Senát zamítl snahu poslanců, kteří chtějí snížit na dvě pětiny mzdu placených zastupitelů, kteří jsou členy parlamentu nebo vlády. Senátoři návrhu vytýkali mimo jiné to, že odměny snižuje bez toho, aby se snížilo množství práce nebo odpovědnost placených zastupitelů z řad zákonodárců a že zasahuje do chodu rozhodování samospráv. Poslanci mohou veto senátorů přehlasovat. Senát chce také třeba zrušit zákon, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích, zabýval se i daní z nabytí nemovitosti a Národní sportovní agenturou, proti jejímuž vzniku se postavil.
Snížení odměn zastupitelů má podle tvůrců předlohy omezit hromadění funkcí ve veřejné správě. Kritici předlohy poukazovali také na to, že někteří zákonodárci souběžně působí ve svých původních zaměstnáních, přičemž jim by se mzda nekrátila.
„Je to čistě populistický návrh, který nemá nic společného se spravedlností,“ soudí senátor a zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátor ODS a starosta Mikulova Rostislav Koštial označil návrh za „bizarní“. Místopředseda Senátu, starosta Božího Daru a zastupitel Karlovarského kraje Jan Horník (STAN) uvedl, že by vláda ani poslanci neměli zasahovat do rozhodnutí voličů.
Kritici předlohy poukazovali také na to, že někteří zákonodárci souběžně působí ve svých původních zaměstnáních, přičemž jim by se mzda nekrátila. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil podotkl, že zastánci předlohy z ANO chtějí snížit starostovský plat zákonodárcům a přitom schválili návrh, aby předseda Národní sportovní agentury mohl pobírat ministerský i poslanecký plat.
Vystrčil také uvedl, že ho poslanci ANO vybízeli k tomu, aby Senát novelu pouze pozměnil tak, aby placení zastupitelé – zákonodárci dostávali sedm desetin platu.
Starostové a primátoři vydělávají podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, zhruba od 39 tisíc korun do 111 300 korun. Hejtmani pobírají přibližně mezi 117 200 a 128 900 korunami, které náleží primátorovi hlavního města. Základní plat poslance a senátora bez příplatků a náhrad činí 82 400 korun.
Zákaz prodeje o svátcích je senátorům také trnem v oku
Senát chce také zrušit zákon, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích. Svůj návrh na zrušení zákazu prodeje vložil v pátek do poslanecké novely, jež má z regulace prodejní doby vyjmout velkoobchod. Předloha se tak nyní vrátí do sněmovny, která rozhodne o senátním návrhu.
S pozměňovacím návrhem na zrušení celého zákona přišel senátní hospodářský výbor. Stejný návrh však sněmovna už dříve odmítla. Při schvalování projednávané novely stejně tak odmítla návrhy na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené. Samostatný návrh na zrušení zákona podala ve sněmovně již dříve i TOP 09.
Například maďarský parlament v roce 2016 obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.
Není jasné, jak se svátky vybraly
Zástupce předkladatelů poslanec ANO Patrik Nacher řekl, že pokud návrh na zrušení zákona v Senátu projde, podpoří ho ve sněmovně. Poznamenal však, že nemá takový vliv v klubu poslanců ANO, aby je přesvědčil o tomtéž.
„Zákaz prodeje o vybraných státních svátcích nepřinesl od svého zavedení v podstatě nic dobrého, zato ale dost zmatků a nejasností. Není jasné, podle jakého klíče byly vybrány svátky, o kterých se může, nebo naopak nemůže prodávat ve všech obchodech,“ uvedl v tiskové zprávě senátor za ODS Zdeněk Nytra.
„Pořád chceme lidi nějakým způsobem usměrňovat,“ podotkl Jan Horník (STAN).
Zákona se zastala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která navrhovala, aby Senát předlohu přijal v podobě schválené sněmovnou, tedy aby z regulace vyňala velkoobchod. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) řekl, že pokladní v obchodech se těší, že budou mít přesčas a dostanou víc peněz. Podnikatelé podle něj nejsou hloupí a o Vánocích zavírají obchody sami, když nejsou tržby.
Nynější platná zákonná regulace prodejní doby se týká obchodů s plochou nad 200 metrů čtverečních. Prodejny musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno do 12 hodin. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Návrh poslanců ANO a ODS, jak ho předložili a jak ho posléze schválila sněmovna, počítá s tím, že se omezení prodeje o stanovených svátcích nebude týkat velkoobchodu. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti.
Předkladatelé návrhu argumentovali hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazovali například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.
Daň z nabytí nemovitosti je prý nemorální
Senát chce dále zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Svůj návrh vložil v pátek do poslanecké novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí, která má osvobodit od daně první prodej bytů v rodinných domech. S pozměňovacím návrhem na zrušení daně přišel senátní hospodářský výbor. Předlohu tak nyní dostane opět sněmovna, která o senátním návrhu na zrušení daně rozhodne. Na dani z nabytí vybral stát jen loni 13,6 miliardy korun, předloni to bylo 12,5 miliardy.
Sportovní agentura se senátorům nezamlouvá
Senát se postavil proti vzniku Národní sportovní agentury, která má převzít od ministerstva školství sportovní agendu včetně dotací. Vznik nového úřadu by podle senátorů znamenal mimo jiné nárůst byrokracie a nezaručil by lepší financování sportovních organizací. Výhrady měli i vůči navrhovanému vedení agentury. O agentuře bude znovu rozhodovat sněmovna, která patrně veto Senátu přehlasuje.
