„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.
Během posledních let došlo k plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu či k energetické a inflační krizi. V posledních dnech a týdnech se pak přidala prohlášení a kroky nového amerického prezidenta Trumpa, který oznámil například přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině.
„To, co všechno po desetiletí vypadalo jako domluvená věc, nějaká pravidla, kterých se držíme, tak najednou nikdo neví, jestli budou platit ještě zítra. Často je to dokonce tak, že to, co platí dnes, už nebude platit zítra ráno. Takže je to velká nejistota a nevíme úplně přesně, jakým směrem se to posune,“ sdělil zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký.
Podle Kosteleckého je z hlediska společnosti jednou z nejdůležitějších věcí pro vyrovnání se s nepředvídatelností důsledné dodržování základních pravidel fungování demokratických společností, což je z jeho pohledu především dělba moci. „O to se hraje i ve Spojených státech. Do jaké míry jsou soudní, zákonodárná a výkonná moc navzájem nezávislé,“ míní.
Nejhorší by podle něho bylo, kdyby došlo ke zpochybnění rozdělení moci. „Já někdy říkám, že to je jeden z největších vynálezů sociálních věd. Dělba moci, to je něco jako elektřina,“ řekl Kostelecký, podle něhož společnosti, v nichž se dodržují pravidla a dělba moci, fungují lépe.
„Změna v posledních týdnech je obrovská,“ míní historik
Nepředvídatelnost se ale podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy objevovala napříč historií. „V historii se vždycky děly věci, které nikdo nepředvídal, a přesto se staly,“ sdělil s tím, že dějiny se ale většinou odehrávaly podle určitých pravidel.
V současné době se podle něho věci mění ze dne na den. „Myslím, že ta změna v posledních týdnech je obrovská,“ zdůraznil.
Tůma hovořil i o historických paralelách, které podle něho nikdy nejsou stoprocentní. „Ale paralela v tom, že agresora nezastavíte ústupky, ta myslím platila tehdy (v období appeasementu) a bohužel si to ti, kteří rozhodovali, nedokázali uvědomit. A platí i dnes a vypadá to, že opět si to prezident Trump nedokáže uvědomit,“ usuzuje.
Právě historická zkušenost je něčím, co může ovlivňovat přístup lidí k současné politické situaci. „Ve výzkumech veřejného mínění se ukazuje, že je několik faktorů, které ovlivňují nějaké základní směřování toho, čemu lidé věří a co považují za správné,“ řekl Kostelecký.
Doplnil, že právě generační zkušenost patří mezi jeden z těchto faktorů. „To není jen o věku, ale právě i o tom, co lidé zažili, když byli v době dospívání nebo když byli v době, kdy se formovaly jejich základní představy o světě,“ dodal.
„Lidé hledají silné osobnosti,“ říká psycholožka
Nejistota se dotýká i jednotlivců, s nimiž pracuje psycholožka z organizace Člověk v tísni Olena Stelmašenková. Politické změny podle ní lidem přinášejí úzkost a nejistotu do budoucnosti, což vede ke stresu. „Pak jsou možné takové věci jako psychologická únava nebo apatie. Lidé hledají nějaké silné osobnosti, aby získali pocity jistoty a stability,“ popsala.
Zásadní psychologické dopady mají události posledních let na Ukrajince, kteří se musí vyrovnat s válkou. Podle Stelmašenkové lidem může pomoci třeba trávit více času s blízkými lidmi. Důležité je ale podle ní rovněž snažit se ovlivnit to, co ovlivnit můžeme. „Já například nemůžu ovlivnit velkou politiku, já nemůžu ovlivnit prezidenta Trumpa, já nemůžu ovlivnit agresora. Ale každý člověk může ovlivnit svůj život, své myšlenky, svoji rodinu,“ uvedla s tím, že klíčové je najít smysl v tom, co děláme.
Stelmašenková pracuje i s dětmi, u kterých je podle ní důležitá psychologická odolnost, na jejíž posilování existuje speciální program. „Posilujeme svoje silné stránky, pracujeme se stresem, je tam práce s tělem, je tam práce s myšlenkami, je tam relaxační cvičení,“ vyjmenovala s tím, že děti na Ukrajině vnímají válku jako tragédii a celá situace je pro ně náročná.
