Senát nyní vede Jiří Růžička, nového předsedu by si horní komora mohla zvolit v únoru

V pondělí zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS) bude v čele horní komory dočasně zastupovat její první místopředseda Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). Ten chce navrhnout k volbě předsedy mimořádnou schůzi, která by se konala v první polovině února.

Smrt úřadujícího šéfa Senátu představuje pro Českou republiku ojedinělou situaci, všímá si  politolog Kamil Švec. „Má nepříjemné, smutné prvenství v tom, že je to první takto vysoce postavený politik, který odešel ve své funkci,“ poznamenal.

Jaroslav Kubera se do čela Senátu dostal po volbách v roce 2018. Jeho dvouleté funkční období mělo vypršet na podzim letošního roku. V čele horní komory ho dočasně bude zastupovat její první místopředseda Jiří Růžička.

Volba nového předsedy i doplňovací volby

Postup při volbě Kuberova nástupce ve vedení Senátu by měl projednat v úterý před polednem organizační výbor horní komory. Uskutečnit by se mohla už na schůzi v příštím týdnu. Růžička chce ale navrhnout k volbě předsedy mimořádnou schůzi Senátu, která by se konala v první polovině února.

Jednací řád Senátu přitom v této oblasti ponechává značnou plochu k politickým jednáním, podotýká ústavní právník z Univerzity Karlovy Jan Kysela.

Nahrávám video

„V zásadě jediné, co z jednacího řádu Senátu vyčteme, je to, že ten, kdo smí podávat kandidáty na post předsedy Senátu, jsou senátorské kluby – respektive senátoři,“ uvedl Kysela.

Podle zákona o jednacím řádu tak musí učinit „nejpozději 24 hodin před zahájením volby“. Ta by se tak mohla teoreticky uskutečnit už na schůzi, která začíná 29. ledna. 

Nahrávám video

Bude se jednat o většinovou, dvoukolovou volbu, podotkl Kysela. „Volí se za požadavku většiny přítomných senátorů,“ upřesnil.

  • Předsedovi Senátu přísluší ze zákona mimo jiné vyhlašovat volbu prezidenta republiky i jeho rezignaci, dávat souhlas s vydáním senátora k trestnímu stíhání nebo svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Senátu nebo jmenovat a odvolávat senátního kancléře po schválení organizačním výborem. Růžička také bude muset oficiálně oznámit prezidentovi Miloši Zemanovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, že Kuberův mandát úmrtím zanikl.

Podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu se v souvislosti s volbou nového předsedy Senátu může otevřít otázka, zda má tuto pozici opět obsazovat ODS.

Kuberovo místo v Senátu za Teplicko dostane vítěz doplňovacích voleb. Bude je muset vyhlásit prezident Miloš Zeman tak, aby se uskutečnily do 90 dnů, tedy nejpozději 17. a 18. dubna. Vítěz voleb se mandátu ujme na zbytek Kuberova funkčního období, tedy zhruba na čtyři roky do 13. října 2024.

„Je třeba dbát určité piety a postupovat tak, aby se dodržely zákonné podmínky, ale zároveň nepostupovat unáhleně. Není pro to důvod,“ míní vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Politolog: Program šéfa Senátu se nebude muset plánovat kompletně znovu

Program vedení Senátu se po smrti předsedy podle politologa Kamila Švece nebude muset plánovat kompletně znovu. „Právě proto má každý předseda své místopředsedy, aby byl – nejenom při takto smutných příležitostech – zastupitelný,“ uvedl Švec.

„Předpokládám, že v rámci Senátu si nyní místopředsedové budou muset agendu částečně rozdělit,“ dodal s tím, že zřejmě se ale nějaký program zruší. „To, co je domlouváno dlouhodobě, a ty vážnější akce, tak ty zřejmě budou částečně přebírat místopředsedové,“ upřesnil Švec. 

Gerloch doplňuje, že předsedovi horní komory pomáhá organizační výbor Senátu, v řadě věcí tedy předseda nerozhoduje sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 32 mminutami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 45 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 2 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 3 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 12 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 12 hhodinami
Načítání...