Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se shodl s odboráři a zástupci školských organizací na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima ve středních školách. Stejné snížení navrhuje ministr i pro základní školy, ale o tom bude dál jednat, schůzka k tématu má proběhnout 4. ledna. V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent stávajícího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Po polovině ledna plánuje Bek pokračovat i v debatě o nepedagogických pracovnících.
Nejvíce času se na schůzce podle Beka věnovalo nastavení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu. „Pokud jde o střední školy, myslím si, že máme jasno v tom, že nastavení na hladině 95 procent je akceptovatelné,“ řekl. Debatu se zástupci středních škol považuje ministr „v zásadě za dokončenou“. Stejného názoru je i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
„Dneska jsme se opravdu dohodli na těch 95 procentech, což konkrétně pro gymnázia znamená padesát pět hodin z těch původních padesáti sedmi, a to je pro nás akceptovatelné,“ řekla Schejbalová. Některá gymnázia, která využívají aktuální maxima, budou muset výukové hodiny a tím pádem počet úvazků učitelů omezit. Týkat by se to podle ní mělo necelých půl procenta gymnázií. Připomněla, že změny začnou platit od 1. září, tedy od začátku příštího školního roku.
V případě základních škol se bude podle ministra pokračovat v debatě o školách, na které by změna měla větší dopad. Jde podle něj obecně o školy, které mají málo naplněné třídy. Můžou to být malé školy, ale i školy, které učí všech devět tříd, ve kterých však mají málo dětí.
V polovině ledna příštího roku bude podle Beka vláda jednat o využití nespotřebovaných výdajů z tohoto roku. „Jak bude uzavřený rozpočet roku 2023, tak se ukáže, kolik tam zbylo prostředků. Já budu usilovat o to, abychom ještě navýšili tu část rozpočtu na nepedagogy, tak aby ten negativní dopad na tuhle skupinu byl minimalizován,“ řekl. Kolik peněz školy dostanou na financování těchto pozic, se tedy podle ministra ukáže po polovině ledna. O konkrétních číslech nechtěl ministr spekulovat.
Situaci některých nepedagogů zlepší i zvýšení nejnižší zaručené mzdy. Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka potvrdil ministr příslib převedení části peněz z rozpočtové rezervy do rozpočtu školství. „Pan ministr hovoří o čtyřech miliardách, jedna je pro vysoké školy, takže pro regionální školství by byly necelé tři,“ uvedl Dobšík. Tento příslib je podle Dobšíka předjednaný na vládě, čeká se, jak skončí schodek státního rozpočtu.
Nejméně placeným zaměstnancům ve školách příští rok poroste zaručená mzda o 1600 korun. Třeba uklízečky by tak měly mít jistých minimálně 18 900 korun hrubého. Tuto mzdu ale mnohdy už pracovníci mají, bývá jí dosahováno různými odměnami navíc.
„K té dohodě musí dojít do konce ledna, protože pak ministerstvo rozepisuje na školy jednotlivé rozpočty,“ řekl Dobšík. Případné další kroky odborářů konkretizovat nechtěl, uvedl ale, že zůstávají ve střehu. V rozpočtu školství chybí podle něj na financování nepedagogů celkem šest miliard, tři z nich by měly pokrýt peníze z rezervy státního rozpočtu. Podle Beka jsou v Česku někteří zřizovatelé, kteří jsou připraveni v případě potřeby dofinancovat tyto pozice. Jak bude situace vypadat na úrovni obcí a krajů, nechtěl předjímat. Je podle něj potřeba počkat, jak dopadne jednání na vládě.
