Migraci musíme řešit vně EU, a ne až na pláži, říká Dostálová kandidující za ANO

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky ANO 2011 Klára Dostálová (nestr.) míní, že pro bezpečnost České republiky je zásadní změnit migrační pakt a připravit novou legislativu, než stávající dohoda nabyde účinnosti. V případě přijetí eura je Dostálová také kritická. Domnívá se, že Česko má stabilní měnu a země by zavedením eura přišla o svou suverenitu.

Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii po dvaceti letech?

Hodnotím to pozitivně. V roce 2004, když jsme vstupovali, tak to pro Českou republiku mělo mnoho přínosů – naplnění čtyř základních svobod. To znamená svoboda pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu, jednotný společný trh. Pak jsme samozřejmě i velmi těžili za posledních dvacet let z evropských fondů, protože Česká republika vlastně mohla čerpat z takzvaných kohezních fondů, takže máme postaveno, rekonstruováno mnoho školek, škol, silnic, nemocnic, zdravotní přístroje do nemocnic a tak dále... Takže to určitě je pozitivní velmi.

Co hodnotím jako negativní, tak určitě to, kam se Evropská unie za posledních dvacet let vyvinula, protože si myslím, že je nejvyšší čas, aby se trošičku zatáhlo za ruční brzdu, aby se nechali lidi v Evropě žít, aby se prostě něco udělalo s tou přeregulací, protože my jsme skutečně v rámci Evropy pojali myšlenku, že prostě, co se hýbe, tak musíme zregulovat, takže to samozřejmě je všechno velmi špatně a ve finále to vlastně oslabuje některá nařízení, zejména z posledních dvou let, a bohužel přijatá zejména za českého předsednictví, tak to oslabuje konkurenceschopnost Evropy, koneckonců i náš průmysl jako takový.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Musím asi začít tím, že na rozdíl například od našeho soupeře koalice SPOLU my skutečně do voleb nejdeme porazit jinou politickou stranu, to je úplně absurdní toto vyslovit nahlas v rámci evropských voleb, ale my jdeme bojovat za české zájmy. Je to velmi důležité. To znamená bojovat za naši suverenitu, za zachování práva veta, za revizi Green Dealu, za buď zrušení, nebo samozřejmě zásadní přepracování migračního patku, tak to jsou asi nejdůležitější témata. Ale vše s podtextem nechat lidi žít.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat a případně čemu chcete bránit?

Asi začnu od toho zásadního. To znamená určitě zachovat právo veta, protože jde o suverenitu České republiky. Určitě zásadní revizi Green Dealu, ani ne tak v tom pilíři, který se týká ochrany přírody. To znamená výsadba nových stromů, zachování vody v krajině, to určitě podporujeme. Ale ty pilíře, které se týkají průmyslu a zemědělství, tam je nutná zásadní revize. Chceme zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory, zrušit emisní povolenky na domácnosti a vůbec vrátit Evropě zdravý selský rozum, aby naši podnikatelé, ale teď myslím i evropští podnikatelé, neodcházeli do třetích zemí, protože tady už nejsou schopni vůbec unést náklady s energiemi, emisní povolenky a tak dále.

U zemědělství jsou to zcela zásadní věci jako výmysly typu, že budeme vybíjet dobytek, protože mají emise, nebo že budeme zemědělcům říkat, na jak velkém objemu půdy vůbec mohou hospodařit. To jsou prostě zásadní věci. A pro bezpečnost České republiky je zcela zásadní změnit migrační pakt. To znamená, že my musíme uprchlíky řešit vně Evropské unie, a ne, až když máme uprchlíka na pláži. Takže to jsou zcela zásadní věci. To znamená – azylová politika v třetích zemích, efektivní návratová politika, boj s pašeráky.

Pokud zmiňujete migraci, dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Teď tady máme migrační dohodu, která by měla platit od roku 2026. Jak ji tedy hodnotíte? I tu chcete měnit?

