Typický senátor: muž, 55 let, vysokoškolské vzdělání a starosta či lékař

Voliči si budou v pátek a sobotu 5. a 6. října vedle komunálních zastupitelů vybírat i třetinu senátorů. Kandidáty jsou někteří stávající senátoři, ale také noví uchazeči z řad právníků, starostů či lékařů. Web ČT24 přináší přehled, kdo byl typickým senátorem v posledních letech a jaké byly jeho povinnosti v rámci výkonu funkce.

V posledních deseti letech bylo zvoleno celkem 140 senátorů – většina v řádných, někteří v mimořádných volbách. Senát je dlouhodobě doménou spíše mužských politiků – pouze 26 zvolených členů horní komory totiž bylo ženského pohlaví. Takto nízké zastoupení žen však v České republice není výjimečné ani mezi poslanci či krajskými zastupiteli.

Ústava stanovuje, že senátorem nemůže být zvolen nikdo mladší 40 let. Průměrný věk senátorů je ale ještě vyšší – konkrétně činí 55 let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vítězem o 70 hlasů

Ke zvolení potřebují senátoři dosáhnout nadpoloviční většiny hlasů voličů – pokud ji nezískají už v prvním kole, koná se kolo druhé se dvěma nejsilnějšími kandidáty z první volby. V posledních 10 letech pouze dva senátoři zvítězili už v prvním kole. V roce 2008 se to podařilo Radku Sušilovi (nestr. za ČSSD) a loni Aleně Dernerové (nestr. za SD-SN).

Ve druhém kole vítězný kandidát průměrně získal oproti svému soupeři 59 % hlasů. Volební účast ale často nebývá vysoká a ke zvolení tak ve druhém kole průměrně stačilo asi 13 tisíc hlasů.

V některých případech ovšem senátní volby končí velmi těsným výsledkem. V poslední dekádě byl tím vůbec nejtěsnějším souboj z roku 2010 v Praze 6. Zvolený senátor Petr Bratský (ODS) totiž ve druhém kole získal jen 50,16 % hlasů. V souboji se svým soupeřem tak obdržel o pouhých 70 hlasů více, díky kterým získal šestiletý senátorský mandát.

Voliče čeká další rozhodování
Zdroj: Hájek Ondřej/ČTK

Senátoři, starostové, lékaři a ředitelé

Všichni kandidáti v senátních volbách mají povinnost na volebním lístku uvést své povolání. Mezi zvolenými kandidáty za posledních 10 let jsou nejčastějším povoláním senátoři, tedy mandát obhajující zákonodárci. Dále jsou to starostové, lékaři, ředitelé a učitelé.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi zvolenými senátory ale nalezneme i méně častá povolání. Jsou jimi například elektroinženýr, zapsaná mediátorka, lesník, agronom, astronom, producent dětských pořadů, projektový manažer, dopravní inženýr či ředitel krajského hasičského záchranářského sboru.

Zajímavé je v případě senátorů i to, že více než třetina z nich nebyla v době zvolení členem politické strany. Přestože jde o výsostně politickou funkci, většinový volební systém je založen na volbě konkrétních osobností. Nestranickost tak kandidátům může občas dokonce pomáhat ke zvolení. 

Náplň práce: tvořit zákony

Senát je horní komorou parlamentu a těžiště činnosti senátorů tedy spočívá v zákonodárné aktivitě. V rámci legislativního procesu jsou zákony schválené v Poslanecké sněmovně postoupeny právě Senátu. Ten je může následně buď schválit, zamítnout, nebo vrátit sněmovně s pozměňovacími návrhy. Hlavním účelem Senátu je tak zkvalitňování přijímaných norem.

  • „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
  • Článek 23 Ústavy České republiky

Oproti sněmovně je v některých ohledech horní komora slabší, například se nepodílí na schvalování státního rozpočtu či nevyslovuje důvěru vládě. Stejně tak Senát nemůže vyslovit kabinetu nedůvěru. V některých ohledech je ale souhlas senátorů naopak nezbytný, a to při schvalování ústavních a volebních zákonů.

U Senátu převažuje spíše kolektivní forma rozhodování a z toho vychází i pozice senátora. Na rozdíl od poslance nemůže senátor sám podat návrh zákona. Zákonodárnou iniciativou disponuje horní komora pouze jako celek.

Pokud tedy senátor chce navrhnout novou normu či novelu zákona, musí přesvědčit nejprve své kolegy, aby jej podpořili a návrh mohl vstoupit do legislativního orgánu jako návrh senátní. Tedy nikoliv senátorský. 

Předseda Senátu Milan Štěch
Zdroj: Šimánek Vít/ČTK

Významnější je postavení předsedy Senátu, který je druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem. K jeho specifickým pravomocím patří například vyhlašování volby prezidenta. Nově zvolená hlava státu navíc skládá svůj slib právě do rukou předsedy horní komory.

Regionální osobnosti

Vedle práce v odborných výborech a komisích se senátoři věnují také podpoře a rozvoji regionů, jež zastupují. Nelze však říci, že by byl český Senát komorou regionální reprezentace, jako je tomu často ve federacích. Je ale pravda, že díky většinovému volebnímu systému v senátních volbách vítězí zejména regionální osobnosti.

  • Senátoři mají stejnou platovou základnu jako poslanci – aktuálně činí 75 900 Kč. Tento plat se však zvyšuje s počtem dalších funkcí ve výborech, podvýborech, komisích, klubech a vedení horní komory. Senátorům dále náleží náhrady výdajů například na reprezentaci, dopravu, stravování, ubytování, odborné a administrativní práce nebo odbornou literaturu.

Mezi další kompetence horní parlamentní komory patří vyslovování souhlasu s prezidentskými návrhy na jmenování ústavních soudců. Dále Senát například navrhuje ke schválení sněmovně dva kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv. Schvaluje také členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, které jmenuje prezident. 

Senát Parlamentu ČR
Zdroj: Šulová Kateřina/ČTK

Specifickým případem je situace, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. V takové situaci přísluší Senátu pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Návrhy na ně může horní komoře předložit jedině vláda. Na první schůzi nově ustavené Poslanecké sněmovny pak musejí být přijatá zákonná opatření Senátu schválena poslanci, jinak pozbývají další platnosti.

Jediný takový případ se datuje do roku 2013, kdy poslanci souhlasili s rozpuštěním Poslanecké sněmovny a došlo k vypsání předčasných voleb.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šéfredaktoři vyzvali Babiše a další politiky k respektování kritické novinařiny

Více než dvacet českých šéfredaktorů a šéfredaktorek vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku. Svobodná a nezávislá média jsou označili za nezbytnou součástí každé demokratické společnosti, zajišťují i veřejnou kontrolu státní moci a každý demokratický politik by měl takovou kontrolu snést.
před 8 mminutami

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 2 hhodinami

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 2 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 11 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...