Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba výdaje na obranu během několika let navýšit minimálně na tři procenta HDP. Politický geograf Jan Kofroň takový cíl považuje minimálně z teoretického hlediska za dosažitelný. „Když to dosahují Estonci nebo Poláci, neexistuje důvod, proč bychom toho neměli být schopní my,“ řekl v pořadu 90’ ČT24, kde diskutovali také poslanci Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN). Podle Růžičky navyšování výdajů ke třem procentům v současné době zapotřebí není.
„Kdybychom chtěli navyšovat, tak bychom ty peníze museli odněkud vzít,“ řekl Růžička, podle něhož chce ANO nastartovat ekonomiku, vybírat daně a z nich následně pokrýt případný nárůst rozpočtu ministerstva obrany. „Ano, pokud to bude nutné, tak budeme navyšovat,“ dodal s tím, že v současné době podle něho peníze není za co utrácet. Prostředky pro resort obrany by Růžička hledal spíše v projektech, kde dochází k předražování.
Podle Fleka bude navyšování výdajů na obranu nutné. S Růžičkou nesouhlasil. „Ekonomika se částečně nastartuje právě i tím, že se navýší rozpočet na obranu. Český zbrojařský průmysl je velice kvalitní a spolupráce na akvizicích musí být maximální. Pokud se nám toho podaří docílit, tak i ekonomiku se podaří nastartovat,“ zdůraznil.
„Určitá mírná dávka neefektivity je menším problémem než obranná nepřipravenost,“ míní Kofroň
Politický geograf z katedry politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň řekl, že modernizace armády jde správným směrem. Je ale podle něho otázkou, jestli s dostatečnou intenzitou. „Česká armáda je určitě v lepší kondici než před deseti lety, ale asi ne v takové, jaká by odpovídala současným geopolitickým rizikům,“ sdělil.
Z hlediska potřeb české armády by podle Kofroně nebylo problémem utratit postupně i tři procenta HDP. „Stačilo by třeba dokupovat větší množství techniky i pro aktivní zálohy,“ upřesnil. Otázku, zda se peníze utrácí efektivně, považuje za legitimní. „Na konci jde ale o to, jestli obranné kapacity máte, nebo nemáte. Pokud je na konci nemáte, byť s tím, že se klepete po zádech, že jste utráceli efektivně, tak to nepřítele neodstraší. Takže určitá mírná dávka neefektivity je za mě menším problémem než obranná nepřipravenost,“ doplnil.
Vydávat tři procenta HDP na obranné výdaje podle něho minimálně v teoretické rovině reálné je. „Určitě by si všichni ministři měli položit otázku, proč se to nedařilo i v okamžiku, kdy k tomu byla nějaká politická vůle. Dodám, že před rokem 2014 k tomu určitě politická vůle nebyla, takže to vysvětluje část těch problémů. Potom už vůle do nějaké míry byla, přesto se to nedařilo,“ řekl Kofroň, podle něhož by si ti, kteří v budoucnu nastoupí, měli udělat audit a zjistit příčiny.
Podle Hynka je primární úlohou státu zajistit bezpečnost občanů
Premiér Fiala by přivítal, kdyby zbrojení v Evropě bylo příležitostí pro český obranný průmysl. Teď generuje až jedno procento tuzemského hrubého domácího produktu. Potenciál zdejších podniků ale není podle Hospodářské komory plně využitý. Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek je přesvědčený, že evropský obranný průmysl je na dobré cestě. „Ale mohl by jít rychleji, kdyby k tomu měl lepší podmínky,“ dodal.
„Jsou určité aspekty, které musí vytvořit evropští politici, a potom je obranný průmysl v rámci Evropské unie schopen postavit se na vlastní nohy,“ pokračoval Hynek. V současné geopolitické situaci podle něho není správnou otázkou, zda je Evropa schopná zajistit vlastní bezpečnost, ale zda ji zajistit musí. „A musí,“ odpověděl Hynek.
„Primární úloha státu je zajistit bezpečnost občanů. Bez silné armády bezpečnost občanů zajistit nelze. Akorát že na to evropské země zapomněly a spoléhaly na to, že se o to postará někdo jiný. Nyní je podle mě nejvyšší čas to udělat,“ uzavřel Hynek.
