Soud rehabilitoval kardinála Berana. Komunisté ho v internaci drželi roky

Obvodní soud pro Prahu 1 rehabilitoval kardinála Josefa Berana, kterého držel komunistický režim téměř 15 let v internaci. České televizi to potvrdila mluvčí soudu Ivana Tichá. Podle předkladatele návrhu, advokáta Lubomíra Müllera, internace kardinála proběhla bez soudu. Berana komunisté internovali v letech 1951 až 1965 na různých místech v Československu. Po jmenování kardinálem v roce 1965, kdy odcestoval do Říma, se už do vlasti nemohl vrátit. Zemřel v roce 1969 v nedožitých jednaosmdesáti letech.

„Zdejší soud usnesením rozhodl o tom, že ThDr. Josef Beran, dr. h. c. mult. je účasten soudní rehabilitace v souvislosti s nezákonným zbavením osobní svobody nucenou internací, respektive izolací na různých místech v České republice v době mezi 7. březnem 1951 až 17. únorem 1965,“ sdělila Tichá. 

Podnět k návrhu dal advokátovi Müllerovi ředitel brněnského Muzea českého, slovenského a rusínského exilu Jan Kratochvil. „Poté, co došlo k rehabilitaci dalších, například Josefa Toufara nebo Františka Wonky, mě požádal, abych to připravil i ve prospěch Josefa Berana,“ vysvětlil Müller. 

„Pan arcibiskup mně nemohl udělit plnou moc k zastupování, neboť v roce 1969 zemřel, a pan Kratochvil není jeho blízkým příbuzným, který by mne k tomu mohl zmocnit ve smyslu zákona o soudní rehabilitaci. To ale nijak nebrání tomu, aby kdokoli mohl státnímu zastupitelství předložit podnět k nápravě nějaké nespravedlnosti,“ objasnil Müller, který se dlouhodobě zabývá obhajováním politických vězňů komunistického režimu.

Symbol útlaku pro náboženské přesvědčení

Beran byl římskokatolickým duchovním, který vzdoroval nejen komunistickému, ale předtím i nacistickému režimu – po heydrichiádě prošel pankráckou věznicí, Terezínem, přežil i koncentrační tábor v Dachau. Od roku 1946 zastával post pražského arcibiskupa.

Kvůli jeho postoji ke komunistickému zřízení, kdy po únoru 1948 odmítl vyhlásit loajalitu církve režimu, jej stát v letech 1951 až 1965 internoval na šesti různých odlehlých místech. Předtím nesměl dva roky opustit arcibiskupský palác. Díky svému postoji se stal morální autoritou nejen mezi katolíky, ale také symbolem útlaku pro náboženské přesvědčení.

„Podmínky života v internaci se v mnohém podobaly vězeňskému režimu; navíc se vyznačovaly úplnou izolací od vnějšího světa a absolutní ztrátou soukromí. Beran nevěděl, kde se nachází, neměl spojení s rodinou, byl mu odpírán i komunistický tisk. Každé dvě hodiny ho strážci osobně kontrolovali, neustále ho odposlouchávali a sledovali. Nevěděl, jak dlouho internace potrvá, zda bude souzen v některém z inscenovaných monstrprocesů, jestli je určen k internaci na doživotí, nebo k likvidaci,“ popsal Beranovu internaci Müller.

Nahrávám video

Proces blahořečení stále probíhá

V roce 1965 se Beran stal kardinálem a stát mu bez možnosti návratu dovolil odcestovat na slavnostní předání kardinálského klobouku do Říma. Tam pak Beran žil jako vyhnanec do své smrti. Navštěvoval krajany v Evropě i v Americe, pro styk s vlastí využíval vatikánského rozhlasu. Jako jediný Čech byl pohřben mezi římské biskupy v podzemí svatopetrské baziliky. Přál si ale, aby se jeho ostatky dostaly zpět do vlasti, což se stalo v roce 2018, odkdy jsou uloženy v katedrále svatého Víta. V roce 1998 také církev zahájila proces Beranova blahořečení.

Müller tvrdí, že vyslovení soudní rehabilitace je pouze morální satisfakce. „V případě, že člověk zemřel, mohou manželé, sourozenci, rodiče nebo děti žádat odškodné,“ vysvětlil advokát s tím, že v případě Berana už nikdo takový nežije. „Já jsem mluvil s nejbližší příbuznou, praneteří, a ta mi také potvrdila, že nikdo z oprávněných k odškodnění už nežije,“ dodal. 

Müllerovi někteří lidé říkali, že vzhledem k procesu blahořečení je Beranova rehabilitace zbytečná. „To (blahořečení) je ale z hlediska právního státu bezvýznamné, to je významné pouze z hlediska církevního práva,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 53 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...