Tajné sklady jaderných zbraní v Československu hledali Reportéři ČT

Nahrávám video
Reportéři ČT: Tajné sklady jaderných zbraní v bývalém Československu
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

V brdských lesích nedaleko Míšova na Plzeňsku se nachází jediný zachovaný sklad sovětských jaderných zbraní v někdejším Československu. „Dva byly umístěny ve výcvikových prostorech Ralsko a Jince a třetí vznikl v severních Čechách nedaleko Bíliny,“ popisuje historik z Vojenského historického ústavu v Praze Jan Šach.

Objekty s názvy Javor 50 až 52 se na základě utajené dohody uzavřené před pětapadesáti lety tehdejšími ministry obrany Bohumírem Lomským a Rodionem Malinovským začaly stavět v polovině 60. let.

„Tato smlouva byla uzavřena z jednoho prostého důvodu. A sice proto, že na našem území se nenacházely jaderné zbraně, které by mohly využít naše jednotky za branné pohotovosti státu. To znamená, za válečného stavu se státy NATO,“ vysvětluje Šach.

„Jako krytí ty prostory byly označované jako kabelové stanoviště. Ve skutečnosti tam měly být sovětské hlavice,“ uvádí historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Obsluhovat je měla podle Šacha sovětská posádka, která by následně vydávala českým jednotkám jadernou munici.

„Poblíž Míšova bylo u Borovna u Padrťských rybníků místo styku. A tam se cvičilo to, že přivezou rakety z Rokycan a přivezou hlavice z Míšova a sestykují to dohromady. Použít jaderné zbraně v případě války byla Československá lidová armáda schopna na pokyn Sovětů za dvě hodiny dvacet minut,“ popisuje Václav Vítovec z Nadace Železná opona.

Ještě před uzavřením smlouvy o vybudování skladů Sovětský svaz dodal československé armádě rakety schopné nést jaderné hlavice. „Poprvé skutečnost, že tady existují nosiče, nikoliv ty hlavice, byla veřejnosti, ale i Západu jasně sdělena během vojenské přehlídky v květnu při výročí osvobození Československa v roce 1965,“ říká historik Blažek.

Obrat po roce 1968

Umístění sovětských jaderných zbraní v Česku začali velmi opatrně zpochybňovat během Pražského jara někteří vojenští představitelé. „Na jaře 1968 byl vypracován takový dokument, který předložil ministr obrany Bohumír Lomský Alexandru Dubčekovi, kde bylo řečené, že by se mělo ještě zvážit, zda by Československo skutečně ty depoty mělo dokončit a předat sovětské straně,“ poodhaluje Blažek.

Sověty to podle něj muselo znepokojit a muselo to nutně vést k tomu, že to byl jeden z důvodů při zvažování vojenského zásahu v Československu. Okupace Československa v srpnu 1968 všechny diskuse rázně ukončila. Místo plánovaných několika stovek mužů, kteří měli obsluhovat sklady jaderných hlavic, se v zemi usídlilo 75 tisíc sovětských vojáků.

„Došlo k zavezení těch skladů sovětskou posádkou, včetně speciálního zařízení a munice. To se u těch prvních dvou skladů, v Míšově a Ralsku uskutečnilo na podzim 1969. Dá se říci, že speciální munice nebo speciální zařízení jsou vlastně takové krycí názvy pro jadernou munici,“ vysvětluje historik Šach.

Ve skladu v Míšově jsou čtyři kóje a v každé kóji byly uskladněny jaderné hlavice. „Jedna hlavice byla schopná ve standardní ráži zlikvidovat město typu Plzeň,“ říká Václav Vítovec, který bývalý sklad spravuje.

„Všechny ty objekty podléhaly takzvanému režimu přísně tajné zvláštní důležitosti (PTZD). To byl nejvyšší stupeň utajení a s touto skutečností mohlo být ve státě srozuměno pouze několik lidí jako prezident, předseda vlády, ministr národní obrany, náčelník generálního štábu,“ vysvětluje historik Šach.

Podle Vítovce sloužilo v Míšově 170 vojáku speciálního nasazení. „Byly to ty nejlepší strážní útvary, nejlépe vycvičení kluci. A pak tu sloužilo několik vysloveně specialistů,“ komentuje Vítovec.

„Můj dědeček mi vyprávěl, že někdo jel autem a odskočil si na WC do lesa a okamžitě vyběhli se samopaly, zatkli ho a drželi ho třeba den a půl, než ho propustili,“ vzpomíná pamětník z Míšova Miloš Franče.

Vzpomínky na službu

Kvůli přísnému utajení v archivech neexistují dokumenty o sovětských posádkách jaderných skladišť. Na ruských diskusních fórech jsou ale k dohledání fotografie vojáků, kteří tu sloužili. Ti dokonce jezdí přímo do Míšova, aby se na místo své služby s odstupem času podívali.

„Bylo jich tady několik desítek. Dneska to jsou pánové kolem šedesáti let. A všichni potvrdili samozřejmě, že tady byli izdělija, což rusky znamená zařízení, které můžeme nazvat jako jadernou zbraň,“ popisuje Vítovec.

V lesích nedaleko Bělé pod Bezdězem se měl nacházet další utajený sovětský depot s jadernými hlavicemi. Československá veřejnost se o jeho existenci dozvěděla až v roce 1990.

Tehdejší poslanec Federálního shromáždění Michael Kocáb dostal na jaře 1990 informaci o podivných manévrech sovětské vojenské techniky u Bělé. Zburcoval vojáky, kteří měli na starost odsun Sovětů a společně vyrazili na místo.

„Okolo bunkru stála skupina vojáků československé a sovětské armády a tvrdili, že tam nic není. Dokonce měli takové poznámky, že to je maximálně skladiště brambor. Otevřel jsem ty dveře, to ještě šlo, i když s velkou námahou, byla tam tma. A oni pořád vydávali tu tmu za důkaz, že tam nic není,“ líčí více než třicet let staré události Kocáb.

„Pak se mi podařilo nahmatat vypínač, rozsvítil jsem a oni sborově jako jeden muž řekli, ano úložiště jaderných hlavic,“ vypráví.  O svém objevu Michael Kocáb sepsal zprávu pro Federální shromáždění. Během odsunu sovětských vojsk pak byly všechny tři sklady jaderných hlavic předány československé armádě.

Sklad stovek tun peněz

Krátce potom, když se dělilo Československo, sloužilo míšovské zařízení k uskladnění stovek tun starých peněz. „Česká národní banka využívala sklad Míšov dočasně v devadesátých letech k uskladnění mincí, které byly vyřazeny z oběhu a z tohoto místa byly odváženy k likvidaci,“ přibližuje mluvčí České národní banky Denisa Všetičková.

V roce 2006 v míšovském depotu armáda uskladnila pozůstatky 22 tisíc německých vojáků padlých za druhé světové války. Ty byly později převezeny na Hřbitov smíření v Chebu.

Od roku 2012 zde funguje Muzeum atomu zřízené nadací Železná opona. Po mnohaletém vyjednávání s úřady nadace letos v lednu depoty zakoupila. Podle provozovatele muzea Václava Vítovce ho už navštívilo několik desítek tisíc lidí.

„Přišli sem i někteří velmi zajímaví lidé. Byl tu Francis Gaty Powers, syn bývalého pilota, který byl v roce 1960 sestřelený nad Sovětským svazem. Delegace ale jezdí i z Hirošimy, z Nového Zélandu, z celého světa,“ uzavírá Vítovec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...