Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Vyhověla návrhu komunistů na škrty v obraně

Nahrávám video
Události: Schválen státní rozpočet pro rok 2021
Zdroj: ČT24

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

„Schválený rozpočet jsem sice připraven podepsat, ale předpokládám, že dojde k novelizaci tohoto zákona v případě schválení daňového balíčku, který do tohoto rozpočtu činí zásek 130 miliard korun,“ sdělil prezident.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta. Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Vláda navrhne přesun 10 miliard zpět armádě hned v lednu

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že přesun deseti miliard korun z rozpočtu obrany do rezervy je jen dočasný. Vládě se nelíbí, ale musela zvolit menší zlo a zabránit provizoriu, dodal. Šéf druhého koaličního partnera, ČSSD, Jan Hamáček uvedl, že jeho strana na podporu rozpočtu kývla po slibu premiéra, že vláda navrhne v lednu převod deseti miliard zpět do rozpočtu armády. ČSSD bude pro. 

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl ČT, že nehodlá rezignovat kvůli schválenému přesunu. Také on očekává, že se peníze do rozpočtu obrany vrátí začátkem roku. V nedávné době Metnar uvedl, že pokud by se měly rozpočtové škrty výrazně dotknout výdajů na armádu, nechtěl by nadále zůstávat na svém postu. Metnar hned na prvním zasedání vlády příští rok, 4. ledna, předloží vládě materiál k vrácení deseti miliard z rezervy do rozpočtu ministerstva obrany.

Bilance státního rozpočtu (celoroční hodnoty v mld. Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

„Není to cesta, která je přímá, mohu si říkat, co za tím bylo, ale v politice můžete hrát s kartami, které máte,“ uvedl Hamáček k jednáním, která schválení rozpočtu předcházela. Řešení s odebráním a následným vrácením peněz je funkční.

Komunisté jsou rozpačití z dalších plánů vlády

Komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá ale podotkla, že to tak úplně jednoduché není. Připomněla, že politici ANO i ČSSD byli razantně proti návrhu komunistů, museli ustoupit a jejich nynější rétorika tomu odpovídá. KSČM podle ní nikdy neřekla, že škrtnuté peníze nemohou jít zpět armádě. Komunisté budou podle ní souhlasit s tím, že se deset miliard vrátí armádě v jiné struktuře a v jiném čase – armádě, která bojuje s epidemií covidu.

To jim údajně premiér i slíbil, uvedla v Devadesátce ČT24 Vostrá. Připustila však, že komunisté jsou nyní rozpačití z toho, že ANO hovoří o okamžitém (lednovém) návratu peněz zpět. 

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) řekl, že rezervu může vláda kdykoliv využít ve prospěch země. K přesunu může dojít bezproblémově, dodal.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček vše přirovnal k frašce a kritizoval to, že se vláda vůbec nepokusila škrtat v provozních výdajích státu. 

Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk k tomu uvedl, že pokud by se opravdu částka vrátila zpět hned v lednu, vypadalo by to, že to celé nemělo smysl. Zdálo by se pak, že si hnutí ANO může dělat cokoliv, ale to podle komentátora není pravda. Podporu KSČM by potřebovalo, pokud by se hlasovalo o vyslovení nedůvěry nebo o některých záležitostech souvisejících s chystanou dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. 

Jak to vidí ekonomové

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v Devadesátce uvedla, že rozpočet je postaven na starých a nepevných základech a neměl projít ani prvním čtením. „Neodráží realitu, natož ekonomickou realitu.“ Zmínila například nezahrnutý daňový balíček či nezahrnuté podpory podnikatelům během druhé vlny epidemie.

Ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní v Praze řekla, že rozpočet vlastně máme ve třech dílech. První, oficiální, nyní schválený. Dále chystaný daňový balíček a dále národní plán obnovy, který také z velké části pokrývá výdaje. To vše znepřehledňuje analýzu. „Je jasné, že rozpočet bude muset být novelizován, protože realitě neodpovídá.“

Švihlíková připustila, že míra nejistoty je nyní obrovská, protože jsme v bezprecedentní situaci, se kterou nemáme srovnání. To by vládě nezazlívala, to je všude na světě. Vadí jí však, že v krizové situaci vláda výrazně oslabuje příjmy a navíc na dlouhou dobu (připraveným daňovým balíčkem). „To je něco, co mi připadá jako nebezpečný trend,“ konstatovala.

Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň řekl, že víme ještě méně než jindy, kam se ekonomika pohne. A to například i díky vládním nařízením v příštím roce. To, že se často neplní rozpočet, je podle něho normální. Protože sice lze snadno naplánovat výdaje, ale špatně se plánují příjmy.

Bartoň souhlasil, že oslabení příjmů může být nebezpečný trend, ale stejně nebezpečné by nyní bylo zvyšovat daně a další příjmy. Za možný problém spíše vidí využití chystaných výdajů. „Je důležitější bavit se o tom, na co se je vláda chystá využít - a tam vidíme, že hlavně bojuje o sumu, aniž by předkládala konkrétní plán.“

Švihlíková k tomu řekla, že peněz na investice bude v budoucích letech hodně, ale chybí jí centrum, které by akce koordinovalo. Podle ní by mělo být u ministerstva průmyslu a obchodu. Zatím se jí zdá, že je zde spoustu dobrých nápadů, ale toto úsilí je zatím roztříštěné.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Schvalování státního rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Méně na obranu

Koaliční ČSSD přitom ještě ve středu snížení peněz na obranu odmítala. Také ANO ho odmítalo, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však nakonec změnila názor. Provizorium by podle ní bylo horší, protože by dopadlo například na platy učitelů a v sociálních službách. Pro města a obce by nemohly být vypsány nové dotační tituly.

Nově stanovený rozpočet armády na příští rok ve výši 75,4 miliardy je nižší než ten, který byl schválený na letošní rok, a nenaplňuje zřejmě slib vlády z programového prohlášení, že bude vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že armáda o peníze nepřijde. Dostane je podle něj v jiné struktuře a v jiném čase.

Deset miliard, které sněmovní většina na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil, že má obavu, že vláda nevrátí peníze do řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce.

Kritiku, která zazněla ze strany TOP 09 a KDU-ČSL, označil za farizejství. Lidovecký předseda Marian Jurečka předtím prohlásil: „Musím říci, že mě velmi překvapilo, jakým způsobem dokázal ohnout hřbet nejen premiér, ale i koaliční partner, sociální demokraté, před komunisty.“ Jeho stranický kolega Jan Bartošek dodal: „Vy jste přinutili tuto vládu, aby na naše spojence v NATO ukázala dlouhý nos.“

Spolknout ropuchu

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se do sociálních demokratů kvůli jejich změně názoru opřel na Twitteru: „Tak dlouho a zásadně byla ČSSD proti odebrání deseti miliard armádě, až hlasovala pro.“

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík si přisadil: „Až budu shánět kolegy ochotné spolknout ropuchu, zajdu do klubu ČSSD.“ Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové není překvapení, že komunisté jsou silnějším koaličním partnerem hnutí ANO než ČSSD. „Hrdá strana by teď vypověděla koaliční smlouvu. Toho ale není rohožka schopna,“ uvedla na Twitteru.

„Skvěle! Armáda přijde o deset miliard, protože vládní moc je jen tak velká, jak velké ústupky udělá komunistům,“ poznamenala ve stanovisku KDU-ČSL.

„Vláda skáče, jak komunisti pískají: Poslanci ANO, ČSSD a KSČM snížili rozpočet Armády ČR o deset miliard korun. Návrh poslance Mikuláše Ferjenčíka z Pirátské strany sebrat armádě další dvě miliardy zaplaťbůh už neprošel,“ napsal šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ferjenčík chtěl pozměňovacím návrhem přesunout celkem 8,15 miliardy do vládní rozpočtové rezervy z rozpočtů několika resortů.

„Rozklad KSČM v přímém přenosu. Komunisté si vydupali snížení rozpočtu obrany o deset miliard výměnou za podporu státního rozpočtu na rok 2021. Při tom ale ví, že někdy v březnu dostane obrana ty peníze zpátky. Tohle už není ani absurdní divadlo,“ sdělil místopředseda Pirátů Radek Holomčík.

