Školám po zápisech stále chybí asistenti. Nemají pro ně ani peníze, ani smlouvy

Po zápisech do prvních tříd školy shání nové asistenty – těch je podle ředitelů pořád málo. Situaci podle nich nezlepšuje ani to, že asistentům mohou nabídnout jen krátkodobé smlouvy a malé úvazky. Asistenti jsou totiž přijímáni ke konkrétnímu dítěti, které je má doporučené jen na určitou dobu. Některé školy by navíc po zápisech měly své asistenty pro nadbytečnost propustit. Ministerstvo školství chce problém řešit tak, že bude jednoho asistenta sdílet více žáků.

Skončily zápisy do prvních tříd a ředitelé základních škol už tuší, kolik budou v dalším školním roce potřebovat asistentů. Některé školy ale pro budoucí prvňáčky se speciálními vzdělávacími potřebami nemohou nové asistenty sehnat, je jich totiž stále málo.

„Poradna doporučí asistenta, ale toho se bohužel dost často nedaří získat. Přitom nyní musíme sehnat další dva. Jednoho poptáváme po zápisu pro děti, které jsme teď přijali, a v současné době ještě potřebujeme dalšího. Třeba teď nastoupila asistentka, kterou jsme sháněli tři měsíce,“ řekla ČT ředitelka Základní školy U Obory v Praze Ivana Vodičková.

I když školy nové asistenty potřebují, ani smlouvu na neurčito, ani plný úvazek jim často nenabídnou. Úvazek a s ním i výplata asistenta se totiž odvíjí od toho, co poradna pro dítě doporučí. To může být podle ředitelů i odborníků jedním z důvodů, proč kvalitní asistenti chybí.

„Problém je pracovní doba a podobně. Většinou nejsou přijímáni na plný úvazek, což může ovlivnit jejich rozhodnutí, jestli nastoupí jako asistent pedagoga. Kdyby měli jistotu, že budou mít práci nastálo a třeba plný úvazek, bylo by to pro ně lákavější,“ vyjádřila se k problému předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.

Například zmíněná škola U Obory podle ředitelky zaměstnat asistenta na neurčito jednoduše nemůže. „Já nemůžu dát asistentovi smlouvu na neurčito. Jestliže vám na něj dá poradna doporučení na dva roky, tak vy víte, že toho asistenta potřebujete dva roky. V případě, že to doporučení poradna prodlouží, tak to tomu asistentovi prodloužíme,“ popsala Vodičková. Kdyby asistenta zaměstnali na neurčito, pak by mu museli vyplácet odstupné. „Na to nemáme finanční prostředky,“ dodává.

Podobně vnímá situaci i zástupkyně ze základní školy v brněnské Palackého třídě Věra Piňošová. Tam se asistenty na neurčito daří zaměstnávat alespoň částečně. „Velice obtížně se odhaduje, jestli můžeme nebo nemůžeme zaměstnat na dobu neurčitou, protože příliv žáků je nejistý. Takže se pořád kalkuluje s tím, že je neustále potřeba mít i někoho, kdo má termínovanou smlouvu, aby se eventuálně nemuselo propouštět na základě nadbytečnosti,“ přiblížila.

„Problém s asistenty vidím především v tom, že jsou napsáni jako podpůrné opatření na konkrétní dítě třeba do 30. 6., tedy jim nelze dát smlouvu na neurčito,“ potvrzuje předsedkyně asociace Stýblová. „A nejen to, když se ono inkriminované dítě třeba náhle odstěhuje, měli bychom s asistentem do měsíce rozvázat pracovní poměr, protože podpůrné opatření končí,“ dodává.

Řešení ministerstva: asistent pedagoga, ne asistent dítěte

Resort školství teď v rámci novely vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami připravuje pro asistenty pedagoga změny. „Záměrem ministerstva je, aby byl uplatňován princip sdílení asistenta namísto současného stavu, kdy je asistent, který je doporučený na konkrétní dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, spíše asistentem dítěte než asistentem pedagoga,“ řekla mluvčí resortu Aneta Lednová.

Podle ředitelů ale takto systém už funguje a jeden asistent na třídu po zavedení inkluze jednoduše nestačí. „Záleží, co máte za děti. Pokud jsou ve třídě tři děti, které mají poruchu chování a mají dohromady sdíleného asistenta, tak to stačí, ale já mám ve škole třeba autisty a ti potřebují mít toho asistenta pořád vedle sebe. Když budete mít ve třídě tělesně postižené dítě, tak ho taky potřebuje mít pořád u sebe,“ vysvětluje Vodičková.

Počet asistentů pedagoga na tuzemských školách přitom roste. Za posledních deset let se jejich počet podle ministerstva školství zvýšil zhruba pětapůlkrát. V tomto školním roce jich v tuzemských třídách pracuje asi 21 tisíc. Většina z nich má ale částečný úvazek, takže v přepočtu na plně zaměstnané jich tak letos na školách podle údajů ministerstva pracuje necelých patnáct tisíc. Díky vyhlášce o inkluzi z roku 2016 začaly mít školy nárok na peníze ze státního rozpočtu na zajištění těchto pozic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 22 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 27 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.