Služební zákon má konkrétní parametry

Praha - Zástupci vládních stran se naposledy sešli kvůli služebnímu zákonu a našli shodu na jeho znění. Zbývá již jen doladit odměňování státních úředníků, tento úkol připadne ve středu koaliční radě. Ta by mu měla dát i paragrafované znění a během léta by zákon mohl jít do sněmovny. Nový zákon by se měl dotknout odhadem 80 tisíc státních zaměstnanců.

„Sám jsem mile překvapen tím, že všechny tři strany postupují společně a nacházejí řešení,“ podotkl k bezmála pětihodinovému jednání při odchodu z jednání pracovní skupiny místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Přineslo shodu v několika dosud sporných oblastech.

Podle Bartoškových slov je součástí rodícího se návrhu ustanovení přechodného období na dva roky. „V průběhu tohoto přechodného období bude potřeba jasně definovat počet stupňů a tříd pro odměňování,“ podotkl Bartošek k úkolu středeční koaliční rady. Řešit by měla i otázku zastropování odměn.

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) jmenovala v Událostech, komentářích mezi dalšími body, o nichž musí ve středu ještě rozhodnout hlavy koalice, slaďování pracovního a rodinného života, tedy nakolik má zákon řešit zkrácené úvazky pro lidi pečující o děti a další členy rodiny a podobně. Také půjde o téma vzdělávání. „Už ale nejde o spory v koalici, pouze cítíme, že jde o věci, k nimž by se vrcholoví politici měli vyjádřit,“ dodala.

Služební zákon patří ke strašákům z minulosti

Zákon o státní službě je jedním z nejstarších ústavních dluhů České republiky, Česko je navíc jedinou zemí EU, která tento zákon nemá. Po desítkách hodin i dnů to ale vypadá, že tento dluh vláda konečně splatí. „Podmínka mít služební zákon je známa několik let. Že to dnes doháníme v takovémto běhu se nelíbí ani nám,“ poznamenala Věra Jourová.

Pokud se koaliční špičky ve středu shodnou na návrhu zákona, chtěl by mít šéf vládní legislativy Jiří Dienstbier (ČSSD) do konce týdne návrh připraven i na legislativní úrovni. Sněmovna by o něm měla podle jeho představ rozhodovat již v červnu, nebo začátkem července. Celým legislativním procesem musí podle Dienstbiera norma projít nejpozději v září nebo v říjnu, tak aby generální ředitelství státní služby stihlo posléze schválit příslušné předpisy a zorganizovat výběrová řízení na státní tajemníky, kteří se funkce ujmou začátkem příštího roku.

Otázkou zůstává rozpočtově neutrální realizace

Ke klíčovým momentům přípravy zákona patří dopad na státní rozpočet. Bartošek představil odhad KDU-ČSL, že realizace zákona by se projevila v rozpočtu potřebou zhruba šesti miliard. Ovšem to až od chvíle, kdy se změní systém odměňování státních úředníků. „Proto jsme se dohodli, že příští dva roky nebudeme měnit odměňování státních úředníků. Dopad na státní rozpočet by měl být takřka nulový,“ upřesnila k podobě normy Jourová.

Kapitolu odměňování od roku 2017 čeká podle Jourové teprve postupné dopracovávání. Klíčové pro to budou přesná data z jednotlivých ministerstev, kolika úředníků se vlastně zákon dotkne. Koalice to totiž zatím s jistotou neví, odhaduje zhruba 70 až 80 tisíc. Přesnější čísla byl měla být známa v polovině roku. Zákon by měl posílit tarifní složky platů. Omezit by se naopak měly smluvní platy a možnost odměn. Koalice už před večerním jednáním měla jasno - výše mimořádných odměn bude mít stanovený strop.

Služební zákon má vést ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. V Česku byl schválen už v minulosti, účinnost jeho hlavních částí se ale několikrát odkládala. Novela by měla být podle harmonogramu účinná od ledna příštího roku. Podle odhadů by se zákon o státní službě měl dotknout 65 až 80 tisíc úředníků.

Výběr vedoucích začne na podzim

V posledních třech měsících letošního roku by se měla uskutečnit výběrová řízení na pozice státních tajemníků na jednotlivých úřadech. Jmenováni by měli být k lednu 2015. Po celý příští rok by se pak měla konat výběrová řízení na pozice vedoucích služebních úřadů a ředitelů sekcí. V roce 2016 mají být vypisovány konkurzy na ředitele odborů a vedoucí oddělení.

Plánovaný harmonogram schvalování služebního zákona

květen: schválení konečného návrhu novely vládou

konec května: představení zákona sněmovním výborům

konec června: úřady, kterých se má zákon týkat, dají vládě údaje o tom, kolika úředníků se přechod do služebního vztahu dotkne a v jakém platovém zařazení jsou

přelom června a července: poslanci na mimořádné schůzi přijmou zákon

leden 2015: platnost zákona

Zatím to vypadá, že kvůli služebnímu zákonu se chodby Poslanecké sněmovny zaplní i o letních prázdninách. Aby mohla důležitá norma v novelizovaném znění platit od příštího ledna, měla by se mimořádná schůze s tímto bodem programu konat koncem června nebo v polovině července.

Ilustrační foto
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

„Záleží, jak kvalitní ten návrh bude, kolik k tomu budeme mít připomínek. Dneska mohu těžko prohlásit, jestli nám bude stačit týden, dva, čtyři, osm na projednání ve výborech,“ odmítá odhadovat plynulost přijetí šéf poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Ze sněmovny ještě půjde zákon do Senátu a i tam se ale jeho schvalování může zadrhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šéfredaktoři vyzvali Babiše a další politiky k respektování kritické novinařiny

Více než dvacet českých šéfredaktorů a šéfredaktorek vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku. Svobodná a nezávislá média jsou označili za nezbytnou součástí každé demokratické společnosti, zajišťují i veřejnou kontrolu státní moci a každý demokratický politik by měl takovou kontrolu snést.
před 8 mminutami

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 2 hhodinami

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 2 hhodinami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 11 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...