Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Dlouhodobě za to Česko kritizují mezinárodní instituce a organizace včetně Evropské komise nebo Amnesty International.

„Problém segregace je komplexní, široký a její řešení politicky ne vždy populární. Hlavním důvodem je především absence jakékoliv podpory zřizovatelům a školám, které romské děti – především z chudých rodin – mohou přijmout, popřípadě je vzdělávají,“ vysvětluje autor studie PAQ Research Karel Gargulák.

Až dvanáct tisíc romských dětí – zhruba třetina všech – chodí do škol, kde Romové tvoří přes třetinu žactva. Po republice najdeme těchto základních škol přes 130. V 78 z nich tvoří Romové víc než polovinu žáků, uvedla organizace.

Školy s vysokým zastoupením romských dětí se nachází napříč Českem. Větší zastoupení mají na místech zasažených destabilizující chudobou, kde žije i víc Romů, jako jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj. Školy, které lze označit za segregované, se ale nachází i ve Středočeském, Libereckém, Zlínském kraji či v Praze. Jde o běžné školy nebo bývalé zvláštní školy, ve kterých má největší zastoupení žactvo s upravenými výstupy či se sníženými nároky, nebo jsou tvořeny speciálními třídami, uvedla organizace.

Gargulák připomíná, že nyní v Poslanecké sněmovně leží novela školského zákona, která umožňuje potřebným školám cíleně poslat peníze na odměny učitelům, podpůrné pozice speciálních pedagogů, psychology či potřebné pomůcky, doučování či stravování dětí.

„Pozměňovací návrhy k novele zavádí i pozici sociálního pedagoga. Zároveň ani tohle nestačí,“ dodává s tím, že je potřeba podpora zaměřená přímo na obce a kraje, kde jsou segregované školy. „Je potřeba totiž zafinancovat i další věci – především podporu účasti dětí v předškolním vzdělávání, mimoškolní aktivity, sociální práci s rodinami s dětmi, včetně podpory bydlení a tak dále,“ podotýká.

Záměrně vytvořené segregované školy

Podle průzkumu také často existují i segregované školy, které jejich zřizovatelé vytvořili záměrně. Obce překreslují spádové obvody škol, běžné školy odmítají vzdělávat romské děti, poradny častěji doporučují vzdělávat romské děti ve speciálních školách. Roli podle studie můžou hrát i obavy romských rodičů z běžných škol, se kterými mohou mít sami špatnou zkušenost.

„S ohledem na to, že stát nemá žádné páky v tom desegregaci po zřizovatelích vymáhat, je situace v jednotlivých městech spíše výsledkem ochoty politiků a úředníků něco dělat. Někde se to daří více, někde méně,“ dodává Gargulák.

Hlavní odpovědnost za řešení vyčleňování romských žáků ve školách mají totiž obce a kraje. Jako zřizovatelé škol zajišťují kapacity, hodnotí ředitele, nastavují spádové obvody škol. Jejich úloha by měla být ale podle PAQ Research širší, týkat by se měla zajištění kvality a inkluze, podpory dětí mimo školy či propojení se sociálními službami. Obce a kraje zároveň podle nich potřebují větší podporu státu.

Existují i pozitivní příklady

Podle Garguláka existují příklady více či méně účinné dobré praxe z různých koutů Česka. „Ať již jde o Krnov, Ostravu-Porubu, Kutnou Horu, Prahu 3 a další města,“ podotýká.

Právě příběh Krnova, který je poměrně známý, může být inspirací pro ostatní. Město v minulosti změnilo školské obvody spádových škol, aby se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí umisťovaly rovnoměrně do všech krnovských základních škol, aby se podpořila jejich integrace do majoritní společnosti. Na školách fungují doučovací kluby, učitelé společně plánují i reflektují vyučovací hodiny a žákům se díky opatřením daří dokončovat základní vzdělávání a pokračovat na střední školu.

„Nemůžeme říct, že bychom měli recept, který je univerzální a který by platil všude. (...) Nejsme ještě dokonalí. Ale snažíme se nějakým způsobem těm dětem pomáhat, snažíme se je nevyřazovat ze vzdělávacího procesu. Cítíme, že to, co zabírá, je právě heterogenita,“ uvedl v prosinci pro Seznam Zprávy ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.

Dodal, že děti tak nejsou izolované ve své sociální bublině, ve třídách jen s romskými dětmi. Právě ředitel Handlíř stál u změny přístupu od počátku a za svůj přínos dostal i ocenění od Učené společnosti České republiky.

Pilotní projekt s deseti městy

Ministerstvo školství, Národní pedagogický institut ČR a PAQ Research také v loňském roce vytvořily společný projekt, který má pomoci konkrétním zřizovatelům. Projekt tehdy vybral deset měst, která mají v některé ze svých škol vyšší zastoupení romských žáků než na ostatních školách. Jde o Cheb, Kladno, Moravskou Ostravu a Přívoz, Olomouc, Teplice, Valašské Meziříčí, Kadaň, Ostravu-Jih, Plzeň, Přerov. Stát a zřizovatelé by pak měli získat know-how, pomocí jakých nástrojů zlepšovat šance dětí.

„V rámci pilotáže se již objevují příklady dobrých praxí – například předškolní vzdělávání pro romské děti v ostravském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, podpora ředitelů ze strany zřizovatele v Chebu a další,“ dodává Gargulák. Příklady dobrého řešení situace lze nalézt na webu, který PAQ Research zaštiťuje.

Zmíněný příklad v Moravské Ostravě a Přívozu se týká Mateřské školy Špálova, která spolupracuje s rodiči, vyhledává děti pro předškolní docházku a překonává obavy rodičů z neznámého prostředí. Romské asistentky navštěvují rodiny, odkud děti s rodiči pokračují do rodičovského klubu, kde se seznamují s životem v mateřské škole.

„Hodně to pomáhá. Pro rodiny je zaměstnankyně motivací. Mezi všemi je známo, že aby tady mohla pracovat, musí mít nějaké vzdělání. Dokonce naše asistentka Sylva, když sem přišla před pěti lety, tak mi říkala, že pro své děti měla nastavené minimálně se vyučit, teď už to změnila minimálně na maturitu. Tím, jak žijí v jiném prostředí, tak je to formuje a získávají jiné obzory a ukazují se jim možnosti, co ty děti mohou dokázat,“ uvádí ředitelka MŠ Špálova Jarmila Kanovská na stránkách Dobré praxe.

Podle Garguláka musí pokračovat spolupráce státu a zřizovatelů, „zároveň jsou ale potřeba další opatření.“ Analytici z PAQ Research v této souvislosti už vytvořili obecná doporučení, která zahrnují například jasně ukotvený zákaz vyčleňování v zákonech, větší pravomoci ministerstva k vymáhání desegregace, případně cílenou podporu pro znevýhodněné školy a děti či pravidelné reporty pro kraje i obce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...