Stát nabízí k prodeji zámek Štiřín, chce za něj více než tři miliardy

Stát nabízí k prodeji areál zámku Štiřín nedaleko Prahy, minimální cena je 3,3 miliardy korun, oznámil v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), podle kterého je cena Štiřína dosud nejvyšší vyhlášenou minimální cenou prodávaného majetku za dobu fungování úřadu. Prodej se uskuteční formou elektronické aukce, která začne 11. září ve 12:00 a skončí o dva dny později rovněž v poledne.

„Za účelem maximální transparentnosti a veřejné kontroly vyhlásil ÚZSVM prodej formou výběrového řízení s elektronickou aukcí,“ uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu. Před aukcí musí zájemci složit třicetimilionovou kauci. Vítěz aukce se ale bude muset obejít bez velké části nábytku. Tu vloni odvezli památkáři a vystavují ho jinde.

Nahrávám video

Znalecký posudek původně odhadl cenu zámku s pozemky na 1,5 miliardy korun, stát by si ale představoval výrazně víc. Podle mluvčí úřadu Michaely Tesařové přihlédla instituce k lukrativnosti objektu.

O využití zámku měla zájem obec Kamenice, v jejímž katastru se areál Štiřína nachází, na společném projektu se státem se ale nedomluvila. Prostor pro další jednání by se podle starosty Pavla Čermáka (nez.) mohl ještě otevřít, pokud by dražba Štiřína nebyla úspěšná. Bude však podle něj záležet na politické situaci.

Poukázal na to, že kdyby šla vyvolávací cena v dalších kolech výrazně dolů, pro stát by to už nebyl tak zajímavý příjem a politicky by to bylo velmi komplikované. „Za této situace si umím představit, že se vrátíme k jednacímu stolu a stát bude hledat ještě další řešení a možná si ten zámek ponechá,“ myslí si Čermák.

Náklady na správu jsou dle ÚZSVM vysoké

Zámek dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje a loni v červnu ho převedlo na ÚZSVM. V době převodu už byl podle úřadu areál uzavřen. Letos pak úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.

Náklady na správu areálu jsou podle ÚZSVM vysoké. Arajmu řekla letos v březnu poslancům ze sněmovního kontrolního výboru, že prázdný areál vyjde měsíčně stát na šest set tisíc, největší položku představuje údržba golfového hřiště. Kontrolní výbor proti prodeji protestoval a navrhoval, aby byla správa Štiřína převedena například na sněmovnu.

Podle mluvčí úřadu Tesařové se plánuje rozsáhlá inzerce i spolupráce se zahraničním portálem, kde se úřad pokusí nalákat i zahraniční investory.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ale loni v květnu argumentoval tím, že provoz areálu je ztrátový. Za předchozích deset let tam ministerstvo zahraničí pořádalo podle něj pouze sedm akcí a zájem jiných státních institucí byl také malý. Ministerský příspěvek na provoz zámku činil za tu dobu podle Lipavského 260 milionů korun.

O tom, že by se zámek mohl privatizovat, se uvažovalo už před více než deseti lety za tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Z plánu ale nakonec sešlo kvůli pádu vlády Petra Nečase (ODS).

Proti dražbě se stavěla i Kamenice

Proti dražbě se stavěla také obec Kamenice, která navrhovala společný projekt se státem. V části zámku mohly být podle ní ordinace a školka a zbytek by mohl dál využívat stát. Čermák poukázal na vysokou vyvolávací cenu, která by v dalších kolech mohla jít výrazně dolů. Pak by ale podle něj nedávalo smysl se zámku zbavovat.

Zároveň by rád věděl, zda stát uspořádal předtržní konzultace s realitními kancelářemi, a to i mezinárodními, aby zjistil, zda je areál za tuto cenu na trhu uplatnitelný. „Protože velký vliv na cenu má historická hodnota jak zámku, tak parku. Zámek má památkovou ochranu, a to je podle mě byznysově trošku handicap, protože nemůžete předělávat pokoje, jak chcete, a snižovat energetickou náročnost budovy, kterou nemůžete zateplit, a tak dále,“ podotkl starosta.

Zámek Štiřín byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V roce 1945 se vlastníkem zámku stal stát. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby mohl být využíván jako hotel. Štiřín v minulosti využívali skauti, kteří se o zámek později neúspěšně soudili. V roce 2005 soud rozhodl, že nynější skautská organizace Junák na zámek právo nemá.

V areálu se před dvěma lety konalo také první výjezdní zasedání kabinetu Petra Fialy (ODS). V areálu pak v minulosti natáčeli i filmaři, v sedmdesátých letech tam vznikaly scény z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...