Školy byly před uzavřením velmi rizikové, řekl Dušek. Pro návrat je potřebné správně nastavit pravidla

Školy jsou z hlediska počtu lidí, kteří se v nich nakazili covidem-19, třetím nejrizikovějším místem po sociálních a zdravotnických zařízeních. Na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny to řekl předseda Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek. Po uzavření všech škol na počátku března se počty nakažených významně snížily. Aby se situace neopakovala, až se začnou žáci vracet, bude podle Duška potřeba správně nastavit režimová opatření.

V období od loňského května do letošního března zaznamenali zdravotníci přes dva tisíce ohnisek nákazy ve školách – což činí ze škol zdaleka nejčastější místo, kde se covid-19 šířil – a přes 10 tisíc lidí, kteří se v nich nakazili. Více nakažených eviduje ÚZIS pouze v zařízeních sociálních služeb a zdravotnických zařízeních.

Celkem – ať v ohniscích nebo mimo ně – se nakazilo 48 tisíc učitelů a dalších zaměstnanců škol, z nich více než 1300 bylo starších 65 let. Hospitalizováno bylo 935 pedagogů a 40 jich zemřelo.

Nejvýraznější nárůst počtu nakažených ve školách byl patrný v únoru, přestože v té době chodili do škol pouze prvňáci, druháci a děti z mateřských škol.

Podle Ladislava Duška je ale pravda, že jsou v domovech důchodců, nemocnicích a školách uzavřené kolektivy, kde je možné nákazu trasovat mnohem lépe než v jiných prostředích, a proto jsou tato zařízení v čele pomyslného „žebříčku“ ohnisek.

Jasně ale statistikům vyšlo, že jakmile se školy zavřely, počty nakažených klesly, a když se otevřely, zase stoupaly. Po 1. březnu začaly počty malých dětí s covidem-19, které do té doby chodily do škol, klesat podstatně rychleji než u zbytku populace. Stejně tak ubylo nakažených pedagogů.

Je nasnadě, že až se školy otevřou, začne se v nich covid-19 opět šířit, upozornil Ladislav Dušek. Za zásadní považuje správně nastavit režimová opatření, aby se nešířil příliš rychle. Tomu má pomoci plošné testování ve školách a také očkování učitelů.

Do neděle, kdy přestaly platit kódy pro přednostní registraci, se přihlásilo 186 tisíc školských pracovníků zhruba z 270 tisíc. Dušek se domnívá, že část z těch, kteří se nepřihlásili, jsou lidé, kteří covid-19 nedávno prodělali, a tedy ještě mají protilátky. Z učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří o očkování mají zájem, dostalo zatím necelých 102 tisíc alespoň jednu dávku vakcíny, 13 tisíc z nich již obě dávky.

Školy jsou momentálně zavřené téměř všechny s výjimkou těch, kam chodí děti zdravotníků či příslušníků složek integrovaného záchranného systému. Od začátku března jsou zavřené i školky a první ročníky základních škol. Vláda původně vyhlásila jejich uzavření na tři týdny, poté je však prodlužovala.

Poslanecká sněmovna vyzvala vládu usnesením, aby začala otevírat školy nejpozději 12. dubna. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dal najevo, že to považuje za první možný termín, ale jak to se školami bude, se fakticky teprve uvidí podle toho, jak se bude vyvíjet počet infikovaných.

Ministerstvo dá stovky milionů na doučování

Na školském výboru vystoupil také ministr školství Robert Plaga (za ANO), který shrnul další plány svého resortu – nejenom návrat dětí do škol, ale také záměr, jak jim vynahradit to, oč přišly. Školy si podle Plagy rozdělí čtvrt miliardy korun na doučování dětí, které se nezapojovaly do výuky na dálku.

„Počítáme i s tím, že na období 1. 9. až 31. 12. rozepíšeme školám dalších 250 milionů na cílené doučování. To je i v reakci na těch několik tisíc nezapojených školáků,“ upřesnil ministr. Podle školní inspekce se do distanční výuky vůbec nezapojilo deset tisíc žáků, dalších 50 tisíc se neúčastnilo on-line výuky kvůli nedostatečnému technickému vybavení.

Dalších sto milionů vyčlení ministerstvo na letní „doučovací“ kempy. Ty budou určené alespoň pro 15 závazně přihlášených dětí a mají trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů. 

O návratu dětí do škol bude ve čtvrtek jednat i rada vlády pro zdravotní rizika. Podle plánu ministerstva školství se v první fázi budou střídat třídy prvního stupně v prezenční a distanční výuce. Speciální školy a malotřídky do 75 žáků budou mít prezenční výuku. Na středních a vyšších odborných školách se obnoví praktická výuka, na vysokých školách praktická výuka závěrečných ročníků. Pro závěrečné ročníky základních a středních škol budou dobrovolné skupinové konzultace, v základních uměleckých školách individuální výuka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...