Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Dlouhodobě za to Česko kritizují mezinárodní instituce a organizace včetně Evropské komise nebo Amnesty International.

„Problém segregace je komplexní, široký a její řešení politicky ne vždy populární. Hlavním důvodem je především absence jakékoliv podpory zřizovatelům a školám, které romské děti – především z chudých rodin – mohou přijmout, popřípadě je vzdělávají,“ vysvětluje autor studie PAQ Research Karel Gargulák.

Až dvanáct tisíc romských dětí – zhruba třetina všech – chodí do škol, kde Romové tvoří přes třetinu žactva. Po republice najdeme těchto základních škol přes 130. V 78 z nich tvoří Romové víc než polovinu žáků, uvedla organizace.

Školy s vysokým zastoupením romských dětí se nachází napříč Českem. Větší zastoupení mají na místech zasažených destabilizující chudobou, kde žije i víc Romů, jako jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj. Školy, které lze označit za segregované, se ale nachází i ve Středočeském, Libereckém, Zlínském kraji či v Praze. Jde o běžné školy nebo bývalé zvláštní školy, ve kterých má největší zastoupení žactvo s upravenými výstupy či se sníženými nároky, nebo jsou tvořeny speciálními třídami, uvedla organizace.

Gargulák připomíná, že nyní v Poslanecké sněmovně leží novela školského zákona, která umožňuje potřebným školám cíleně poslat peníze na odměny učitelům, podpůrné pozice speciálních pedagogů, psychology či potřebné pomůcky, doučování či stravování dětí.

„Pozměňovací návrhy k novele zavádí i pozici sociálního pedagoga. Zároveň ani tohle nestačí,“ dodává s tím, že je potřeba podpora zaměřená přímo na obce a kraje, kde jsou segregované školy. „Je potřeba totiž zafinancovat i další věci – především podporu účasti dětí v předškolním vzdělávání, mimoškolní aktivity, sociální práci s rodinami s dětmi, včetně podpory bydlení a tak dále,“ podotýká.

Záměrně vytvořené segregované školy

Podle průzkumu také často existují i segregované školy, které jejich zřizovatelé vytvořili záměrně. Obce překreslují spádové obvody škol, běžné školy odmítají vzdělávat romské děti, poradny častěji doporučují vzdělávat romské děti ve speciálních školách. Roli podle studie můžou hrát i obavy romských rodičů z běžných škol, se kterými mohou mít sami špatnou zkušenost.

„S ohledem na to, že stát nemá žádné páky v tom desegregaci po zřizovatelích vymáhat, je situace v jednotlivých městech spíše výsledkem ochoty politiků a úředníků něco dělat. Někde se to daří více, někde méně,“ dodává Gargulák.

Hlavní odpovědnost za řešení vyčleňování romských žáků ve školách mají totiž obce a kraje. Jako zřizovatelé škol zajišťují kapacity, hodnotí ředitele, nastavují spádové obvody škol. Jejich úloha by měla být ale podle PAQ Research širší, týkat by se měla zajištění kvality a inkluze, podpory dětí mimo školy či propojení se sociálními službami. Obce a kraje zároveň podle nich potřebují větší podporu státu.

Existují i pozitivní příklady

Podle Garguláka existují příklady více či méně účinné dobré praxe z různých koutů Česka. „Ať již jde o Krnov, Ostravu-Porubu, Kutnou Horu, Prahu 3 a další města,“ podotýká.

Právě příběh Krnova, který je poměrně známý, může být inspirací pro ostatní. Město v minulosti změnilo školské obvody spádových škol, aby se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí umisťovaly rovnoměrně do všech krnovských základních škol, aby se podpořila jejich integrace do majoritní společnosti. Na školách fungují doučovací kluby, učitelé společně plánují i reflektují vyučovací hodiny a žákům se díky opatřením daří dokončovat základní vzdělávání a pokračovat na střední školu.

„Nemůžeme říct, že bychom měli recept, který je univerzální a který by platil všude. (...) Nejsme ještě dokonalí. Ale snažíme se nějakým způsobem těm dětem pomáhat, snažíme se je nevyřazovat ze vzdělávacího procesu. Cítíme, že to, co zabírá, je právě heterogenita,“ uvedl v prosinci pro Seznam Zprávy ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.

Dodal, že děti tak nejsou izolované ve své sociální bublině, ve třídách jen s romskými dětmi. Právě ředitel Handlíř stál u změny přístupu od počátku a za svůj přínos dostal i ocenění od Učené společnosti České republiky.

Pilotní projekt s deseti městy

Ministerstvo školství, Národní pedagogický institut ČR a PAQ Research také v loňském roce vytvořily společný projekt, který má pomoci konkrétním zřizovatelům. Projekt tehdy vybral deset měst, která mají v některé ze svých škol vyšší zastoupení romských žáků než na ostatních školách. Jde o Cheb, Kladno, Moravskou Ostravu a Přívoz, Olomouc, Teplice, Valašské Meziříčí, Kadaň, Ostravu-Jih, Plzeň, Přerov. Stát a zřizovatelé by pak měli získat know-how, pomocí jakých nástrojů zlepšovat šance dětí.

„V rámci pilotáže se již objevují příklady dobrých praxí – například předškolní vzdělávání pro romské děti v ostravském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, podpora ředitelů ze strany zřizovatele v Chebu a další,“ dodává Gargulák. Příklady dobrého řešení situace lze nalézt na webu, který PAQ Research zaštiťuje.

Zmíněný příklad v Moravské Ostravě a Přívozu se týká Mateřské školy Špálova, která spolupracuje s rodiči, vyhledává děti pro předškolní docházku a překonává obavy rodičů z neznámého prostředí. Romské asistentky navštěvují rodiny, odkud děti s rodiči pokračují do rodičovského klubu, kde se seznamují s životem v mateřské škole.

„Hodně to pomáhá. Pro rodiny je zaměstnankyně motivací. Mezi všemi je známo, že aby tady mohla pracovat, musí mít nějaké vzdělání. Dokonce naše asistentka Sylva, když sem přišla před pěti lety, tak mi říkala, že pro své děti měla nastavené minimálně se vyučit, teď už to změnila minimálně na maturitu. Tím, jak žijí v jiném prostředí, tak je to formuje a získávají jiné obzory a ukazují se jim možnosti, co ty děti mohou dokázat,“ uvádí ředitelka MŠ Špálova Jarmila Kanovská na stránkách Dobré praxe.

Podle Garguláka musí pokračovat spolupráce státu a zřizovatelů, „zároveň jsou ale potřeba další opatření.“ Analytici z PAQ Research v této souvislosti už vytvořili obecná doporučení, která zahrnují například jasně ukotvený zákaz vyčleňování v zákonech, větší pravomoci ministerstva k vymáhání desegregace, případně cílenou podporu pro znevýhodněné školy a děti či pravidelné reporty pro kraje i obce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ženě z Českokrumlovska hrozí až čtyři roky za množení psů, vyměňovala je i za alkohol

Kriminalisté se zabývají případem ženy z Českokrumlovska, která měla nejméně od roku 2020 chovat a množit psy v nevhodných podmínkách. Štěňata se zájemci směňovala i za alkohol a tabákové výrobky. V případě prokázání viny před soudem za to ženě hrozí až čtyři roky za mřížemi.
před 2 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Žalobce z brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
11:35Aktualizovánopřed 10 mminutami

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
12:32Aktualizovánopřed 19 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 36 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 4 hhodinami
Načítání...