Armáda podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana skvěle zajišťovala chytrou karanténu, distribuovala roušky a starala se o bezpečí lidí. „Vděk komunistů a jejich kádrů ve vládě? Minus deset miliard v rozpočtu. U toho samozřejmě svítí statečná ČSSD,“ poznamenal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček se proti kritice pravicové opozice ohradili. Poslanec Leo Luzar ( KSČM) ve sněmovně uvedl, že armáda o peníze nepříjde. „Budou akorát v jiném složení a v jiném čase,“ dodal.

Parametry škrtu

Pro celkové zhodnocení dopadu přesunu pro armádu je podle komentátora Reflexu Bohumila Pečinky nejprve nutné znát jeho přesné parametry. Zmíněných deset miliard nemusí totiž podle něho ještě znamenat, že by o peníze armáda úplně přišla, zvláště vzhledem k tomu, že Česko má závazky, kterým musí dostát, i kdyby to mělo jít z nějakých jiných rozpočtových kapitol, uvedl pro Českou televizi.

„Není mi jasné, proč se zaměřili (komunisté) zrovna na armádní rozpočet, když dobře ví, že jestli někdo obstál v covidové krizi, tak to byla armáda a to, jakým způsobem byla schopná zaskočit za civilní orgány a instituce tohoto státu, to bylo impozantní. Nevěřím proto tomu, že se jí sníží rozpočet, jsem přesvědčen, že se jí peníze dostanou z jiných kapitol,“ řekl Pečinka.

Přesuny za třináct miliard

V dílčích hlasováních poslanci přesunuli zhruba třináct miliard korun. Při hlasování o pozměňovacích návrzích přidali peníze na podporu živého umění, sociální služby, Horskou službu, hasičům a policii. Absolvovali víc než 130 hlasování.

Z dalších dílčích hlasování o přesunech sněmovna ale například nepřidala dvě miliardy korun na sociální služby na vrub obsluhy dluhu, jak prosazovala Olga Richterová (Piráti). Podobně Trikolóra neprosadila přesun 19 až 26,5 miliard korun z různých rozpočtových kapitol na snížení dluhu, stejně jako ODS, která navrhovala ze stejného důvodu  přesun skoro 81 miliard korun.  

Výdaje fondu investic půjdou hlavně na úvěry

Poslanci v pátek schválili také rozpočet Státního fondu podpory investic (SFPI). Fond byl letos přejmenován z dřívějšího Státního fondu rozvoje bydlení a rozšířil svoji působnost. Jeho výdaje příští rok klesnou na 3,44 miliardy korun. Příjmy fondu naopak vzrostou na 2,04 miliardy korun. 

Letos měl mít fond původně výdaje 3,02 miliardy korun. V polovině roku se zvýšily o 1,1 miliardy korun ze zůstatku z loňska.

Největší část z výdajů má jít v příštím roce na úvěry fyzickým a právnickým osobám, celkem 1,61 miliardy korun. Následují dotace obcím s částkou 930 milionů korun. Jde o programy Výstavba pro obce, Regenerace veřejných prostranství a Podpora revitalizace území.

Na výplatu úrokových dotací na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010 bude mít fond 591 milionů korun. Hlavní část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu. Spolu s evropskými dotacemi je to 1,25 miliardy korun. Následují splátky z poskytnutých úvěrů, celkem 700 milionů korun.

Zbylé návrhy byly vyřazeny z programu

Návrhy několika zákonů, které jsou ve třetím čtení a měly být původně v pátek projednány, sněmovny vyřadila z programu a schůzi ukončila. Sejde se v úterý 22. prosince k projednání návrhu na prodloužení nouzového stavu. 

Před schvalováním tak původně byl návrh zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Opozice prosazuje, aby stanovil její maximální cenu a aby smlouva o výkupu respektovala české bezpečnostní zájmy.

Poslanci měli hlasovat také o potravinové novele proti dvojí kvalitě potravin. Ta by mohla  navíc přinést sporné kvóty na vybrané české produkty ve větších obchodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 21 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...