadě zaměřit na doočkování zájemců ze starších věkových kategorií. Termín zatím podle něho nemá sto tisíc lidí starších 70 let.
Vojtěch ale uvedl, že nejde o lidi, kteří by čekali jen na první termín. „V tom čísle jsou i lidé čekající na druhý termín. Takové mám informace od kolegů,“ řekl. Protože se nyní budou více očkovat druhé dávky, očekává prodloužení čekacích lhůt na dávky první.
Od poslanců zaznívalo, že zatímco na počátku nebyla očkovací strategie připravena dobře, nyní se již očkování rozběhlo. „Bohužel stále ten segment praktických lékařů ještě nefunguje tak, jak by fungoval mohl,“ míní Kaňkovský. Vojtěch uvedl, že je připraven s praktickými lékaři jednat. „Záleží na jejich ochotě, nikdo je k tomu nemůže reálně donutit. Věřím, že dohodu najdeme,“ řekl.
Ministr zároveň přiblížil, že velkokapacitní centra by se měla udržet minimálně do srpna, tak podle něho zní i domluva s kraji. „S tím, že následně půjdeme do ordinací praktických lékařů, potažmo do menších očkovacích míst v rámci nemocnic,“ doplnil. „Myslím si, že výhledově budeme muset ještě více spoléhat na praktické lékaře a jsem připraven s nimi více komunikovat. Musíme se podívat, co nás v tomto směru čeká ve střednědobém horizontu,“ dodal.
V této souvislosti zmínil také to, že je potřeba se připravit na podzimní očkování a připomněl, že bude nutné, aby pojišťovny zahájily výběr distributora na vakcínu od firem Pfizer a BioNTech. Dodal, že u ostatních očkovacích látek probíhá dokončování zadávací dokumentace.
„Musíme být připraveni na další období, kdy máme objednány další poměrně výrazné dodávky a musíme mít zajištěnou distribuci, jak pokud jde o praktické lékaře, tak pravděpodobně i pokud jde o lékaře pro děti a dorost, protože probíhá posouzení ze strany EMA (Evropská léková agentura) týkající se registrace a schválení očkování dětí nad dvanáct let právě u vakcíny firem Pfizer a BioNTech. Rozhodnutí očekáváme brzy, na přelomu měsíce,“ uvedl.
Sněmovna zároveň požádala vládu o aktualizovanou strategii očkování, o rozbor zajištění očkovacích kapacit pro druhou polovinu roku a o informaci o krocích k přeočkování obyvatel proti covidu včetně zajištění vakcín a dostatečného počtu očkovacích míst. Poslanci také chtějí zprávu o úpravě kampaně k podpoře očkování tak, aby byla efektivní.
Při sněmovní debatě vyvstaly i spory. Kvůli rozdílným pohledům na koronavirus i na očkování označil nezařazený poslanec Lubomír Volný Kaňkovského za lháře. Lidovecký poslanec poznamenal, že od Volného to nebere jako urážku, ale jako vyznamenání. „Je to přesně, jak jste řekl. Pokud vás takovýto člověk nazve lhářem, je to vlastně pochvala, rozhodně ne neúcta,“ zastal se Kaňkovského Ondřej Veselý (ČSSD).
Ministerstvo zdravotnictví trvá na uzákonění covidových certifikátů
Poslanci debatovali také o covidových certifikátech o očkování proti covidu, negativnímu testu nebo prodělaném onemocnění, na jejichž uzákonění ministerstvo zdravotnictví trvá. Poslanci nynější verzi odmítli v úterý schvalovat zrychleně a vyvstaly otazníky, zda má šanci na přijetí do říjnových voleb. Ministerstvo předlohu připravilo ještě pod vedením Petra Arenbergera (za ANO).
Vojtěch k tomu uvedl, že návrh se bude ještě upravovat. „Myslím si, že tak, jak byl předložen, tak není v tuto chvíli úplně realizovatelný,“ řekl.
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) by mohla vláda novou verzi zákona projednat v pondělí, bude ale záležet na rychlosti, s jakou ministerstvo návrh upraví. Novinářům řekl, že rozpor podalo i ministerstvo vnitra. „Rozporovali jsme koncept, který přišel z ministerstva zdravotnictví, z hlediska objemu požadovaných osobních údajů, které jsou používány pro zaregistrování do systému,“ uvedl. Kombinace rodného čísla a čísla občanského průkazu pro vstup do systému není podle něj ideální, protože znamená vyšší riziko zneužití. Vnitro proto navrhlo užití bankovní identity či elektronického občanského průkazu.
Předloha se stala v úterý terčem opoziční kritiky i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast lidí na veřejných i soukromých akcích nebo jejich vstup do různých provozoven. Prokazovali by se organizátorům, provozovatelům či pověřeným osobám. Někteří poslanci soudí, že předloha je na hranici ústavnosti a možná i za ní, vytváří podle nich obyvatele druhé kategorie. Zaznívalo, že vláda by měla připravit a předložit ve stavu legislativní nouze nové znění.
