Senioři mají zájem o kurzy umělé inteligence, potvrdily ČT oslovené neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání lidí v důchodovém věku. Shodují se, že musí častěji vypisovat nové kurzy. Například organizace Elpida podle mluvčí Ivety Čížové v minulém roce připravila 25 kurzů, letos by jich mělo být ještě víc. Jako hlavní motivaci seniorů uvádí zvědavost a potřebu být v obraze.
„Umělou inteligenci využívám v denním životě už delší dobu, na kurz jsem se přihlásila, abych si prohloubila své znalosti. Přiznám se, že mě umělá inteligence zachránila, když jsem třeba zapomněla napsat nějaký sloh na hodinu španělštiny, kterou taky navštěvuju,“ říká 79letá Helena Kvapilová, která absolvovala kurz pořádaný organizací Právě teď!
Motivací seniorů, kteří kurzy navštěvují, je většinou zvědavost. „Jsou to lidé ve věku kolem 65–70 let, takže u nich nejde například o chuť se rekvalifikovat,“ vysvětluje koordinátorka studijního oddělení Elpidy Julie Šišková. To potvrzuje i účastnice kurzu paní Dana Pilařová: „Z médií vyznělo AI hrůzostrašně. Chtěla jsem vědět, jak opravdu funguje, a udělat si o něm vlastní obrázek.“
„Já jsem těch kurzů absolvovala několik. Dělám to, protože nechci být ta úzkostná paní, která neví, která bije. Chci zkrátka mít informace od odborníků a ne třeba od řetězových mailů. Umělá inteligence je nástroj, který bude hrát čím dál větší roli a já chci být připravená,“ vysvětluje důchodkyně Pavla Klepačová.
Obsazené workshopy
Lektoři se často snaží umělou inteligenci seniorům zprostředkovat zábavnou formou. „Lektor nás nejdříve seznámil s tím, jak AI funguje. Pak jsme si to mohli sami vyzkoušet. Bylo to zábavně pojaté. Nechali jsme si třeba složit písničku pomocí pár vložených slov. Nejhorší na tom bylo, že ta písnička nebyla vůbec blbá. Pak jsme také vyráběli obrázky a videa. Najednou nám bylo hrozně líto toho ztraceného řemesla a těch umělců, kteří se tím živí,“ popisuje Pilařová, která se zúčastnila kurzu organizovaného Životem 90.
V Přístavu, v jedné z poboček neziskové organizace Elpida, za poslední rok uspořádali pět přednášek o umělé inteligenci. „Zrovna o toto téma je najednou velký zájem. Hned jak zveřejníme nové kurzy, tak jsou obsazené. Plní se nám čekací listina, takže pro jistotu neustále vypisujeme nové,“ říká Šišková. V organizaci od začátku minulého roku proběhlo pětadvacet kurzů o AI, kterých se zúčastnilo dohromady 140 seniorů.
Zájem o kurzy umělé inteligence potvrzuje taky nezisková organizace Život 90. „Tento rok jsme měli workshop na AI. Byl úplně naplněný a naši senioři byli nadšení. Vzhledem k poptávce plánujeme větší zaměření na umělou inteligenci do tohoto roku,“ říká projektová manažerka organizace Markéta Prokeš Wittichová.
Digitální gramotnost se zvyšuje, někteří senioři ale stále mají mezery
Třeba v Senior Café Clubu v Brně ale zatím o kurzu AI pro seniory neuvažují. „Bojíme se toho, aby kvůli umělé inteligenci nepadla sociální angažovanost u již osamělých seniorů. Chceme proto AI představit jako nástroj s hrozbami i možnostmi. Ukázat, k čemu může být dobrá, a kde naopak může představovat rizika,“ vysvětluje Tereza Kozderová z brněnské neziskové organizace.
Pro některé seniory je ale využívání umělé inteligence příliš složité, protože nezvládají ani základy digitální gramotnosti. Lukáš Staněk, lektor v neziskové organizaci Moudrá sovička, upozorňuje na to, že řada z nich nezvládá ani základy práce s počítačem.
„U seniorů bych u tohoto tématu byl opatrný. Narážíme na to, že spousta z nich má kvůli digitalizaci problém zvládat i základní životní situace. Chodí za námi například s papírem z úřadu a neví si rady. I on-line bankovnictví pro ně může být problém. Pokud tedy vidím, že mají díry i v základech, vysvětlovat jim pokročilou inteligenci může být spíše kontraproduktivní,“ vysvětlil.
Digitální gramotnost seniorů ale rok od roku roste. „Do důchodového věku přicházejí lidi, kteří už se s novými technologiemi běžně setkávají. Před deseti lety jsme je učili ,tohle je myš‘, dneska už se pohybují na úplně jiné úrovni,“ říká Hana Čepová, lektorka organizace Právě teď!
