Testy v Česku v úterý potvrdily 131 případů koronaviru. Na sto tisíc obyvatel připadá za poslední týden teď méně než osm nakažených, tedy nejméně od loňského července. Reprodukční číslo se dál drží nad 0,8, šíření nákazy tak zpomaluje. V nemocnicích je s koronavirem méně než osmdesát lidí. Zdravotníci za úterý rozdali téměř 109 tisíc dávek očkování proti covidu, mírně méně než o týden dřív.
Koronavirus - červen
- 9:05
Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.
- 9:00
Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.
- 8:42
Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.
Koronavirus se v Česku dosud prokázal téměř u 1,67 milionu lidí, s nákazou zemřelo 30 289 lidí. Denní počty úmrtí se od počátku června drží pod deseti a ve třech dnech včetně úterý nezemřel s covidem nikdo. Ministerstvo čísla ale dodatečně aktualizuje.
Takzvané incidenční číslo, tedy počet potvrzených případů nákazy v přepočtu na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní, kleslo na úterních 7,5 z 8,2 v pondělí. Tak nízko bylo naposledy ve druhé polovině loňského července, letos v březnu bylo v některých dnech nad osm set. Nejméně se nyní nákaza šíří v Karlovarském kraji s incidenčním číslem nižším než jedna, nejhůře je na tom Praha s víc než sedmnácti nakaženými na sto tisíc obyvatel za uplynulý týden.
Zatížení nemocnic pacienty s covidem je nejmenší od loňského léta. Hospitalizovaných s koronavirem bylo k úterku 78 lidí, ve vážném stavu bylo 12 z nich. Ještě v březnu se nemocnice staraly o víc než devět tisíc covidových pacientů, z nichž přes dva tisíce bylo ve vážném stavu.
S úbytkem potvrzených případů zpomaluje také testování. Antigenních testů v úterý proti předchozímu týdnu ubylo o víc než třetinu zhruba na 89 tisíc, počet testů metodou PCR se snížil téměř o desetinu asi na 25 500. Preventivní testy nadále ukazují méně než jednu desetinu procenta nakažených. Nižší než procento zůstává pozitivita u diagnostických testů, které podstupují třeba lidé vykazující příznaky.
V Česku přibývá varianty delta, uvedl vědecký tým
Podle vědců, kteří už začátkem roku začali dobrovolně analyzovat koronavirus a jeho změny, narůstá v Česku počet koronavirové varianty delta (indická). „Data se hodně změnila přes víkend. Do pátku jsme měli delta variantu přibližně na 33 vzorcích, včera (v úterý) přibylo 49 vzorků. Společně s víkendem tedy 99 vzorků, které sekvenací byly potvrzeny, že přináleží delta variantě,“ přiblížil v České televizi Michal Kolář z Oddělení genomiky a bioinformatiky Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Navíc některé vzorky nejsou podle něho ani spojené s cestovní anamnézou, tedy s někým, kdo se vrátil ze zemí, kde je tato varianta rozšířená.
Zda se tak skutečně jedná již o takzvané komunitní šíření jiných variant než dosud nejčastěji odhalované britské, jak naznačuje i poslední zpráva Státního zdravotního ústavu, komentovat nechtěl. „My nemáme přístup k tak detailním pacientským datům, abychom mohli říci, zda byl přenos komunitní, či ne. To je otázka na paní doktorku (Helenu) Jiřincovou (vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění),“ vysvětlil. Dodal však, že s ní hovořil a tato data budou brzy předána ministerstvu zdravotnictví.
Celková čísla však teprve tým vědců během dne zveřejní. Zatím je také jejich monitoring spíše nahodilý, organizovaná síť takzvaných sekvenačních center má totiž podle ministerstva zdravotnictví začít za přispění státu fungovat od začátku července a její kapacita sítě má činit 4500 vzorků měsíčně.
Podle Koláře se dá zároveň s velkou pravděpodobností očekávat, že spolu s letním cestováním počet nových variant viru přítomných v České republice dále ještě naroste. „Toho se všichni obáváme, že se to stane. Pravděpodobnost je velmi velká, vidíme, že rozvolnění probíhá relativně široce, vidíme letadla létat,“ dodal. Podle něho by bylo proto rozumné rozhodně kontrolovat všechny, kteří po návratu z cest mají příznaky nebo se vrátí ze zemí, kde je rozšířená varianta, která je v centru pozornosti.
Podotkl také, že v Česku není zcela ještě dotažený systém, jak přesně zpracovat a zanést informaci, pokud se vědcům podaří objevit nějakou novou mutaci. „Je to úzké hrdlo, nemáme tým, který by seznamy zpracovával,“ uvedl s tím, že mohou pouze výsledky porovnávat se zahraničím, s vědeckou literaturou nebo s „in vitro“ experimenty (na buněčných kulturách v laboratorním prostředí), ve kterých se virus nechal vyvíjet za určitých podmínek a zjistilo se, které mutace mohou vést například k agresivnějšímu chování viru. Systematicky to však zatím v Česku nikdo podle něho nedělá.
