V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí upřesnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí. Od začátku roku SZÚ eviduje 3101 případů této nemoci. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let.
„V sedmém kalendářním týdnu KHS Královéhradeckého kraje hlásila náhodné zjištění bezpříznakové infekce černým kašlem u polymorbidního pacienta, muže ve věkové kategorii 55 až 64 let, který 10. února 2024 zemřel. Jako příčina úmrtí byla stanovena jiná diagnóza než pertuse,“ sdělila Krejčí.
Jedno úmrtí na černý kašel evidoval SZÚ i loni, předtím v roce 2014. V obou případech šlo o seniory. V letech 1984 až 2004 nemoci v Česku nikdo nepodlehl, od roku 2004 evidují lékaři podle SZÚ čtyři úmrtí neočkovaných kojenců, v roce 2014 zemřel senior. Další podrobnosti o úmrtí z poloviny února, na které upozornil server Novinky.cz, SZÚ neuvedl, úmrtí prošetřuje.
„Stále platí, že neplánujeme žádná plošná opatření. On ten výskyt se zdá velký, ale když se podíváte, tak je nás přes deset milionů obyvatel a jestliže je to 810 případů za týden, tak to číslo na sto tisíc obyvatel není tak vysoké,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Podle pátečního vyjádření ředitele odboru veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma by se nárůst počtu případů mohl blížit vrcholu. Nejvyšší nemocnost černým kašlem je mezi patnáctiletými až devatenáctiletými, tvoří zhruba třetinu nemocných. To může podle odborníků souviset se změnou očkovací látky od roku 2007. Má méně nežádoucích účinků po očkování, ale vytváří méně trvalou imunitu. Zhruba desetina rodičů také podle lékařů u svých dětí vynechá přeočkování dětí v deseti či jedenácti letech.
„Jsme v situaci, kdy případy stoupají zejména ve školní komunitě, ať už základních či středních škol, což samozřejmě nahrává situaci nějakým způsobem limitovat další šíření a nákazu,“ sdělil epidemiolog Marek Petráš z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Situace sice podle něj není příznivá, ale na druhou stranu jde o jinou epidemii než covidovou. „Obecná vnímavost populace je relativně nízká, ať už jsme byli v minulosti očkovaní anebo jsme se s touto bakterií v životě setkávali,“ dodal epidemiolog.
Malých dětí do jednoho roku věku je očkováno 96 procent. Podle SZÚ jich je mezi letošními nemocnými téměř 60. Vakcinologové proto doporučují očkování těhotným, zdravotní pojišťovny vakcínu za 700 až 1500 korun ale nehradí, jen zpětně na část její ceny přispívají z fondů prevence.
„I včas očkovaný kojenec nezíská plnou ochranu dříve něž kolem šesti měsíců věku. V Rakousku v březnu zemřelo měsíční dítě na pertusi,“ uvedla Česká vakcionologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Klinické studie podle vakcinologů prokázaly bezpečnost kombinované vakcíny proti pertusi, záškrtu, tetanu a poliomyelitidě v těhotenství, bez poškození očkované ženy a bez poškození plodu. Podávat by se měla ve třetím trimestru. „Novorozenec nemá jiné protilátky než ty, které dostane od své matky,“ uvedli.
První dávku takzvané hexavakcíny dostávají nejmenší děti v šesti týdnech, do roka mají tři. Dětem povinné očkování hradí pojišťovna, o úhradě jednoho přeočkování pro dospělé odborníci jednají.
