Ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní dostanou

Nahrávám video

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Olena Senčhuk se svým synem Arťomem do Prahy utekla z Kyjeva v březnu 2022. Na Ukrajině pracovala jako právnička a advokátka na ministerstvu spravedlnosti. Teď dává právní rady ukrajinským uprchlicím, mimo to ještě pracuje na základní škole v Praze 10 jako asistentka pedagoga. Dokáže se uživit sama bez dávek.

Její syn pracuje v neziskové organizaci a studuje politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Jeho otec zůstal na Ukrajině, bratr bojuje na východní frontě. Účastnil se například bojů u Bachmutu.

Tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracují

V Česku si našlo práci už 72 procent uprchlíků z Ukrajiny. „Veliká většina uprchlíků se zapojila do pracovního trhu, jsme velmi vepředu v porovnání se zahraničím. U nás totiž pracují tři čtvrtiny těch, kteří mohou, v tuto chvíli je to 113 tisíc uprchlíků,“ poukázala na vysokou zaměstnanost i analytička ministerstva práce a sociálních věcí Magdaléna Klimešová.

Počet Ukrajinců, kteří od státu pobírají humanitární dávku, tak setrvale klesá. Teď už o ni žádají zpravidla jen matky s malými dětmi, které nemohou pracovat, a příspěvek dosahuje maximálně 4860 korun na osobu. „Od začátku ruské invaze je tady třikrát míň příjemců humanitární dávky,“ dodává vedoucí programu uprchlíků Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová.

Uprchlíci z Ukrajiny tak díky tomu do státního rozpočtu přispívají více, než kolik dá stát jim. „Je to nejen proto, že Ukrajinci pracují a odvádí pojistné na sociální a zdravotní, ale souvisí to i s tím, že tady spotřebovávají, platí si nájmy (..) a mají klasickou spotřebu,“ doplňuje Klimešová.

Stát na podpoře pro 340 tisíc běženců z Ukrajiny zatím vyplatil tři a půl miliardy korun. Ukrajinci naopak do státní kasy přispěli sumou 6,4 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobkem.

Vítaná pracovní síla

„Už v tuto chvíli se dá říci, že Česká republika, česká ekonomika, na přítomnosti ukrajinských uprchlíků více vydělává, než kolik je stojí. Kromě toho, že pomáháme lidem v nouzi, tak je to pro naši zemi i ekonomicky výhodné,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Většina Čechů si i přesto myslí, že Česko přijalo více uprchlíků, než mělo. Na sociálních sítích kolují dezinformace, že Ukrajinci od státu dostávají více než Češi. To vyvrací Klimešová. „Čeští občané mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti,“ zdůrazňuje.

Firmy navíc dlouhodobě upozorňují, že jim chybí zaměstnanci. „České republice chybí na trhu práce minimálně tři sta tisíc lidí, takže to znamená, že jakákoliv pracovní síla je vítaná, včetně ukrajinských zaměstnanců. Naše firmy je využívají velmi intenzivně a jsou s nimi velmi spokojené,“ konstatuje Špicar.

Ekonom CERGE-EI a člen poradního týmu ministerstva práce Filip Pertold vyvrací i tvrzení, že ukrajinští uprchlíci berou Čechům práci. „Ukrajinští uprchlíci do značné míry zaplňují nízkokvalifikované práce. I podle statistik nezaměstnanosti to rozhodně nevypadá, že by nám brali práci,“ říká.

Za 150 na hodinu a pod svou kvalifikaci

Asi dvě třetiny uprchlic tak ale pracují pod svou kvalifikaci a maximálně za 150 korun na hodinu. Pertold upozorňuje, že je to nevýhodné i pro český trh. „Nedostáváme z nich tolik, kolik bychom mohli, protože kdyby pracovali na své kvalifikaci, tak jednak dostanou více peněz, ale i česká ekonomika z toho bude více benefitovat,“ poznamenává.

Překážkou zatím zůstává to, že si v Česku nemohou jednoduše svou kvalifikaci certifikovat, tedy nechat uznat. „Na to jsou poměrně složité postupy. Už ale vidíme první vlaštovky na trhu, vidíme zubaře, doktory,“ popisuje generální ředitelka personální agentury Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

K profesi by se ráda vrátila i právnička Olena z Kyjeva, která si uvědomuje, co pro to musí udělat. „Když budu mluvit lépe česky, bude to lepší,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...