Sněmovna schválila pravidla kurzarbeitu, zaměstnanec dostane za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku

Nahrávám video

Sněmovna schválila pravidla kurzarbeitu podle návrhu ANO, ČSSD a KSČM. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by pracovníkům platili za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by navíc mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. Novelu nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být dle předpokladů od července.

Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Dolní komora schválila podobu kurzarbeitu v podobě, jak ji předložily ANO, ČSSD a KSČM. Pro předlohu jako celek hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík.

Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je schválení sněmovnou dobrá zpráva. „Máme tady funkční nástroj, který ukázal, že Německo, které tento nástroj mělo, se dokázalo z krize dostat daleko rychleji,“ řekl v Událostech.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová i koaliční poslanci jsou přesvědčení, že schválení v horní komoře díky podpoře tripartity projde hladce.

Opozice ale nevylučuje změny v Senátu. „Obecně platí, že pokud se to zaktivizuje, tak to vůbec nebude pro státní rozpočet levná záležitost. Je vidět, že některé parametry kurzarbeitu nejsou úplně ideálně nastaveny. Já předpokládám, že v Senátu se to otevře,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS).

Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy, stojí ve zdůvodnění.

Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali alespoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, jenž dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.

Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala.

Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by se vyhlašoval až na půl roku, prodloužen by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.

„Budou tam určitě obrovské tlaky na vládu, když to bude čistě na jejím rozhodnutí. V podstatě to zase otevírá nějaký korupční a lobbingový potenciál,“ varovala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Jiné poslanecké úpravy, které by parametry zkrácené práce dále měnily, sněmovna v dílčích hlasováních odmítla. Týkaly se třeba snížení podpory na 70 procent nebo 65 procent, zkrácení kurzarbeitu nejvýše na půl roku a snížení počtu dnů, kdy by mohl být zaměstnanec doma, na nejvýše tři, či dokonce dva v týdnu. Z poslaneckých úprav vložila dolní komora do předlohy zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti i dokládání dokumentů pro posouzení nároku na tuto podporu.

Maláčová: Spuštění kurzarbeitu v tuto chvíli nepředpokládám

Po schválení pravidel kurzarbeitu v dolní komoře se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) nechala slyšet, že jeho spuštění v tuto chvíli nepředpokládá. „Chtěli bychom současnou pandemickou situaci řešit a dokončit pomocí Antiviru,“ oznámila.

Ministryně dále neupřesnila, zda, kdy a na jak dlouho navrhne vládě prodloužení podpory z Antiviru – ten je zatím schválený do konce května. Podle pravidel Evropské unie je možné příspěvky firmám poskytovat do konce letošního roku.

O novém stavebním zákonu se stále nerozhodlo, Hřib kritizoval Dostálovou

Ve sněmovně pokračovalo také finální kolo projednávání návrhu nového stavebního zákona. Ve středu jeho schvalování dolní komora nedokončila a nepodařilo se to ani tentokrát. Sněmovna se k němu vrátí příští týden, na kdy poslanci vládního hnutí ANO svolali mimořádnou schůzi.

Od nového stavebního zákona si vláda slibuje zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Ve sněmovně se vede spor zejména o to, zda mají všechny stavební úřady spadat pod stát, nebo zda má část z nich zůstat pod obcemi. K hlasování o osmi desítkách pozměňovacích návrhů se dolní komora zatím nedostala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Aktuální projednávání ve sněmovně zatím vzbuzuje emoce.  Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) například ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) nezohlednila při svém vystoupení požadavky velkých měst a Svazu měst a obcí ČR (SMO), i když to přislíbila.

Hřib a další zástupci samospráv požadují například to, aby schvalování územních plánů přešlo plně pod kontrolu města. „Byl to od ní takový unikátní dvojpodraz na samosprávy,“ konstatoval.

„Naprosto odmítám slova pana primátora, že jsem porušila slib daný městům. Bohužel je v jeho vyjádřeních znát, že se v problematice ani v dlouhodobých dohodách příliš neorientuje,“ uvedla v reakci Dostálová.

S výhradami vystoupil i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který varoval před přijetím některých pozměňovacích návrhů. Podle něj by množství prosazovaných změn nepřispělo k renesanci stavebního práva, ale spíše k jeho havárii. Zaorálka podpořil i bývalý předseda lidovců Marek Výborný. „S naprostou většinou výhrad, které zněly z ministerstva kultury, se také ztotožňujeme,“ upozornil Výborný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
08:49Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 49 mminutami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
14:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 3 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
16:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...