V Česku chybí vrstva, která by slaďovala činnost politiků a úředníků, míní prezident NKÚ Kala

Nahrávám video

Neefektivitu státu v mnoha oblastech, na kterou Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) každoročně upozorňuje ve svých výročních zprávách, by mohla částečně napravit vrstva, která by pomáhala slaďovat některé procesy mezi úředníky a politiky, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj je tak Česko například v oblasti digitalizace státní správy dlouhodobě na chvostu Evropské unie.

„(V oblasti digitalizace) dostáváme celou řadu informací o tom, že se věci zlepšují a že se zavádí některé věci a podobně,“ prohlásil Kala. Skutečný stav ale NKÚ zjišťuje například z mezinárodního srovnání v různých světově uznávaných žebříčcích. „My jsme v nich obvykle na pětadvacátém místě z 27 zemí EU,“ uvedl.

Tyto žebříčky hodnotí věci jako například přístup k elektronickým zdravotním záznamům, předvyplněné formuláře nebo přívětivost pro mobilní zařízení.

„Jsme na chvostu a jsme na chvostu dlouhou dobu,“ konstatoval s tím, že i když se některé věci z hlediska digitalizace v Česku zlepšují, zlepšují se zároveň i v ostatních zemích EU, takže se Česko nehýbe příliš z místa. Kala uvedl, že ze služeb veřejné správy je v současnosti v Česku digitalizováno jen nějakých sedmnáct procent. Předvyplněných digitálních formulářů, jako je například daňové přiznání, je 455, přitom počet služeb veřejné správy je asi 7,5 tisíce. „Z toho vidíte rozsah toho problému,“ dodal Kala.

Situace se liší podle oblastí, například ve zdravotnictví stále chybí komunikační prostředí pro sdílení zdravotnických dat. „Ministerstvo rozhodlo, že odsune realizaci do roku 2026,“ poznamenal šéf NKÚ.

Příčiny a řešení

NKÚ opakuje každoročně ve svých zprávách víceméně stejné problémy. „Zavedla se tady nároková dotační ekonomika – dokud nedostanu dotace, nehnu prstem a v zásadě nic nebudu dělat. A potom, až dostanu dotace, tak nejsou tak úplně na to, na co bych je potřeboval, tak to různě ohýbám a různě upravuju,“ řekl Kala k příčinám problémů.

V celé řadě případů dále NKÚ zjistil, že monitorovací zprávy, které musí příjemci dotací předložit, aby jim byly dotace vyplaceny, byly vyplněny nesmyslně. „Zkoumali jsme, proč to tak je, a ukázalo se, že s tou zprávou nikdo nepracuje, a ten úředník, který to má na starosti, má těch zpráv tolik, že je jenom odfajfkuje,“ vysvětlil.

Toto podle Kaly ukazuje, že ve státě chybí vrstva, která by tyto procesy řídila a dokázala například zařídit, aby se ony monitorovací zprávy zjednodušily nebo úplně zrušily. „Úředníci mají něco za úkol, tak to dělají, politici mají také zase svoje úkoly, tak je dělají,“ řekl. Taková vrstva, která by jejich fungování slaďovala, přitom často funguje v soukromém sektoru.

Kala vysvětlil problém na dalším konkrétním příkladu. Podle něj by stát například mohl rozhodnout, že nebude zajišťovat ochranu obyvatelstva kryty, s jejichž zařízením má v současnosti problémy, ale měl by to nějakým způsobem lidem říct.

„V tom je ten klíčový problém, že my necháme běžet jakýsi systém, kdy obce jsou zodpovědné za kryty, ale když je z ekonomických nebo jiných důvodů zruší, tak to jenom nahlásí ministerstvu vnitra a to je škrtne. Neexistuje tam žádná provazba, další metodický způsob, jak postupovat. Ale těm lidem nikdo neřekne, že máme kryty (...) pro tři, případně pro třináct procent, když budeme počítat ty improvizované. Ale těm devadesáti procentům neřekneme, co mají dělat, jak se mají připravit,“ vysvětlil.

Na ochranu obyvatelstva stát v letech 2015 až 2021 podle zkoumání NKÚ vynaložil 721 milionů korun. Podle Kaly by se v situaci, kdy není dost krytů či plynových masek pro veřejnost, měly tyto peníze použít efektivněji jinde, například právě na informování obyvatel, jak postupovat za krizové situace.

Národní sportovní agentura

Další potíže jsou například s Národní sportovní agenturou (NSA). NKÚ podal kvůli zjištěním při své kontrole tohoto úřadu trestní oznámení. Z prověrky NKÚ vyplynulo, že sportovní agentura nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování stanovených podmínek. NSA uvedla, že již v průběhu kontroly provedla řadu nápravných opatření, podle Kaly je ale proces nadále netransparentní a u celé řady procesů nelze prokázat, jak se rozhodovalo.

Kala by na druhou stranu neřekl, že ho hloubka problémů v NSA překvapila, ani že by se jednalo o závažnější trestní oznámení, než NKÚ podával v minulosti na jiné subjekty. „Vždycky by si měl zákonodárce a vláda uvědomit, jak složité je vytvořit novou instituci na zelené louce,“ poznamenal. V případě NSA se to prý plně nepodařilo. Agentura vznikla v srpnu 2019 a převzala činnosti, které do té doby vykonávalo ministerstvo školství.

Kala se také vyjádřil k volbě nového člena kolegia NKÚ. To není kompletní, chybí v něm v současnosti jeden člen. Sněmovna v dubnu nezvolila dosavadní ředitelku právního odboru NKÚ Terezu Kouckou Höfferovou. Dostala 71 hlasů, ke zvolení jich ale potřebovala alespoň o třináct více. Kala by rád viděl v kolegiu úřadu více žen a také právníků, zmínil v Otázkách Václava Moravce. Konkrétní jméno, které by na kandidátku navrhl, Kala neřekl, nevyloučil ale, že to bude znova Höfferová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...