V Česku se vaří čím dál více piva, jak potvrzují i ve čtvrtek zveřejněná červencová čísla. Pivovarům pomáhají letní teploty a také export. Na jednoho Čecha připadá ročně 141 litrů a do ciziny se každým rokem vyváží víc a víc, třeba i do Británie. Jenže právě tento trh nyní ohrožuje tvrdý brexit, který by mohl zdražit dovážená piva.
Velká Británie nyní patří k zemím s jednou z nejvyšších spotřebních daní na pivo. Z každého prodaného půllitru s obsahem alkoholu nad pět procent se na dani zaplatí v přepočtu víc než patnáct korun. Divoký brexit může pinty dále zdražit a dovážené značky dokonce z trhu vytlačit.
Třeba nenápadný český lokál v ulici na severu Londýna má velkou ambici. Brity chce naučit pít pivo s pěnou. Trubkami tedy proudí nápoj z českého chmele a na pípách zákazník najde spoustu názvů, které nezapřou inspiraci v českých luzích a hájích. Návštěvník si může dát třeba pintu Ámose, Viktorie, Sparty nebo Slavie. Svůj osm let starý sen si v podniku naplňuje sládek Petr Skoček.
„Chodil jsem hlavně do anglických hospod, české byly z ruky. Pivo tam nebylo úplně extra. Drahé a zkrátka mu něco chybělo. Tak jsem si říkal, že jsem Čech, umím vařit guláše, že jsem takový nezávislý, tak si zkusím navařit pivečko doma,“ popisuje Skoček.
Podnikavý duch se mu vyplatil, jen za poslední rok mu prodeje stoupají o pět set procent. V Londýně Skočkova piva čepují už na padesátce míst. Chuť svých piv ale musel anglickým štamgastům přizpůsobit. Podle Skočka totiž nemají rádi hořkost, na niž Češi nedají dopustit. „Oni mají rádi aromatická piva, aby to trošičku vonělo. Ty jdou na dračku,“ dodává sládek.
Pivní brexit
Takzvané puby a pití piva neodmyslitelně patří k britskému stylu života. Dovozci z celé Evropy, včetně českých pivovarů, už ale devět měsíců čekají na to, že se britský parlament dohodne, jak má vlastně brexit vypadat. Rozhodnutí bude mít vliv i na jejich ostrovní byznys.
V divokém brexitu Skoček vidí obchodní příležitost. Jeho prvnímu českému minipivovaru ve Spojeném království by horší podmínky pro dovoz zlehčily situaci. Omezily by totiž konkurenční ležáky z Evropské unie. „Brexit nepřináší žádné překážky, kromě možná komplikovanějšího přístupu k surovinám, které jsou produkovány v Evropské unii,“ komentuje Zdeněk Kudr, spoluzakladatel českého pivovaru v Londýně.
Naopak pro dovozce brexit představuje komplikaci. Například největší výrobce piva v Česku se snaží Brity naučit pít tankové pivo, případné hraniční kontroly by takový záměr ztížily. „Čerstvost tankového piva, to je ten klíč, aby si člověk vychutnal pivo stejně jako v pivovaru. Když by se zaseklo na hraniční kontrole, tak by to minimálně komplikovalo vztahy s obchodními partnery,“ obává se obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Z celkového exportu pro něj ale britský trh znamená pouhá tři procenta, tedy něco přes padesát tisíc hektolitrů. Pro národní pivovar z Budějovic jsou ale Ostrovy mezi pěti nejdůležitějšími trhy. „Naši pobočku v Británii jsme zakládali před vstupem do Evropské unie, jsme na britském trhu několik desítek let. Z dlouhodobého pohledu obavy nemáme, z krátkodobého je spíš otázka, co se bude dít,“ uvádí ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
I pro tento pivovar by největším problémem byl vývoz tankového piva. Krátkodobě by ho museli nahradit sudovým.
Češi rádi experimentují, obzvláště mladí
Někteří naopak zkoušejí prorazit s britskými pivy v tuzemsku. Stoupencům experimentování nahrává i současná situace na českém trhu. Ten se v posledních letech potýká s přesunem zákazníků z restaurací do domácností a lidi také čím dál více přitahuje produkce menších varen či pivní speciality.
Přímo doma už má čtyři roky svůj soukromý pivovar třeba Richard Těhník. Do prvních pokusů ho hnala zvědavost, nyní už vaří téměř každý měsíc. „Jeden čas jsem zkoušel britská piva, takže používat lokální suroviny a zkusit se trefit do stylu, který u nás není úplně běžný,“ vysvětluje Těhník.
Pivo ho stojí stejně, jako kdyby pro něj šel do obchodu nebo restaurace. S chutěmi rád experimentuje. Podle Martiny Ferencové z Českého svazu pivovarů a sladoven tak spadá spíše do profilu mladých milovníků piva, kteří se nebojí ochutnávat stále nové druhy. „Starší konzumenti neradi experimentují, dají si jeden dva speciály, ale pak se vracejí ke své oblíbené značce,“ dodává Ferencová.
Pro každého něco pak nabízí pražská restaurace, kde čepují spíše klasická piva. Hosté k nim ale mohou zakusit i dochucovací pivní extrakt. „Můžete si vybrat různé druhy chmelů a chutí a stupňů hořkosti, teď tady máme na výběr tři. Funguje to tak, že dáme malou dávku do půllitru, dva mililitry, a pak to pivo natočím klasickým způsobem,“ líčí majitel podniku Jiří Chvojka.
Zákazník si tu může z jakéhokoliv piva namíchat nápoj podle aktuální chuti. A zkouší to i ostřílení znalci. „Jednou za čas si to dají i štamgasti, když mají chuť na něco hořčejšího, když mají chuť na něco jiného, protože ono to pivo zůstane, co se alkoholu týká, úplně stejné, jako je ta desítka,“ doplňuje Chvojka.