„Každopádně budeme chtít, aby covid pasy byly samozřejmě začleněny do legislativy,“ uvedl Vojtěch s tím, že je to nezbytné zejména pro přeshraniční cestování. „Tak aby lidé prokazovali, že jsou vakcinováni, potažmo samozřejmě testováni, nebo prodělali dané onemocnění,“ dodal. Certifikáty by podle něho také mohly motivovat k očkování proti covidu mladé lidi. „Je třeba si objektivně říci, že ten zájem není tak výrazný, jak bychom možná si všichni přáli,“ uvedl.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM) ale uvedla, že na středečním jednání Ústředního krizového štábu zaznělo, že takzvané covidové pasy není třeba vydávat. „Protože tak, jak byla přijata legislativa v Evropské unii, tak je zcela dostačující certifikát, který naši občané dostávají po druhé dávce očkování,“ řekla. Pokud ministerstvo vyhodnotí, že je předloha navzdory tomu potřebná, mělo by o tom podle ní jednat se zástupci všech klubů.
Společný evropský rámec pro vydávání a ověřování certifikátů o očkování, testování a prodělání nákazy nazvaný Digitální zelený certifikát má EU vydat přímo účinným nařízením. Zavedení evropského dokladu pro usnadnění cestování mezi členskými státy se předpokládá od července.
Jedním z hlavních bodů schůze sněmovny měl být údajný střet zájmů už bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO). Ten kvůli podezřením oznámil v úterý rezignaci. Ve středu ho nahradil právě Vojtěch.
Poslanci chystají požadavky na vládu kvůli výuce a koronaviru
Poslanci řešili také dopady koronaviru na výuku. Požadavky sněmovny na pomoc žákům, kteří zaostávali kvůli epidemii a organizaci příštího školního roku mají nyní připravit její školský a zdravotnický výbor. Dolní komora kvůli tomu přerušila projednávání informace o plánu vlády na řešení negativních dopadů epidemie koronaviru na úroveň vzdělávání v Česku.
Ministerstvo školství by mělo podle poslance Marka Výborného (KDU-ČSL) do konce června informovat školy o tom, jak bude vypadat další školní rok ve variantách podle míry výskytu koronaviru. Výborný uvedl, že není možné, aby ministerstvo tyto informace poskytlo až v srpnu.
Je podle něho na úvaze, zda by vláda neměla zainvestovat více do letních kempů pro zaostávající žáky, na něž je připraveno kolem 350 milionů korun. Zapojit by se do nich mohli studenti pedagogických fakult. „Okolo deseti procent žáků zůstalo zcela mimo dosah té distanční výuky a tyto problémy tím, že překonáme covid a vrátíme děti do škol, prostě nezmizí,“ dodal Výborný.
Vláda by podle něj měla předložit plán na systémovou pomoc a podporu žákům, kteří byli postiženi dlouhodobým výpadkem prezenční výuky. „Žádný strategický plán jsme dosud neviděli,“ podotkl poslanec.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se z jednání sněmovny kvůli zdravotní indispozici omluvil, zastupoval ho ministr zdravotnictví. Uvedl mimo jiné, že žádný zvláštní strategický plán není třeba, neboť ministerstvo školství postupuje v souladu s dlouhodobými strategickými plány na snížení nerovností ve vzdělávání.
Zásadní je podle něho rovněž podpora a vzdělávání pedagogů v oblastech jako formativní hodnocení práce s heterogenním kolektivem nebo digitalizace výuky. Dosavadními způsoby řešení jsou webináře a metodiky, dodal Vojtěch.
Čas není kritérium výběru, uvedla Dostálová k spornému rozdělování peněz nemocnicím
Poslanci diskutovali i o sporném rozdělování evropských peněz nemocnicím. Způsob část opozice ve sněmovně kritizovala, když rozhodující byla podle ní rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) se vůči kritice ohradila, opoziční výtky se podle ní nezakládaly na pravdě. Hledisko času sice hraje roli, ale není to kritérium výběru, zdůraznila ve sněmovní debatě.
Uvedla, že projekt buď kritéria splní a získá plný počet bodů, nebo nesplní a nedostane žádné. „Tím pádem může dojít k tomu, že až se projekty vyhodnotí – a já znovu říkám, že specifická kritéria jsou dost přísná, budou se velmi detailně řešit rozpočty, naplnění monitorovacích ukazatelů a podobně; tak až se seřadí, může se stát, že alokace prostředků je menší než počet žádostí projektů. Pak musíte čáru za alokací udělat. A stejně jako třeba u kotlíkových dotací se čára udělá za tím, kdo dříve přijde,“ vysvětlila.
Ministryně také řekla, že Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost prověří, jestli jednotlivým zařízením s přihlašováním nepomáhal robot.
Česko může získat z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví a snížení dopadů pandemie covidu-19 celkem 18,4 miliardy korun.
Po mimořádné schůzi se poslanci vrátili k diskusi o Národním plánu obnovy. Jeho návrh schválila vláda v polovině května, předpokládá investice zhruba za 200 miliard korun. Plán kritizovala Hospodářská komora, některá ekologická sdružení i Sdružení místních samospráv.
