Sociální stát v ohrožení. V očích voličů jsme technokraté bez ideje, říká o debaklu ČSSD Špidla

Sociální stát je ve vážném ohrožení. ČSSD na dně. Utržila tak velkou porážku, kterou ani tak protřelý politik, jakým je bývalý předseda vlády a šéf strany Vladimír Špidla, nečekal. „Jedinou nyní jasnou příčinou je rozpolcenost strany. Jakmile nastane rozpor, jdete pryč,“ řekl krátce po sečtení hlasů pro web ČT 24. „Jsme pro voliče chladní technokraté. Správcovská strana bez ideje,“ sdělil.

Čekal jste tohle?

Výsledek sociálních demokratů výrazně pod deset procent je pro mne opravdu velkým překvapením. Počítal jsem s tím, že budeme mít těsně nad deset.

Jak si to vysvětlujete?

Nemám pro to ještě žádnou dobrou odpověď. Fakt je ten, že pokles jsme sledovali už poměrně dlouhou dobu a pod deset procent jsme se podle některých průzkumů dostávali už někdy minimálně před půl rokem. Takže je to zřejmě nějaký hlubší trend a stojí za to o něm přemýšlet.

Hodně lidí z vedení sociální demokracie, včetně Lubomíra Zaorálka, teď neustále opakuje, že to byla především chyba marketingu, že ČSSD nebyla dostatečně v kontaktu s voliči, že s nimi nedokázala po celé volební období dobře komunikovat. Sdílíte tento názor?

Nesdílím. Rozhodně ne. Když se podíváte do Evropy, tak například naši kolegové v Holandsku prošli podobnou porážkou, sociální demokraté ve východních zemích Německa zrovna tak. A ti umějí dělat kampaň, ti mají politický marketing zvládnutý. Je to tedy nějaký hlubší politický pohyb, o kterém teď ještě nemám přesnou představu.

Jak to, že o tom nemáte představu? Sám jste se zmínil, že propad sociálních demokratů pod deset procent už některé průzkumy hlásily nejméně před půl rokem.

Když si vybavím rozhovory s některými voliči, tak nám vyčítali, že nejsme ve svých tématech dostatečně zřetelní. Pro ně je sociální demokracie levicová strana, emancipační strana přesvědčená o tom, že lidé jsou si rovni a že je možné emancipovat je prostřednictvím společnosti. Jenže my jsme se jim jevili jako chladní technokraté. Jako správcovská strana bez nějaké velké vůle a ideje.

Není to třeba také tím, že se lidé už prostě mají tak dobře, že sociálně demokratickou stranu nepotřebují? Nebo že si to alespoň myslí, že ji nepotřebují?

Tak to ne. Jsou země, kde sociální demokraté vyhrávají volby. Jako třeba Portugalsko. A ve Španělsku zase, kde není lidem rozhodně lépe než v Portugalsku, socialisté nevyhráli. To se nedá takhle jednoduše zgeneralizovat.

Přece jenom. Nenastává éra, ve které bude mít politika jiný obsah?

To si nemyslím. Co to je, jiný obsah? Jiná politika? Co si pod tou otázkou představujete? Klasické politické vazby a volby zůstávají velmi obdobné a neznamená to, že je vždy musí nést strana určitého jména. Základní politické konflikty, jako rovnováha mezi prací a kapitálem, rovnost a emancipace, zůstávají pořád stejné. Je pouze na nás, sociálních demokratech, abychom se jich zase chopili.

Dokážete v tuto chvíli mluvit o tom, co by měli sociální demokraté udělat? Tedy kromě toho, že budou připravovat mimořádný sjezd avizovaný vedením strany na jaro příštího roku?

Musíme se pustit do řádné a hluboké diskuse. Tak, jako to udělali naši kolegové ve Francii. Tohle je prostě velká porážka, která se nedá zdůvodnit marketingem nebo nějakým triky. Je to cosi hlubšího a je třeba si o tom udělat určitou představu. A hlavně představu, která je sdílená. To je celé. Sociální demokracie teď asi momentálně nemá tu bezpečnou sdílenou představu. Takže na tom bude muset pracovat.

Jakou roli hrála u voličů skutečnost, že se Česká strana sociálně demokratická jeví jako strana nejednotná, rozpolcená a rozhádaná? Že nedrží pohromadě.

To přece vždy hraje roli. Jakmile nějaká strana začne vypadat, že je vnitřně rozložená, tak okamžitě ztrácí.

Sociální demokracie tak jenom vypadá?

Ale ne. Skutečně je rozložená. To je snad jediná věc, kterou v současné politické analýze považuji za jistou. Jakmile začne být rozpor ve vedení, tak jdete pryč.

Je reálné to vyřešit?

Samozřejmě, že je reálné to vyřešit. K tomu slouží normální demokratické mechanismy. Nikdy se to nevyřeší definitivně, ale jsou období, kdy se to vyřeší, stejně jako období, kdy ne. Právě rozpor ve vedení signalizuje tu vnitřní nejistotu, že nemáme úplně jasno, co je naše mise a ta sdílená představa o ní není příliš silná. Proto se jednotlivé osobnosti ve straně dostávají do rozdílných pozic.

Jaké může mít pro Českou republiku důsledky skutečnost, že je v tuto chvíli sociální demokracie na dně? Co to bude znamenat v praktické politice?

Jasně z toho vyplyne, že sociální stát, tak jak ho známe, je vážně ohrožen. V praxi to podle mého názoru bude znamenat, že se začnou prosazovat například jiné představy o nadstandardu ve zdravotnictví, což je jiná podoba privatizace nemocnic.

Začnou se přeorganizovávat systémy sociální ochrany, školství a tak dále. Je to vážné. Přestane fungovat základní sociálně demokratický princip.

To znamená, že prostřednictvím veřejných systémů každý člověk, bez ohledu na to, v jakém je postavení, získává v těch nejdůležitějších parametrech pozici střední vrstvy. Tím mám na mysli například to, že dítě, jehož rodina není zrovna bohatá, musí mít šanci dostat se od základní školy až na univerzitu. Pokud má talent a vůli.

Myslím si, že to všechno půjde pryč a budou daleko zásadněji rozhodovat peníze. Stejně jako výchozí pozice spočívající v majetku, do kterého se člověk narodí.

To si opravdu myslíte?

Jsem si tím naprosto jistý. Začnou se daleko zřetelněji projevovat sociální rozdíly ve společnosti. To všechno přijde. Na druhou stranu je fakt, že čtyři roky nejsou zase tak dlouhá doba. Takže toho snad zase tolik nestihnou. A ten svár v sociální demokracii bude snad dostatečně silný na to, abychom to zase změnili.

Říkáte čtyři roky. Takhle pestrá sněmovna snad ještě nebyla. Myslíte si, že to opravdu bude trvat čtyři roky?

Předčasné volby nelze nikdy vyloučit. Na druhé straně, pakliže se podaří sestavit nějakou vládu, tak právě ta roztříštěná sněmovna znemožňuje nějakou velkou aktivitu opozice. Takže předpokládám, že to volební období bude celé.

Vidíte ve sněmovně strany, se kterými by se sociální demokracie měla snažit v opozici spolupracovat?

V zásadě jich moc není. Myslím, že s žádnou stranou si nemůžeme připít na bratrství. Ale kolem velkých konkrétních témat jsou ad hoc koalice možné. To ano. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 7 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 8 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 8 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 11 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 12 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.