Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.
Telička řekl, že tři procenta, zvlášť v horizontu několika let, jsou málo. „Chápu, že to nejde udělat ze dne na den, jsou to tendry, musí to zapadat do strategie,“ připustil. Česko by se ale podle něj mělo inspirovat Polskem, které považuje za příklad hodný následování. „Byť to bude znamenat, že si budeme v jiných oblastech muset utáhnout opasky,“ upozornil bývalý eurokomisař. Dvořák s jeho názorem souhlasil. „Myslím, že tři procenta jsou málo,“ podotkl.
Právě Polsko investovalo do modernizace armády už před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, po roce 2022 ale výdaje zvýšilo. Varšava letos hodlá na obranu vynaložit 4,7 procenta HDP.
Pokud má na obranu putovat více peněz, jde podle Turka hlavně o efektivitu a to, kolik peněz zůstane u českých výrobců. „Nevnímám za správné určovat procenta a střílet je od stolu, potřebujeme restrukturalizaci armády, investovat do ní,“ upozornil. Zdůraznil, že považuje za důležité být silnými partnery v NATO.
Telička ocenil, že Motoristé nastolují téma povinné tříměsíční vojenské služby. Považuje to za signál do debaty, ať už by výsledkem byla dobrovolná, či povinná služba. Bylo by to však důležité pro odstrašení potenciálního agresora, míní.
Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden opakovaně uvedl, že je potřeba navýšit výdaje na obranu. „Jsem přesvědčen, že naším cílem musí být minimálně tři procenta HDP během několika dalších let,“ uvedl. Realistické je podle něj zvyšování výdajů o 0,2 procenta HDP ročně a dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.
K výdajům na obranu ve výši aspoň dvou procent HDP se lídři zemí NATO zavázali v září 2014. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu loni podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. Česko podle resortu obrany v roce 2024 tento závazek poprvé splnilo.
Jednání o Ukrajině
Turek si také myslí, že pokud chce Západ jednat o uzavření míru na Ukrajině, není možné tvrdit, že Rusko je agresor. „Žádná mírová jednání nebudou s protistranou, které budete říkat, že je agresor. Bohužel,“ podotkl.
Tvrdí také, že je to záležitost zejména jaderných mocností, tedy Ruska a USA. „Aby ta válka skončila, tak záleží na těchto dvou jaderných velmocích, to je základní hra teorie mezinárodních vztahů,“ poznamenal.
Dvořák i Telička odmítají variantu, že by se jednání neúčastnila Ukrajina. „Konflikt mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se prohlubuje dlouhodobě. Oni si prostě nějakým způsobem nesedli. Situace je teď hodně komplikovaná, proto si myslím, že teď je šance na nějaké zahlazení největšího maléru přes prostředníky, ať už to bude Británie nebo Francie,“ odkázal ministr Dvořák na nedělní summit v Londýně.
Setkání evropských lídrů má podle Teličky přinést alternativu – dokument, na základě kterého by mohla proběhnout další jednání s USA.
