V Česku a na Slovensku dodnes žijí příbuzní Masaryka. Reportéři ČT některé z nich vypátrali

Nahrávám video

Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.

V Česku je příjmení Masaryk velmi vzácné, vyskytuje se 146krát. Občanů Česka z rodu prvního československého prezidenta žije nyní v tuzemsku 24. Dva z nich jsou přímí potomci prezidenta. Jde o syny již zemřelého rockového hudebníka Jana Jakuba Kotíka: Tabera a Armanda, kterým je nyní 18 a 17 let. Jsou praprapravnuky prezidenta a na veřejnosti nechtějí vystupovat. 

Dvaadvacet dalších Masarykovců v Česku jsou vnuci a pravnuci Imricha Masaryka. Imrich byl bratrancem takzvaného druhého stupně ministra zahraničí Jana Masaryka, někdy se rovněž říká bratranec z druhého kolene.

Prezident Masaryk se s předky dnešních Masaryků žijících v Česku stýkal často. Zval je i na Pražský hrad. Příbuzenstvu vzdálenému i bližšímu pomáhal i finančně a prezidentská kancelář jim zřizovala práci.

Imrich Masaryk

Tak se k ní dostal i Imrich Masaryk, kterému zařídili od roku 1945 místo na Pražském hradě, kde byl až do roku 1951 zřízencem prezidentské kanceláře. V Praze se následně oženil a z jeho svazku žije v Česku jeho rozvětvené příbuzenstvo. 

Jeho vnuk Tomáš Masaryk žije s rodinou v Bakově nad Jizerou. Pracuje v mladoboleslavské škodovce a je místopředsedou místního rybářského svazu. „Jsem na to jméno pyšný, že jsem Masaryk,“ podotýká Tomáš. Pracuje v odborech Škoda Auto jako IT technik. „Mám na starosti webové stránky, podporu nebo tisknu členům průkazky, vytvářím různé prezentace, připravuju podklady ke kolektivnímu vyjednávaní,“ dodává. 

Tomáš má dvě sestry – Olgu a Michaelu. Paní Michaela žije v Mělníku. Se svými dětmi navštěvuje vždy 7. března, v den narození prezidenta, jeho sochu v Masarykově kulturním domě. Podle ní byl její děda Imrich Masaryk usměvavý člověk. „Vždycky mě bral do náruče. To si pamatuju. I dle těch fotek, co mám,“ podotýká.

Pravnučka Imricha Masaryka Sára Fišerová, která studuje strojní fakultu na ČVUT, se o tom, že je příbuzná s českým státníkem, dozvěděla od maminky a babičky. „Mě to dost zaskočilo, ale vlastně jsem byla potěšená, protože to je velká část naší historie,“ podotýká.

Další sestra Tomáše, paní Olga, bydlí v Českých Budějovicích a má tři děti. „Vyrůstala jsem v 80. letech, kdy nebylo moc populární se jmenovat zrovna Masaryk,“ popisuje Olga. Vystudovala optiku, optometrii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Poté při práci vystudovala dálkově obor sociální péče psychorehabilitační, a to kvůli synovi, který se narodil s tělesným a psychickým handicapem.

Paní Olga si ze svého širšího příbuzenstva nejvíce váží dcery prezidenta Alice, která byla v Československu u počátku státní péče o handicapované. „Byla to dáma, která byla velice emancipovaná a vznesla sem sociální práci a dalo by se říct, že položila základní kameny socializace,“ dodává. 

Paní Olgu zvala počátkem 90. let často do Prahy vnučka Tomáše Garrigua Masaryka, historička umění Anna Masaryková. „Bylo mi 18 let a pamatuji si jen ten podkrovní byt na Klárově, kde byla obrovská knihovna, spoustu knih, a kde byla stará dáma,“ popisuje Olga. 

V roce 1951 musel Imrich Masaryk z Hradu odejít. V době zostřujícího se třídního boje nemohl člověk s příjmením Masaryk dělat tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi ani dveřníka. „Výhledy do budoucnosti byly pro mě odstrašující a v této bezradné situaci při ustavičném nátlaku jsem po dlouhém váhání, uvažování a bezesných nocích teda pod nátlakem žádost podal,“ píše v záznamech.

Imrich Masaryk se po propuštění z Hradu podruhé oženil. Vzal si paní Martu, vyučenou řeznici, s níž už děti neměl. Její synovec Miroslav Štefl založil na svém statku Ležky u Podbořan malé letní Muzeum nejnovějších generací Masarykovců. A také pořádá jejich srazy u něj v Ležkách nebo v Hodoníně, rodišti TGM.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...