Ukrajinci nemůžou čekat s holýma rukama, říká Nerudová. Podle Foldyny se EU chová zbrkle

Nahrávám video

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.

„V našem zájmu není, aby Ukrajině bylo upřeno jednoho dne se stát členem Severoatlantické aliance,“ prohlásil Lipavský. Podle něj by to bylo omezení suverenity Ukrajiny, pokud by byla snaha jejího současného vedení o členství v NATO odmítnuta.

Bývalý předseda sněmovny Vondráček k tomu uvedl, že pro Ukrajinu je třeba najít jiné bezpečnostní záruky než členství v Severoatlantické alianci. Podotkl, že šéf NATO Mark Rutte řekl, že lídři Aliance Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane jejím členem, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Lipavský k tomu uvedl, že NATO se nikdy nezavázalo ani k tomu, že se nerozšíří o Ukrajinu.

Ministr zahraničí také řekl, že ruské požadavky se nezměnily za celou dobu agrese vůči Ukrajině, která začala před více než třemi lety. Jde o demilitarizaci Ukrajiny a zrušení sankcí vůči Rusku, které chce mimo jiné vrátit bezpečnostní architekturu před rok 1997. „Pokud my bychom Rusku nadělili diplomatickou cestou to, čeho není schopno za tři roky dosáhnout, tak by to jednoznačně tedy znamenalo prohru celé naší snahy o udržení bezpečnosti v Evropě,“ poznamenal Lipavský.

Rezoluce Evropské unie

Ministr Lipavský se s europoslankyní Nerudovou shoduje na tom, že Evropa musí pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. „Naším záměrem je, aby Evropská unie kromě prosperity zajistila i bezpečnost,“ vysvětlil šéf diplomacie.

Vondráček a Foldyna jsou skeptičtější. „Evropská unie se chová zbrkle,“ prohlásil Foldyna. Podle něj bude výsledek jednání jen v rukou Spojených států a Ruska, evropské zbrojení a rezoluce považuje za zbytečné. „USA se chtějí dohodnout s Ruskem, Rusko se stává pro Spojené státy partnerem. Evropa je naprosto neschopná a není partnerem ani pro Spojené státy,“ tvrdí.

Vondráček dodal, že by EU měla rezoluce odložit a zajímat se spíše o to, jak dopadnou jednání Washingtonu s Moskvou. „Jsem přesvědčený, že plán na ukončení toho konfliktu existuje a že americký prezident Donald Trump ho prosadí,“ věří opoziční poslanec, podle něhož je primárně potřeba vyřešit klid zbraní.

Podle Nerudové žádné rezoluce snahy o dosažení míru nemaří. „Minulý týden jsme ve Štrasburku hlasovali o další pomoci Ukrajině. Vojáci na frontě nemůžou s holýma rukama čekat, až se všichni nějak dohodneme,“ vysvětlila. Podobně se vyjádřil i ministr zahraničí, podle něj by žádné mírové jednání nemělo vést k závěru, že „máme dát ruce do klína“. „S Ruskem nikdo nevyjednává o tom, že má ukončit informační válku a přestat se sabotážemi v Baltském moři,“ poznamenal Lipavský.

Nerudová také upozornila na roli Evropy v jednání a podotkla, že britský premiér Keir Starmer přispěl k usmíření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a prezidenta USA Donalda Trumpa. Lipavský dodal, že je nutné, aby Evropa přidala a stala se relevantním aktérem. „Nesmíme čekat na to, až za nás situaci vyřeší někdo jiný,“ prohlásil.

Nový balíček pomoci

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až čtyřicet miliard eur (asi bilion korun). Měl by obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Jako první krok v rámci navrhované iniciativy a v reakci na vyjádřené požadavky Ukrajiny by se zúčastněné státy měly na březnovém zasedání Evropské rady shodnout na poskytnutí dvou milionů nábojů velkorážní dělostřelecké munice v roce 2025. Březnový summit EU začíná ve čtvrtek 20. března, za Česko se ho zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).

V reakci na plnohodnotnou ruskou agresi na Ukrajině poskytla Unie Kyjevu od února 2022 pomoc ve výši asi 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), z toho zhruba padesát miliard eur (1,3 bilionu korun) tvořila vojenská pomoc. EU a její členské státy poskytly Kyjevu v roce 2024 přibližně dvacet miliard eur (500 miliard korun) na pokrytí jejích obranných potřeb.

Zmrazený ruský majetek

Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu mnohé státy zmrazily majetek náležející ruským oligarchům. Státy Evropy již delší dobu řeší, jak aktiva využít – ať už k podpoře Kyjeva, nebo třeba k odškodnění Česka po útoku na Vrbětice.

Podle Lipavského je absurdní, že „si agresor do Evropy uloží finanční prostředky a nemáme akceschopnost“. Podle něj se musí najít právní cesta, jak postupovat. „Dokud nebude, tak k ničemu nedojde. Je dobře, že se o tomto tématu otevřela debata,“ míní Lipavský. „Majetky jsou zmrazené na základě evropských sankcí, státy tedy musí postupovat společně.“

S tím souhlasí i Foldyna. „Pakliže se nebude u zmrazených aktiv postupovat na základě sjednaného právního rámce, staneme se nedůvěryhodným partnerem v jakýchkoliv ekonomických vztazích,“ poznamenal. I Nerudová uvedla, že by státy Evropské unie měly postupovat společně. Myslí si, že prostředky by se měly použít k podpoře či poválečné obnově Ukrajiny.

Podle Vondráčka je na debatu o zmrazeném majetku brzy. „Čas na řešení odškodnění bude později, teď je to zbytečné. Prvním krokem by měl být klid zbraní,“ míní.

Nahrávám video

Česká obranyschopnost

Hosté Otázek Václava Moravce hovořili také o české obranyschopnosti. Stav armády je předmětem širší debaty o navyšování investic do obrany a bezpečnosti státu. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je současný model armády nedostatečný, počet vojáků je potřeba zvýšit.

Vondráček souhlasí, že je potřeba více vojáků, ale ne prostřednictvím povinné vojenské služby. Podle Nerudové je důležité, aby armáda mluvila o tom, co je potřeba k vyšší obranyschopnosti. „Každý občan by měl projít nějakým školením, aby věděl, co má v krizových situacích dělat. Je to nezbytné k vybudování odolnosti naší společnosti,“ myslí si.

Foldyna souhlasí s tím, že je potřeba zajistit Česku obranyschopnost. Zdůraznil ale spíše bezpečnost uvnitř státu s odkazem na útoky v Německu, příprava na potenciální konflikt s Ruskem je podle něj zbytečná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...