Česko do konce května musí opustit dalších 63 osob z ruské ambasády. Moskva k dalšímu vyhošťování zatím nesáhla. Podle vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) v ČT ale požadavky české diplomacie uplatněné podle Vídeňské dohody přijala. Předseda SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura ve čtvrtečních Událostech, komentářích kritizoval prvek ultimát v mezinárodních vztazích, vadí mu také nedostatek informací z vyšetřování. Nemá logiku, aby si někdo něco vymýšlel, oponoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Chování ruské strany bývá často nevypočitatelné. V tuto chvíli jsem rád, že se Česká republika chová sebevědomě,“ okomentoval Vystrčil. Doplnil, že Senát tento zůsob jednání české diplomacie dlouhodobě podporoval.
Podle něj je dobré to, že Česko vyjednalo paritu, tedy rovný počet pracovníků na ruské a české ambasádě. „Zdá se, že jsme se dostali do situace, na kterou jsme dlouho čekali a měli jsme se o ni snažit už dříve. A to je, abychom vystavěli diplomatické vztahy na rovných základech, aby počet diplomatů v Moskvě a tady byl stejný,“ uvedl.
Podle Okamury by si ale v diplomatických mezinárodních vztazích neměli ti, kteří vyjednávají, dávat ultimáta. „Já si myslím, že bychom se měli odrazit od té současné vzájemně negativní situace směrem k jednáním,“ zdůraznil. „Měli bychom si vybudovat pozici tak, aby nám nikdo nenarušoval naši suverenitu, zároveň ale aby byl vyslyšen náš hlas a mohli jsme dělat sebevědomou politiku,“ dodal.
Šéf SPD také zopakoval, že žádá více důkazů z vyšetřování. Vystrčil reagoval, že neexistuje důvod, proč by měla být podezření „vymyšlená“. Připomněl, že o důvodném podezření o zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 informoval předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Právě Hamáček podle Vystrčila dlouhodobě prosazuje dobré vztahy s Ruskem, stejně tak jako prezident Miloš Zeman. Hlava státu přitom všechny kroky české diplomacie nyní podporuje. „To nemá logiku, aby tady někdo něco vymyslel, co není pravda a o čem by nebyl přesvědčen. Protože by popíral sám sebe,“ řekl.
Podpora zahraničí
Podporu Česku vyjádřila Severoatlantická aliance i Evropská unie. Předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu už ve středu vyzvali členské země, aby společně zareagovaly a zároveň Česko podpořily v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem.
K iniciátorům prohlášení patřila i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO). „Mě k tomu vedlo především to, že jsem měla pocit, že od toho víkendu do úterý byla odpověď hlavních představitelů evropských frakcí vlažná,“ podotkla s tím, že ale solidarita z jejich strany byla zjevná.
Krok Charanzové a následnou podporu lídrů z EP ocenil i předseda Senátu. Vystrčil vnímal jako vlažnou i počáteční komunikaci tuzemské diplomacie směrem ke spojencům. „Přišlo mi, že do toho ze začátku česká diplomacie nešla s takovou razancí, kterou by si to zasloužilo. Protože pokud chceme podporu spojenců, tak o ni musíme požádat,“ uvedl. Podle Charanzové se ale komunikace zlepšila. „Komunikujeme s partnery a to je dobře,“ podotkla.
Podle náměstka ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martina Smolka bude Česko nadále pokračovat v žádostech o solidaritu. Čtvrteční vývoj je podle něj jakousi pomyslnou tečkou za větou. „My se teď díváme na to, jak začne další věta,“ řekl. Na hodnocení je ale podle něj příliš brzy. „Jsme v procesu, který neskončil,“ dodal.
