Po volbách zůstane horní komora parlamentu nezávislá na vládě, uvedl její nynější předseda a nově zvolený senátor Miloš Vystrčil (ODS). V letošních volbách podle něj převažovala obecně negativní kampaň, kterou v rozhovoru označil za dno. Dodal, že zvítězil díky „dlouhodobé práci, kterou voliči nakonec zohlednili“. V pořadu Interview ČT24 rovněž vyloučil, že by ho koalice SPOLU nominovala jako kandidáta na prezidenta republiky.
Senátorské křeslo obhájil Miloš Vystrčil s nejvyšším počtem hlasů v ostře sledovaném duelu ve volebním obvodu v Jihlavě. Svoji vyzyvatelku Janu Nagyovou (ANO) porazil o 7778 hlasů, což byl největší rozdíl ze všech finálových duelů. V kampani se intenzivně angažoval předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
„Jsem přesvědčen, že kampaň a volby byly specifické v tom, že na jedné straně stál kandidát, který měl nějaký program a svoji minulost, podle které ho bylo možné hodnotit. A na druhé straně volba reprezentovaná Andrejem Babišem, která kandidovala proti něčemu a proti někomu,“ uvedl.
„Jana Nagyová proti mně v podstatě nekandidovala. Jejích výstupů bylo minimálně a proti mně stále mluvil Andrej Babiš nebo Karel Havlíček a Alena Schillerová. Bylo to takové zvláštní,“ míní. Podle něj se v jeho kampani zúročila práce ve funkcích senátora a hejtmana. „Lidé neuvěřili dezinformacím, které se kolem mě šířily,“ sdělil.
Zároveň se nynější předseda Senátu ohradil proti tomu, že by byl odtržený od reality místních obyvatel na Jihlavsku. „Já jsem nevěřil svým očím, protože jsem s lidmi pořád (…). Když tam někdo, kdo tam skoro několik let nebyl nebo se s lidmi nebavil, začne vykládat, že jsem odtržený a žiju v nějaké bublině, připadá mi to úplně absurdní,“ řekl.
Způsob kampaně druhé strany poté označil Vystrčil za nečekaný a jako „další úroveň politiky“. „Bylo to dno, které neznám. Kampaň sledujete a říkáte si, jak se tomu přizpůsobit. Jediná snaha je toho druhého zatáhnout do bahna. Chce vyvolat diskuzi a začít vyvracet. Jenže to je člověk, který má několik vlivných médií, týmy lidí a mnoho peněz. Jediná možnost tak pro mě byla chovat se dál slušně a doufat, že lidé uvidí, jak děláme to, co vždycky,“ doplnil.
Senát bude nezávislý na vládě, říká Vystrčil
Po volbách do třetiny horní komory podle Vystrčila nebude Senát kvůli svému složení pouze automaticky prodlouženou rukou vlády. „Lidé jsou nezávislí, zvolení přímo a jsou zvyklí prosazovat svůj názor i v rámci dané strany. Jsou zvyklí ve stranách rebelovat nebo zastávat jiný názor, protože to k demokratické straně patří,“ odmítl senátor bezmeznou loajalitu vůči všem vládním návrhům.
„Pokud je ale v Senátu většina senátorů zvolená za vládní strany, je logické, že budou mít ve většině případů podobný názor. A tudíž těch konfliktů je potom méně, ale to neznamená, že jsou závislí a poslouchají. Znamená to, že je méně konfliktů,“ vyjádřil se.
Dodal také, že pokud ho senátorský klub ODS a TOP 09 znovu navrhne na pozici předsedy Senátu, nabídku přijme. Odmítl však, že by ho koalice SPOLU doporučila jako prezidentského kandidáta. Svoje rozhodnutí o postupu v prezidentských volbách má totiž vládní uskupení oznámit během úterý. Kromě toho, že on s kandidaturou nepočítá, se k postupu odmítl vyjádřit, dokud jej nepředstaví předsedové vládních stran.
Procházková: Češi nepovažují Senát za důležitou instituci
Senátorka za ANO Věra Procházková, která byla hostem Událostí, komentářů, vysvětluje nízkou účast u senátních voleb tím, že podle ní čeští občané nepovažují Senát za tak důležitou instituci, jak by měli.
Podle senátorky za SPOLU Hany Kordové Marvanové je však důležité jej mít, protože Česko má dvoukomorový parlament a komory se mají vzájemně vyvažovat. „Mají také rozdílnou úlohu. Sněmovna na základě vládních návrhů projednává zákony, ale senátoři, protože jsou reprezentanty konkrétních volebních obvodů, tak na to, jaké budou mít návrhy konkrétní dopady do života lidí, mohou pohlížet mnohem praktičtěji. V Senátu je hodně komunálních politiků, což si myslím, že je dobře,“ podotkla v Událostech, komentářích.
Senát má zároveň vyhrazené některé pravomoci. „Například bez souhlasu Senátu se nemohou měnit ústavní zákony, což je důležité, aby se ad hoc nějaká vládní většina nerozhodla změnit ústavu, která je základním pilířem právního státu. Následně má horní komora významnou roli při jmenování ústavních soudců prezidentem, což bych označila jako skoro nejdůležitější pravomoc, protože složení Ústavního soudu může ovlivnit, jestli se u nás lidé dovolají spravedlnosti,“ míní.
Kordová Marvanová: Dvoukomorový parlament může sám sebe kontrolovat
Procházková by však omezila počet senátorů na polovinu. „Na tak malou zemi, jako jsme my, je jich tam až moc,“ myslí si. Poznamenala ale, že významnou roli má Senát ve chvíli, kdy je rozpuštěná Poslanecká sněmovna. „V tu chvíli se stává Senát partnerem prezidenta a to je velice důležité.“
Kordová Marvanová, která byla u přípravy a schvalování ústavy jako členka ústavní komise, vysvětlila, že počty byly takto stanoveny a odvíjely se od toho, aby jich nebylo příliš málo ve vztahu k Poslanecké sněmovně. „Ta jich má dvě stě, protože jsme to převzali z doby federace, kdy měla Česká národní rada dvě stě poslanců. Počty jsou tedy dány nějakou historickou dohodou, a aby se změnily, musela by se otevřít ústava.“
Počet ovšem podle ní není nejdůležitější, důležité je, aby Senát nadále prokazoval smysl své existence jako pojistky ústavnosti a pojistky při příliš rychlém a nekvalitním schvalování zákonů. Kordová Marvanová také zmínila možnost posílení role Senátu, aby mohl vznést konkrétní pozměňovací návrhy.
„Toto se diskutovalo, ale byla tam spoustu limitů, které byly podmíněny dobově – určitá část politické scény Senát nechtěla, takže okleštila jeho pravomoci. Většina nás ale tehdy v České národní radě podpořila dvoukomorový parlament jako parlament, který je schopný sám sebe hlídat. A ty pojistky kontroly moci jsou v demokracii velmi důležité, aby ji někdo neuchvátil absolutně,“ podotkla.