Migrační pakt tak, jak jej připravil pan ministr (Vít) Rakušan ve spolupráci s českým předsednictvím, je od základu špatně. Takový migrační pakt nikdy neměl spatřit světlo světa. My musíme skutečně řešit azylové řízení ve třetích zemích. To znamená, že nesmíme pustit nikoho, koho nechceme na půdě Evropské unie, aby vůbec na té půdě skončil. Už jsem o tom možná hovořila. Určitě se musíte zeptat, jak to tedy chceme dělat, když migrační pakt byl schválen. No jediné, co nám vlastně zbývá, je vytlouct klín klínem. To znamená rychle za ty dva roky, než nabyde účinnosti ten schválený migrační pakt, připravit novou legislativu, která právě toto bude řešit. To znamená, abychom zabránili vstupu nelegálního uprchlíka na půdu Evropské unie.

A je reálné podle vás toho tak rychle dosáhnout vzhledem k tomu, že se o migračním paktu jednalo devět let?

Já si myslím, že je, protože pro mě je absolutně nepochopitelné, že Česká republika nejdříve byla pro, pak se tedy zdržela na těch jednáních, ale už dnes víme o patnácti státech, které s tím mají velké problémy. A já jenom nerozumím tomu, proč pan ministr Rakušan tedy nesehnal blokační menšinu. Patnáct států by bohatě stačilo, aby vůbec migrační pakt nebyl schválen. Takže lze to. Počítáme všichni, že ve všech evropských zemích samozřejmě lidé budou volit nové zástupce s tím zdravým selským rozumem a že se nám podaří společně tuto legislativu dotáhnout tak, aby vlastně první legislativa vůbec nemusela být v účinnosti.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Tak to je samozřejmě velmi zásadní téma. Je potřeba z pohledu České republiky se na to dívat ve dvou směrech. To rozšiřování Evropské unie, já určitě nejsem zásadně proti, ale země, které chtějí vstoupit do Evropské unie, musí striktně naplňovat kodaňská kritéria. To znamená, ať už jsou to politické, ekonomické, nebo institucionální podmínky, které pro vstup do Evropské unie máme.

Druhá věc je dokončení schengenského prostoru, což by samozřejmě kvůli bezpečnosti zemí Evropské unie bylo velmi žádoucí, to znamená Bulharsko, Rumunsko, státy západního Balkánu. Mít opravdu Evropu ucelenou a chránit vnější hranice. No a pro Českou republiku, jakmile se začne debata a budou vstupovat nové státy, tak to může znamenat, že se stane čistým plátcem, takže bude potřeba misky vah porovnávat, ale bezpečnost by asi měla zvítězit.

Opravdu se staneme v budoucnu čistým plátcem. To znamená, že víc zaplatíme do rozpočtu EU, než z něj dostaneme. Jak byste jako politik chtěla lidem vysvětlovat, že mají dotovat zaostalejší regiony EU na úkor těch svých?

Tak ono to nehrozí v nejbližší době, protože když jsem viděla poslední ekonomická čísla... Zatím jsem viděla i z 12. prosince 2023 zprávu o rozšiřování EU, takže nic se nechystá v nejbližších letech. Zatím pro to programovací období 2028 až 2033 stále budeme čerpat z kohezních fondů, ale jakmile budou ty státy postupovat, budou naplňovat kodaňská kritéria, tak to bude opravdu na stole. A jak říkám, určitě budeme muset českým občanům vysvětlovat, že právě ucelená Evropa, ochrana vnějších hranic, společný schengenský prostor je ve finále zájem nás všech.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Jakým způsobem?

Tak my jsme vždycky byli pro pomoc Ukrajině. Jsem ráda, že i sama Evropská unie, koneckonců i Spojené státy, se k pomoci přihlásily. Ale vždycky, když se řekne A, tak se musí říct i B. A já jsem kvitovala i slova pana prezidenta, že skutečně už vyzývá k zahájení mírových rozhovorů. Určitě by bylo na místě, aby se světové velmoci dohodly na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Hledat prostě mírová řešení.

Má Česká republika přijmout euro?

Za mě ne, ale z čistě ekonomických důvodů, protože když se na to podívám, tak my bychom ztráceli část ze své suverenity. My si chceme o své měnové politice rozhodovat v České republice. Když se odevzdáme do rukou Evropské centrální banky, to znamená přijmeme euro, tak tam se rozhoduje kvalifikovanou většinou, což už jsme si tady vyzkoušeli na mnoha legislativách, že to není úplně výhodné pro Českou republiku. A hlavně vstupovat teď ekonomicky v podstatě do dluhové unie, považuji opravdu za nesmysl, když máme docela stabilní a silnou měnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...