Světová média si všímají propojení výbuchů ve Vrběticích a otravy v Salisbury

Nahrávám video

Světová média přinesla rozsáhlé zprávy o sdělení českých politických špiček o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 a o vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. Zaměřují se především na spojení mezi vrbětickými výbuchy a otravou novičokem v britském Salisbury. Česká policie totiž současně vyhlásila pátrání po mužích, kteří jsou z otravy agenta Skripala podezřelí.

Den po pohřbu manžela královny Alžběty II. jsou nové informace o Vrběticích zprávou číslo jedna na webu BBC. Internetový kanál britské veřejnoprávní stanice citoval českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který oznámil zapojení ruské GRU do výbuchů muničních skladů a vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví, i první odmítavé ruské reakce.

Především si ale všímá napojení vrbětické kauzy na otravy novičokem v Salisbury. Česká policie zveřejnila fotografie dvou mužů, po nichž pátrá, a které jsou totožné s podezřelými v případě Salisbury.

„Britské úřady tvrdí, že jsou členy GRU a že umístili nervovou látku novičok na kliku dveří u pana Skripala, bývalého důstojníka GRU,“ napsala BBC.

Podobně jako u BBC vyznívá zpráva v dalších britských médiích. Americké New York Times v titulku obecně informují, že „Česko viní z výbuchu muničních skladů v roce 2014 elitní ruskou špionážní jednotku“, o spojení se Salisbury se ale zmiňují hned v úvodu zprávy.

Zpráva cituje premiéra Babiše, který konkrétně řekl, že „existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014“. New York Times upřesnily, že zmíněný útvar je elitní ruská jednotka, která „funguje nejméně deset let a zaměřuje se na podvratnou činnost, sabotáže a vraždy mimo ruské území“.

Německý Die Welt a obdobně rakouský Der Standard vycházejí především z agenturního zpravodajství. O spojení s britským případem se nezmiňují, citují české politiky a také ruskou stranu, která slíbila, že na vyhoštění pracovníků svého velvyslanectví v Praze zareaguje odpovídajícím způsobem. Upozorňují také, že český vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) se chystal v pondělí navštívit Rusko, což na konci pracovního týdne odvolal. Rakouský list připomíná i další nedávný česko-ruský spor, který se týkal převezení sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády do depozitáře.

Polská média zdůrazňují především vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, které české bezpečnostní složky identifikovaly jako příslušníky tajných služeb. Rzeczpospolita poznamenává, že vedení kabinetu informovalo o chystaných krocích prezidenta Miloše Zemana a ten že Babiše s Hamáčkem plně podpořil, třebaže je Zeman „známý pro své proruské postoje“. Gazeta Wyborcza si více všímá spojení s kauzou Salisbury, vychází především ze zpráv polských i českých agentur.

Bellingcat slibuje podrobnosti k případu

Investigativní skupina Bellingcat na Twitteru uvedla, že o případu brzy zveřejní množství podrobností, které se jí podařilo vypátrat. Ve svých dosavadních příspěvcích se soustřeďuje především na hledanou dvojici Rusů a s odvoláním na českou policii uvádí, že v  době výbuchu se ve skladě nacházely zbraně, které měl nakoupit jeden bulharský obchodník. Zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která byla právě ve válce s Ruskem.

Belllingcat připomíná, že o šest měsíců později byl v Bulharsku otráven nervově paralytickou látkou typu novičok místní obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev a jeho syn. Podobně jako Skripal s dcerou i oni útok přežili. Gebrev nicméně tvrdí, že zbraně Ukrajině neposílal a že útok na něj byl zřejmě důsledkem konkurenčního boje, do nějž jeden z jeho soků zapletl Rusy.

Už v listopadu 2014 byli Miškin a Čepiga podle Bellingcatu vyznamenáni titulem Hrdina Ruska. Vyznamenání od prezidenta Vladimira Putina Miškin podle lidí ze svého okolí dostal za „činnost vztahující se k okupaci Krymu“. Tato úspěšná operace v Česku je ale pravděpodobnějším vysvětlením, píše na Twitteru investigativní novinář ze skupiny Bellingcat Christo Grozev. Podle něj navíc Miškin s Čepigou nebyli jedinými agenty GRU, kteří ve zmíněnou dobu do Česka přijeli.

Ruský tisk: Chybí důkazy, dojde k ochlazení vztahů

Ruský Kommersant postavil zprávu na kontrastu mezi chystanou Hamáčkovou cestou do Moskvy, která se měla týkat případného nákupu vakcíny Sputnik V, a nových odhalení ohledně Vrbětic. „Ve vztahu mezi Moskvou a Prahou se schylovalo k velkému oteplení (…), v sobotu večer však bylo jasné, že je čeká vážné ochlazení,“ uvedl list. Ruské médium cituje ruské politiky avizující odvetné kroky.

Ruský list Izvestija napsal, že o zapojení ruských tajných služeb do případu Praha neposkytla žádné důkazy. Není to však první nepřátelské prohlášení premiéra Andreje Babiše vůči Rusku, které naznačuje, že prezident Miloš Zeman, známý svými proruskými názory, má v české vládě oponenty, konstatuje list. V březnu 2018 Babiš nevyloučil možnost vyhoštění ruských diplomatů kvůli Skripalově otravě, dodává.

Rozsáhle se rozepsalo také o předchozích sporech mezi Prahou a Moskvou. Kromě sporu o Koněvův pomník se zmiňuje o vyhoštění tří ruských diplomatů v solidárním gestu vůči Velké Británii po otravě Skripala i o loňské kauze údajného agenta s ricinem, která byla ve skutečnosti důsledkem sporu mezi lidmi z ruské ambasády a vedla k vyhoštění dvou z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11AktualizovánoPrávě teď

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...