O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.
Vedoucí oddělení politiky mládeže na ministerstvu školství Jana Ticháčková v úvodu debaty představila strategický dokument týkající se zlepšení podpory mládeže. Upozornila, že poslední strategie mládeže byla platná do roku 2020.
Nová koncepce si podle ní klade za cíl například zohledňovat mladé lidi při tvorbě politiky, posilovat aktivní občanství mladých lidí, rozvíjet systém neformálního a zájmového vzdělávání a rozvíjet práci s mládeží. Koncepce bude podle ní schválena v dubnu. Ministr školství Bek rovněž řekl, že zapojení mladých lidí je jedno z klíčových témat.
„Snažili jsme se vyhnout situaci, kdy o mladých diskutují lidé mého věku, což se děje,“ řekl s tím, že důležitou součástí je dotáhnout legislativní proces, který by umožnil zapojení mladých lidí do školských rad.
Zmocněnec resortu pro well-being, dětské duševní zdraví a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička upozornil, že koncepce je také reakcí na dlouhodobou nechuť českých žáků chodit do školy a těšit se tam. Dodal, že ve srovnání ze všech zemí OECD tuzemští žáci chodí do školy v průměru nejméně rádi a necítí se ve školním prostředí dobře. „Často je to doprovázeno rizikovým chováním, špatnými vztahy mezi spolužáky, šikanou a tak dále,“ podotkl.
Zmínil i průzkum Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí. „Velká část žáků trpí úzkostnými a depresivními symptomy – není to, že by měli klinicky diagnostikovanou úzkost a klinicky diagnostikované deprese, nicméně vykazují riziko, kterým bychom se měli zabývat a podpořit školy v tom, aby lépe reagovaly na situace,“ dodal s tím, že téma well-beingu je aktuální i vzhledem k pracovníkům ve školství. Upozornil, že v současné době je ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně novela zákona, která systémově ukotvuje financování školních psychologů a speciálních pedagogů do základních škol nad 150 žáků.
Cílem do budoucna je podle něj tento model rozšířit i na střední školy. S tím podle něj souvisí i nedostatek pozic, které vstupují do praxe. „Proto ministerstvo školství navýšilo financování pro studijní obory učitelství, kam spadá i speciální pedagogika, a studijní obor psychologie. U psychologie to dává možnost navýšit kapacitu oborů až o dvacet procent, u pedagogiky je to v průměru pět procent,“ dodal.
Chtějí rovněž podpořit vznik dvou tří krizových týmů, které by v případě krize ve školách byly schopny na místo dojet a komplexně situaci řešit. „Nejde jen o úmrtí, ale i projev šikany, případně eskalaci jiného jevu, se kterým si v tu chvíli neví vedení školy rady,“ dodal.
Krotká: Učitelé často nevědí, jak k well-beingu přistupovat
Zástupkyně Republikového fóra parlamentů dětí a mládeže a studentka posledního ročníku gymnázia Zita Krotká upozornila, že hlavní bariéry ve well-beingu, tedy celkové pohodě mladých lidí, spočívají v problémech ve školním prostředí a také problémech ve společnosti.
„Ve vzdělávání se nejčastěji týkají nedostatečné informovanosti o práci školního psychologa nebo školních poradenských pracovišť. Potýkáme se rovněž s nepřipraveností učitelů, kteří nevědí, jak k well-beingu přistupovat. Často se tlačí na výkon, ale to, jak se žák cítí, je upozaděno,“ uvedla s tím, že je rovněž nedostatek preventivních programů.
„Existuje jich sice celá řada, ale často na ně nebývá čas na úkor hodin, o které učitelé nechtějí přijít,“ dodala. Poukázala rovněž na to, že chybí osvěta, jak pracovat s well-beingem, směrem ke studentům i učitelům. V souvislosti s problémy ve společnosti upřesnila, že hlas mladých lidí je často brán na lehkou váhu. „Nedostávají prostor se vyjádřit, a pokud se vyjádří, tak mají pocit, že jejich problémy nejsou dostatečně vyslyšeny,“ podotkla.
Kromě lepší finanční podpory školních psychologů navrhuje Republikové fórum i lepší vzdělávání a adekvátní platové ohodnocení učitelů či aktivnější komunikaci ze strany školních poradenských pracovišť. „Pokud psycholog zůstává zavřený v kanceláři, tak studenti k němu nechtějí chodit, protože nevědí, kdo to je,“ podotkla. Zmínila také důležitost zpětné vazby mezi učiteli a studenty. „Často problémy také vznikají jen proto, že lidé mezi sebou nekomunikují. Bylo by dobré vědět, jak to cítí druhá strana – učitelé mají pocit, že jsou nepochopeni od nás, my se cítíme nepochopeni od ostatních,“ dodala.
Pilař: Talentované, ale nevyslyšené
Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař upozornil, že problematika prostředí ve školách je problém, který se táhne jako červená nit. Je podle něj spousta dětí, které jsou hodně talentované, ale nejsou vyslyšené. „Učitelé je nechápou, tak děti talent ztrácí. Pak je spousta dětí, které na to intelektově nemají a jsou tlačeny někam, protože učitel tomu nerozumí a děti ztrácejí zájem o vzdělávání a posléze do školy vůbec nechodí a nakonec končí ve střediscích výchovné péče,“ dodal s tím, že spousta dětí ve školách selhává i kvůli tomu, že spousta učitelů není schopna učit děti, které mají problém.
Jana Hlavová z Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden zmínila, že téma duševního zdraví je stále častějším důvodem pro příchod klientů do poradenství, zmínila, že navýšení absolventů psychologie o dvacet procent je malé číslo a bude to velmi pomalu pokrývat potřeby.
„Jsme ale o několik kroků dále. První krok by měl být velká podpora pedagogům. (...) Začít u pedagogů, kteří budou schopni podpořit každé dítě v jeho emocích a budou schopni se vzdělávat podle svých možností,“ podotkla s tím, že pak se učitelé nebudou bát podpořit dítě i bez podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové v poradnách.
Langer: Spousta absolventů psychologie do školství jít nechce
Jiří Langer z Univerzity Palackého v Olomouci a také místopředseda Rady vysokých škol je velmi rád, že se budou navyšovat počty studentů a absolventů psychologie.
„Čelíme ale problému, že spousta absolventů psychologie do školství jít nechce. 92 až 95 procent z nich vůbec neuvažuje o tom, že by do školství šlo, a to jednak z finančních důvodů, ale také za to může způsob výběru studentů, kteří nastoupí. Přetlak je vyšší než je počet míst. (...) Dostávají se tam studenti s jinými ambicemi než se věnovat školství,“ poukázal s tím, že ti, co nastoupí, tak tam nevydrží déle než rok.
„Chybí jim metodika, vedení. Jsou hozeni do rybníka, na rozdíl od lékařských povolání, kde jsou atestace, školicí pracoviště. (...) Jen navyšování prostředků na větší přijímání studentů tu situaci bohužel nevyřeší,“ dodal s tím, že se to musí pojmout jako komplexní systém.
