Šéf GIBS Murín zdržoval vyšetřování, píše se v kázeňském podnětu, kterým se ohání Babiš

Nahrávám video

Židle pod šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem se kvůli nedůvěře vyjádřené premiérem v demisi Andrejem Babišem otřásá. Babiš tvrdí, že důvodem jeho tlaku na Murínovu rezignaci je mimo jiné kázeňský podnět olomouckých žalobců. Česká televize nyní zjistila, že se v něm jedná o údajné zdržování vyšetřování. Murín podle dokumentu odmítal poskytnout vyšetřovatelům plnou součinnost při pátrání po úniku informací.

Přestřelka mezi šéfem GIBS Michalem Murínem a premiérem v demisi Andrejem Babišem se dostala až na půdu Poslanecké sněmovny. Poslanci bezpečnostního výboru se nyní zabývají tvrzením Murína, že na něj měl premiér vyvíjet nátlak, aby odstoupil z funkce šéfa inspekce. A zároveň tím, proč státní zástupci loni zaslali na Úřad vlády podnět k prověření možného Murínova kázeňského přestupku.

Česká televize zjistila, co je obsahem takzvaného Opatření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Šéf inspekce podle něj brzdil vyšetřování úniku informací – a to tím, že odmítal přesně vysvětlit, od koho se dozvěděl, že inspekce prověřovala někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. 

„…svým jednáním bránil tomu, aby prověřování této trestní věci bylo provedeno bez zbytečných průtahů, čímž současně porušil své povinnosti vyplývající z jeho postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů…,“ napsali olomoučtí státní zástupci do dokumentu, která zaslali tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) na jaře 2017 s tím, že je potřeba prověřit, zda nejde o kázeňský přestupek.

ČT žádala o vyjádření přímo ředitele inspekce Murína, ten ale vzkázal, že se zatím nechce k věci vyjadřovat. „Michal Murín se nebude veřejně vyjadřovat k jakýmkoliv otázkám a informacím, které se projednávají na uzavřeném a neveřejném jednání parlamentního výboru pro bezpečnost. Do skončení těchto jednání nebude ani veřejně vystupovat a komentovat služební záležitosti,“ uvedl mluvčí GIBS Ivo Mitáček. A žádost o rozhovor odmítl i Zdeněk Laube. Ten nakonec z ničeho obviněn nebyl.

Murín odmítá prozradit svůj kontakt: Je prý „deset levelů nad Gáboríkem“

O co se však ve vyšetřování případu úniku informací jednalo? Vraťme se v čase: je léto 2016. Inspekce prověřuje podezření, zda náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube nezneužíval svého postavení u policie a zda nezjišťoval u svých podřízených informace o některých kauzách. Na GIBS se kvůli tomuto zavádí speciální režim. O prověřování smí vědět jen velmi omezený okruh lidí. Ředitel inspekce Michal Murín mezi ně ovšem nepatří. Tak situaci vyšetřovatelům později popsal náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze Adam Bašný.

A z jeho svědecké výpovědi vyplývá, že několik týdnů poté Murín informoval svého podřízeného, že se v jistých kruzích ví, kdo je prověřovaný. S Murínem se proto Bašný sešel. Jak později zapíší olomoučtí státní zástupci v dokumentu určeném předsedovi vlády, Murín na setkání odmítal Bašnému sdělit, odkud informace čerpal. 

„Murín uvedl, že sdělení jména té osoby by pro něj znamenalo veliký problém, že se jedná o osobu, která je z okruhu poradců a lobbistů a která je deset levelů nad Gáboríkem,“ zapsali do dokumentu o setkání Murína s Bašným státní zástupci z Olomouce. Igor Gáborík je přitom jedním z obviněných v kauze Beretta, s nímž měl být Murín v minulosti v kontaktu.

„Murín opakovaně přes naléhání státního zástupce sdělil, že tuto osobu neprozradí, je to pro něj osobně nemožné, a dodal, že mu jde o to, aby státní zástupce věděl, že se o věci ví, a také kvůli tomu, aby věděl, že nedošlo k úniku z GIBS,“ shrnují Bašného popis situace státní zástupci v dokumentu.

