Poslanci nevydali k trestnímu stíhání Miloslava Roznera (SPD). Policie ho chtěla obvinit kvůli výroku o někdejším táboře v Letech u Písku. Současná sněmovna tak zůstává pro policii „neprůstřelná“. S výjimkou premiéra Andreje Babiše (ANO) a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v kauze Čapí hnízdo nevydali poslanci žádného zákonodárce, kterého chtěla policie stíhat. Poslanci také navzdory opoziční kritice schválili vznik Národní sportovní agentury a změnu cizineckého zákona.
Poslanci podle očekávání odmítli vydat Miloslava Roznera (SPD), kterého chtěla policie stíhat kvůli jeho výrokům o někdejším táboře v Letech u Písku. Vydání minulý týden nedoporučil mandátový a imunitní výbor s ohledem na obdobné případy z minulosti. Pro Roznerovo vydání hlasovalo 42 ze 155 přítomných poslanců. Proti jich bylo 88.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu několik trestních oznámení.
„Moje vyjádření naprosto nemělo za cíl zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace,“ řekl nyní Miloslav Rozner poslancům. Upřesnil, že kritizoval vynaložení podle něj „obrovské a nepřiměřené“ částky na záměr památníku v Letech.
Část poslanců jej přesto před konečným hlasováním kritizovala. „Pokud budeme lhostejní k takovýmto vyjádřením, tak nejenom šlapeme po památce všech těch obětí, ale také si zahráváme s ohněm do budoucna,“ řekla Markéta Adamová Pekarová (TOP 09). Alena Gajdůšková (ČSSD) pak soudí, že je Roznerův výrok „v kategorii trestných, protože je v nesouladu se zákonem“.
U jiných politiků ale našel poslanec SPD zastání, byť často ne sympatie. „Jednoduchost a hloupý výrok pronesený mezi skupinou poslanců a přátel SPD není trestným činem,“ uvedla Jana Černochová (ODS). Její stranická kolegyně Miroslava Němcová naopak chtěla, aby „soud v této věci řekl jasné stanovisko a dal mantinely, co od zákonodárců ve veřejném prostoru smí a nesmí zaznívat“.
Policie nejprve případ odložila. Dohledová státní zástupkyně ale vrátila věc k došetření obvodnímu státnímu zástupci a vyšetřovateli, protože s původním závěrem nesouhlasila. Ve výboru ale převážily argumenty, že při obdobných vyjádřeních poslanců v minulosti nebylo trestní stíhání zahájeno. Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Roznera obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.
Totéž platí o dalších třech poslancích, které zatím chtěla policie v tomto volebním období stíhat. Poslanci vydali pouze Andreje Babiše s Jaroslavem Faltýnkem. Naopak Bohuslav Svoboda (ODS), Pavel Růžička (ANO) ani Zdeněk Ondráček (KSČM) imunitu stále mají.
Zatímco o vydání Miloslava Roznera rozhodovalo sněmovní plénum, mandátový a imunitní výbor se zabýval podněty k zahájení disciplinárních řízení s poslanci Lubomírem Volným (SPD), Janem Birkem (ČSSD) a Mikulášem Ferjenčíkem (Piráti). Trojici poslanců hrozilo řízení kvůli vyostřené únorové debatě o cizinecké novele ve sněmovně. Na Volného podala podnět desítka poslanců z KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, Birke a Ferjenčík naopak čelili stížnosti od poslanců SPD. Výbor ale rozhodl, že nezahájí disciplinární řízení s žádným z nich.
Vyhošťování opakovaně trestaných cizinců má být rychlejší
Poslanci se zabývali i zákony. Podpořili změny cizineckého zákona. Vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin, by tak mohlo být rychlejší. Možnost soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění zůstala zachována.
Proces by měl podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) trvat nejvýše půl roku mimo jiné díky tomu, že by soudy, i Nejvyšší správní soud, měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle ministra i déle než dva roky. Zmínil případy, kdy řízení, například s drogovým dealerem, trvá i šest let. V předchozích dvou letech bylo podle Hamáčka takových řízení vždy kolem 400.
Repatriace cizince by neměla být možná do zemí, které Česko nepovažuje za bezpečné a kde by jim hrozila újma na zdraví. Hamáčkův návrh počítá také s tím, že zrušit trvalý pobyt bude možné už po trojnásobném odsouzení za úmyslný trestný čin; nyní to lze po čtyřnásobném odsouzení. Soudy nově nedovolí účastníkům řízení nahlížet do utajovaných informací.
Sněmovna naopak neschválila zrušení soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění, které původně požadoval bezpečnostní výbor pod vedením Radka Kotena (SPD). Podle ministerstva vnitra by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu.
Novela také umožní vládě zavést mimořádná pracovní víza na omezenou dobu jednoho roku. Vláda by mohla rozhodnout o zavedení těchto pracovních víz „v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce“. Poslanci však odmítli návrh Víta Rakušana (STAN), který chtěl u mimořádných víz zrušit jejich časové omezení na jeden rok a jejich držitelům přiznat sociální práva.
Vládní verze cizinecké předlohy má mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU.
Poslanci také ve středu v závěrečném čtení schválili snížení platu zastupitelům, kteří zároveň sedí v parlamentu či vládě. Pirátský návrh ostře kritizovali poslanci ODS či STAN jako populistický, ale pro byla většina poslanců největšího klubu ANO, komunistů i SPD.
Prošel také návrh na vytvoření Národní sportovní agentury. Poslanci odmítli opoziční návrhy, aby agentura byla například příspěvkovou organizací ministerstva školství, nikoli novým úřadem. Opozice vznik dalšího úřadu odmítala, označila ho za nesystémový a uváděla, že rozdělování peněz bude málo transparentní.
Wagnerová ani Koudelka nebudou zastupovat ombudsmanku
Poslanci také začali volit nového zástupce veřejné ochránkyně práv. V prvním kole z volby zástupce ombudsmanky vypadli advokát Zdeněk Koudelka a bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová. Nejvíce hlasů, totiž 45, dostala děkanka Právnické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně Markéta Selucká. Exposlanec Stanislav Křeček, který funkci obhajuje, bude jejím rivalem ve druhém kole volby, v prvním kole dostal 26 hlasů.
Poslanci vybírali nové členy i do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady Českého rozhlasu. Do takzvané velké rady navrhli Vadima Petrova, kterého nominovalo hnutí ANO. Do rozhlasové rady zvolili Tomáše Kňourka, který v ní již působí.
V obou radách zůstalo vždy jedno místo neobsazeno. Výsledky prvního kola tajných voleb oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Druhé kolo se uskuteční zřejmě koncem března.
O zdanění náhrad mají poslanci rozhodnout v pátek
O zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích, by sněmovna mohla rozhodnout v pátek. Zařazení novely KSČM na páteční program schůze ve středu prosadil předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. V úterý se poslanci k hlasování o předloze nedostali.
Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. Kritici ji mají za protiústavní, se stejným argumentem ji odmítl i Senát. Zastánci zdanění náhrad argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty.
Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat i podle smluv, jak je uzavřely se státem, 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
