Městský soud v Praze odmítl správní žalobu na ministerstvo obrany kvůli několikaměsíční blokaci osmi dezinformačních webů po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. České televizi informaci potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig. Žalobu podaly nezisková organizace Otevřená společnost a Institute H21, podle nichž byl postup státu nezákonný. Organizace se nyní chtějí se stížností obrátit na Nejvyšší správní soud.
„Soud odmítl žalobu, neboť nebyly splněny podmínky řízení,“ sdělil ČT mluvčí Wenig s odkazem na příslušný paragraf soudního řádu správního.
Hlavním bodem žaloby obou organizací byl dopis vládní organizace Národního centra kybernetických operací (NCKO) z 25. února loňského roku. Dopis byl adresovaný mimo jiné spolku CZ.NIC a telefonním operátorům. Formulace v dopise podle žalobců nešly interpretovat jinak než jako závazný faktický pokyn ze strany státní moci k blokaci několika dezinformačních webů kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Soud ale dospěl k opačnému závěru.
„Soud dospěl na rozdíl od žalobců k závěru, že dopis není pokynem k blokaci webů a NCKO v něm adresátům nic autoritativně nepřikazuje. Jedná se jen o nezávaznou žádost či doporučení, které se někteří z adresátů rozhodli dobrovolně vyslyšet,“ vysvětlil mluvčí. Samotnou blokací webů se tak soud nezabýval.
Kasační stížnost
Otevřená společnost a Institute H21 se hodlají proti rozhodnutí soudu bránit. „Argumentaci soudu, že nejde o zásah státu, nepovažujeme za přesvědčivou. Proti rozhodnutí městského soudu proto podáme kasační stížnost, a pokud to bude nutné, i stížnost ústavní,“ uvedly organizace ve společném prohlášení.
Organizace, které v případu figurují jako žalobci, i tak považují rozhodnutí pražského městského soudu za částečný úspěch. Podle nich lze z usnesení vyvodit, že blokace webů je významný zásah do svobody projevu a práva na informace. „A to jak obecně, tak také přímo do svobody a práva žalobců, kterých se blokace dotkla ,pouze‘ jako případných příjemců blokovaných informací,“ píší v tiskové zprávě. Úspěchem je podle nich i to, že soud označil dopis NCKO jako nezávazný.
Za problematické ale považují, že z formulace dopisu podle nich nebylo adresátům jasné, že se nejedná o závazný pokyn k blokaci webů. „Nepovažujeme za slučitelné s principem právního státu, že by otázka, zda jde, či nejde o zásah státu, závisela výhradně na rafinovanosti formulace výzvy státu,“ uvedly.
Kvůli blokaci dezinformačních webů se na soudy již dříve obrátil také muž z Prahy. Stejně jako neziskové organizace podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. I tu ale pražský městský soud odmítl. Muž následně neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu.
Blokace na čtvrt roku
Vláda loni 25. února, den po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, schválila usnesení, které se týkalo hybridního působení proti zájmům Česka.
„Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,“ stálo v usnesení.
Sdružení CZ.NIC zablokovalo v ten samý den weby Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz. V květnu pak sdružení většinu webů zase odblokovalo.