„Pouze jsem to zaslechl“

Murín pak ale vše popisoval jinak. Podle dokumentu šéf inspekce vypověděl, že byl se svým známým ve společnosti, kde zaslechl pouze to, že Laube je prověřován. Jméno známého ale šéf inspekce odmítl uvést. „Ač jsem si vědom případných možných následků, tak toto jméno uvádět nebudu, neboť s touto informací nemá zcela nic společného. Ani si nejsem jist, jestli některé ty lidi ve společnosti vůbec znal,“ měl uvést Murín ve své výpovědi.

A v dalším výslechu předestřel, jak se celá věc podle něj odehrála. Prý náhodně potkal svého známého v restauraci a domluvili se, že vyrazí po hospodách. Známý ho pak pozval ještě na jednu akci. „… zašli spolu do nějaké restaurace či vinárny, kde se konal raut či oslava. V té vinárně ho představil nějakým svým známým. (…) Ve chvíli, kdy stál v hloučku osob, zaslechl rozhovor o tom, že je GIBS v Liberci nebo Jablonci prověřován Laube a že to dozoruje Bradáčová,“ stojí v dokumentu.

Následně pak tvrdil, že známého příliš nezná. Dodatečně dal vyšetřovatelům údajné číslo na známého „Láďu“. „Možná by to vypadalo divně, kdybych popsal, že ho znám jako Láďu a víc o něm nevím, proto jsem při posledním výslechu uvedl, že informace k němu sdělím, neboť jsem spoléhal na to, že naleznu alespoň to telefonní číslo,“ uvedl Murín. Prostřednictvím telefonního čísla se pak ale nepodařilo zjistit nic bližšího. S číslem prý byla vždy spojena anonymní předplacená SIM karta.

Vyšetřovatelé konstatovali, že k úniku informací z prověřování skutečně došlo. A informace se pak dostaly i k zástupcům médií. V dokumentu se totiž píše, že státního zástupce Bašného e-mailem kontaktoval tehdejší redaktor deníku MF DNES Marek Přibil. 

Se známým, kterého nezná, vyrazil do neznámé společnosti

Státní zástupce, který dokument sepsal, pak uvádí, že existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi, ale nebylo možné jeho tvrzení potvrdit nebo vyvrátit. „V prvé řadě lze stěží uvěřit tomu, že osoba v pozici ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy osoba, jejímž prvořadým úkolem je řešit profesní a lidská selhání příslušníků ostatních bezpečnostních sborů, se nechá pozvat od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností pak právě v tomto prostředí vyslechne skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací…,“ uvádí státní zástupce. A následně dodává, že lze těžko uvěřit i tomu, že by se Murín blíže nezajímal o člověka, který o takové věci mluví. 

„Michal Murín tak přinejmenším bránil tomu, aby prověřování této věci bylo provedeno urychleně a bez zbytečných průtahů,“ doplnil státní zástupce.

Sobotka: Ke kázeňskému řízení to neopravňovalo

O dokumentu, který státní zástupci zaslali na Úřad vlády na jaře 2017 s tím, že má premiér Bohuslav Sobotka prověřit, zda nejde o kázeňský přestupek, nyní premiér Babiš tvrdí, že je jedním z důvodů, proč v Murína ztratil důvěru. Expremiér Sobotka ale uvedl, že skutečnosti, které se dozvěděl, nebyly takové, aby jej opravňovaly zahájit kázeňské řízení.

„Na svém rozhodnutí trvám. Nevidím v tom cokoli, co by teď mělo být předmětem odvádění pozornosti od podstaty věci, kterou je nevybíravý nátlak předsedy vlády na výměnu ředitele GIBS,“ uvedl Sobotka pro server iRozhlas.cz

Jako účelový nátlak vnímají postup současného premiéra i někteří další opoziční poslanci. „Vláda, která nemá důvěru, nemá dělat žádné zásadní personální opatření, pokud to není nějakým způsobem nevyhnutelné,“ říká poslanec Petr Gazdík (STAN).

A poslanec ODS Martin Kupka zase upozorňuje na to, že Babiš je trestně stíhaný. Generální inspekce má přitom na starosti vyšetřování policistů a dalších lidí z bezpečnostních sborů. „Vznikají vážné otázky, že to celé může souviset s trestním stíháním jeho vlastním v případě Čapího hnízda,“ uvedl již dříve Kupka. Babiš to odmítá. „Čapí hnízdo dozoruje státní zástupce, je tam podaná stížnost a nemá to s GIBSem nic společného,“ uvedl premiér v demisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 7 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
před 40 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 49 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 3 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 4 hhodinami
Načítání...