V Dlouhé Lhotě na Táborsku bylo v sobotu utraceno sedmnáct ptáků z malochovu s potvrzenou ptačí chřipkou. Kontroly komerčních chovů, kterých je ve vytyčeném pásmu devět, začnou v pondělí, potvrdil ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. O případných dalších ohniscích podle něho zatím nemají veterináři žádné zprávy.
Pomocí injekce bylo v sobotu utraceno sedmnáct kusů z celkem zhruba třiceti, během dvou dnů část ptáků už uhynula. Nemoc nejspíš zavlekly do chovu divoké kachny, které se slétávají na rybník před domem. „My jsme je tady s manželem i krmili, mysleli jsme si, že jim pomůžeme, a ještě jsme si to sem přitáhli,“ konstatuje obyvatelka Dlouhé Lhoty Radka Hrstková.
Chovatelé v oblasti by měli schovat krmivo, vodu, i samotnou drůbež. Podle toho se už řídí také ve Zlivicích na Písecku, kde na ptačí chřipku uhynuly dvě labutě. Starostové obcí v tříkilometrovém ochranném pásmu od ohniska nákazy dostanou také veterinární nařízení s povinností zajištění soupisu všech ptáků chovaných v obcích. Soupis musí provést do 29. ledna. Určené bylo také desetikilometrové pásmo dozoru.
Podle ústředního ředitele SVS Zbynka Semeráda platí pro pásma zákaz přemisťování drůbeže, nemůže tam být ani prodej. „V případě, že bude nutné dodat drůbež na jatky, tak na základě povolení krajské veterinární správy,“ řekl Radiožurnálu.
Ptačí chřipka dokáže zdecimovat malá hospodářství i velké komerční chovy. V roce 2017 veterináři utratili v Česku zhruba sto tisíc kusů drůbeže. Všechny komerční chovy bude nyní Státní veterinární správa (SVS) kontrolovat. Jak potvrdil Kouba, už obvolávají jejich majitele, v pondělí začne sčítání chovů kolem Dlouhé Lhoty.
V Evropě je hlášeno už přes 170 případů
Ve čtvrtek se choroba potvrdila v Česku letos poprvé, a to virem H5N8, který je nebezpečný pro ptáky, člověku ale neublíží.
- Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
- Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
- Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
- Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.
Podle tajemnice Agrární komory Gabriely Dlouhé se v Česku v současnosti chová více než 24 milionů kusů drůbeže, soběstačnost v drůbežím mase je na 65 procentech a u vajec na 80 procentech tuzemské spotřeby.
„Jen od začátku roku je v Evropě hlášeno 170 případů výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže, zejména krůt, 78 ohnisek u volně žijících ptáků a dvě ohniska u ptáků žijících v zajetí, jedno ohnisko na sousedním Slovensku,“ uvedla v pátek ráno.
V Česku se ptačí chřipka kromě loňska, kdy muselo být vybito kolem 137 tisíc ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017 a také tehdy zasáhla i další evropské země. V Česku bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.
