Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty a dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trh práce a zlepšit kvalitu života. MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, reagoval na závěry kontroly NKÚ mluvčí ministerstva Vilém Frček. Se závěry NKÚ se neztotožňuje ani ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
NKÚ prověřoval, jak MMR, MPSV a Centrum pro regionální rozvoj rozdělovaly v letech 2015 až 2021 peníze na podporu sociálních podniků. Finance šly ze dvou operačních programů. Rozdělování téměř miliardy korun podle NKÚ provázely nedostatky. „Podporu tak dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým lidem,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
MMR ale kritiku odmítlo. Sociální podnikaní podle něj má smysl podporovat, pomáhá začleňovat handicapované i jinak znevýhodněné lidi. „Proto jsme rádi za každý z 235 projektů, který tyto cíle naplňuje. Rizik jsme si vědomi, a proto neustále zlepšujeme kontrolní systém u projektů tak, aby nedocházelo k jeho zneužívání,“ uvedl mluvčí resortu Frček.
Ke splnění principů sociálního podnikání stačilo podle NKÚ mnohdy málo. Aby podnik vyhověl podmínce, že bude zodpovědný k životnímu prostředí, stačilo podle kontroly doložit tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků, například čisticích prostředků. Některé nové sociální podniky také podle kontrolorů měly významnou personální vazbu na jejich předpokládané odběratele a dodavatele.
Ekonomické výhody místo pomoci
„Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob,“ tvrdí Kadečková.
NKÚ kontroloval i příjemce dotací. Polovina kontrolovaných projektů byla podle úřadu jen částečně účelná nebo zcela neúčelná a neefektivní. Příčinou bylo to, že ministerstva špatně nastavila pravidla. Jedna příjemkyně dotace podle NKÚ použila téměř 2,9 milionu korun z peněz EU na nákup nemovitosti od manžela.
MMR v reakci uvedlo, že řídicí orgán operačního programu nastavil pro projekty přísná vstupní kritéria. Pokud projekty dotaci získají, musí udržovat dosažené výsledky minimálně pět let, což je každoročně kontrolováno. „Kdo neplní své závazky k sociálnímu podnikání, ke kterým se smluvně zavázal, je při kontrole krácen, případně mu bude celá dotace odebrána,“ upozornil Frček. Přiznává ale, že je možné, že NKÚ zjistil nedostatky dříve než řídicí orgán. MMR proto nesouhlasí s kritikou NKÚ, že šlo o selhání celého řídicího a kontrolního systému. S výtkami ale bude pracovat.
Nákup nemovitosti od blízké osoby je podle MMR porušením zásad efektivnosti a hospodárnosti, proto byl do pravidel operačního programu zákaz nákupu takových nemovitostí zapracován.
S výtkami NKÚ, které se týkaly nastavených pravidel, nesouhlasí ani MPSV. Na jejich vytvoření se podle resortu podílelo mnoho zástupců sociálního podnikání a výsledná pravidla jsou konsensem. „Aktuálně MPSV pracuje na novém zákonu o sociálním podnikání, který by měl dále jednoznačně vymezit definici sociálního podniku,“ avizuje ministerstvo. Z výtek NKÚ bude MPSV čerpat při nastavování nových pravidel.