Část zdravotníků ještě nedostala covidové odměny
Záchranáři a zdravotníci z ambulancí si dál stěžují na to, že nedostali odměny za nasazení v podzimní vlně pandemie. Náležet jim má podle profese až 120 tisíc korun. Pojišťovny zaslaly poskytovatelům péče zatím jen část prostředků na bonusy, zbytek přijde v červenci.
Vedení odborového svazu zdravotníků eviduje podněty na víc než stovku zařízení, která vyplatila prémie zaměstnancům jen částečně, anebo vůbec. A to i přesto, že jim peníze na odměny z pojišťoven už přišly.
„Myslíme si, že by tam měla být povinnost, pokud by zaměstnavatelé finanční prostředky použili v rozporu s tím, k čemu byly určené, že by je nevyplatili na odměnách, tak by je měli vrátit zdravotním pojišťovnám,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Dagmar Žitníková.
Odbory označují podobný přístup zaměstnavatelů za nepřijatelný. Zdravotníkům prý zajistí právní zastoupení v případných soudních sporech. Podle ministra zdravotnictví jde o zodpovědnost zaměstnavatelů. Ještě minulý týden uváděl, že jeho resort nemá nástroje, jak výplatu odměn vynutit.
„Mohu apelovat na to, aby skutečně všichni poskytovatelé ty odměny vyplatili. Pokud někde k tomu nedojde, tak to budeme individuálně řešit, myslím, že to není morální, aby si ty peníze nechali. Jsme připraveni vyvinout tlak na poskytovatele, to můžu zaručit,“ reagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Soud označil za nezákonná další protiepidemická opatření
Lidé v Česku v úterý dostali 108 618 dávek očkování proti covidu, o týden dřív to bylo téměř 114 tisíc. Zdravotníci dosud rozdali téměř 7,46 milionu dávek. Většina používaných vakcín je dvoudávková, hotové očkování má téměř 2,7 milionu lidí. Alespoň jednu dávku od počátku vakcinace koncem loňska dostalo 4,76 milionu lidí.
I když se situace s koronavirem vyvíjí optimisticky, nelze zopakovat chyby z loňského léta, řekl na úterní bezpečnostní konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Vojtěch loni čelil kritice za to, že po Babišově tlaku umožnil letní rozvolnění protiepidemických opatření, čímž uvolnil cestu pro rychlý nástup podzimní, mnohem tragičtější vlny epidemie. Premiér opakovaně popřel, že by to byl on, kdo tlačil na rychlejší rušení restrikcí.
Nejvyšší správní soud zpětně označil za nezákonná další tři protiepidemická opatření, která platila letos v dubnu. Dvě z nich se týkala regulace maloobchodu, kdy stát podle soudu neměl pravomoc prodejny uzavřít, ale pouze omezit jejich provoz. Podobně argumentoval i v případě výuky na prvním stupni základních škol, která byla jen rotační.
Překračování kompetencí a nedostatečné odůvodnění vytkl soud ministerstvu zdravotnictví opakovaně. Za dobu trvání epidemie soud tak označil za nezákonná už zhruba dvacet opatření.
Omezení středních škol
Také plošné omezení středních škol prostřednictvím zákazu osobní přítomnosti studentů bylo nezákonné, konstatoval zpětně NSS. Konkrétně se na podnět studentky střední školy zabýval opatřením ministerstva zdravotnictví ze 14. května. Bylo účinné pouze týden, od 17. do 23. května, poté ministerstvo vydalo nové, obsahově obdobné opatření.
Ministerstvo zdravotnictví dostatečně neodůvodnilo nezbytnost takto intenzivního plošného omezení, konstatoval NSS. Zopakoval dříve vyslovený právní názor, že pandemický zákon umožňuje pouze omezit výuku na vysokých školách. Střední školy, stejně jako základní nebo mateřské, lze mimo nouzový stav regulovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ten je ale určený spíše k časově a místně omezeným protiepidemickým opatřením v ohniscích nákazy. K plošným opatřením sloužit nemá.
Soud připustil, že v extrémních případech by bylo možné považovat za ohnisko nákazy celou Českou republiku a za podezřelého v zásadě kohokoliv na jejím území, bylo by však nutné to řádně odůvodnit.
„V odůvodnění opatření je však k epidemické situaci v době vydání opatření pouze lakonicky bez bližšího upřesnění hovořeno o vysokých číslech nakažených a hospitalizovaných osob. Takové odůvodnění je samo o sobě těžko akceptovatelné, pokud navíc v dané době počty nakažených výrazně klesaly,“ uvedl předseda soudu Michal Mazanec.
