Se zájmem o elektrokola přibývá půjčoven, nabíječek i úrazů

Nahrávám video

Obliba elektrokol a elektrokoloběžek roste. Lidé si je kupují nebo půjčují stále častěji a se zvýšeným zájmem přibývá i dobíjecích míst. Lepší kapacita baterií pak umožňuje bez nabití urazit až sto kilometrů a omezují se tak případy, kdy si cyklisté kvůli vybité baterii museli zavolat pomoc. Ta však často musí dorazit kvůli tomu, že uživatelé přecení své síly nebo neznají vlastnosti elektrokola a přijdou k úrazu.

Nejlevnější elektrokola se dají koupit už za deseti tisíc korun, ta špičkových značek se však prodávají i za čtvrt milionu. Kolo ale není nutné si hned kupovat, v poslední době přibývá půjčoven, hlavně v turistických oblastech. Cena za pronájem se nejčastěji pohybuje od šesti set do třinácti set korun za den, dlouhodobější výpůjčka je levnější.

Na cyklisty oblíbené Šumavě kromě půjčoven přibývá také infrastruktury, zejména dobíjecích stanic. Obce a města tak chtějí nejen zvýšit komfort návštěvníků, ale taky předcházet případům, kdy cyklisté po vybití baterky volali pomoc.

Delší výdrž baterií

Například na Železnorudsku přibyly za poslední rok dvě dobíjecí stanice. Jedna je ve městě a druhá se nachází na vrcholu Pancíře, kam každý rok míří tisíce lidí. Nabíjecí místo je doplněno schránkou s nejpoužívanějšími konektory. Jinde si zájemci musí kabely půjčit v infocentru a někde si kolo nenabijí vůbec. Například na Březníku nebo Poledníku kvůli absenci klasického rozvodu elektřiny přípojky zcela chybí.

To ale nemusí být takový problém. Půjčovny totiž stále častěji nabízejí modernější modely s vyšší kapacitou baterií. To znamená, že pokud cyklisté pomoc elektromotoru využívají jen minimálně, jsou schopni ujet na jedno nabití i přes sto kilometrů. Řada z nich však neváhá do kopce spoléhat hlavně na motor. „Vydrží na celý den, není problém ujet padesát kilometrů,“ popisuje své zkušenosti s kapacitou baterie jeden ze zákazníků půjčovny.

Díky těmto faktorům se už tolik neopakují případy, kdy lidé s vybitou baterií volali na pomoc horskou službu. „Špatně si rozvrhli délku trasy a baterie jim došla v místech, kde nebylo možné elektrokolo dobít a pak volali o pomoc, protože vzhledem k výrazně vyšší váze kola nezvládli cestu domů,“ popisuje typickou situaci náčelník šumavské horské služby Michal Janďura.

S motorem i čtyřicet kilometrů v hodině

Pro elektrické kolo platí stejná pravidla jako pro to běžné. Cyklista, který na něm jede, je ze zákona řidičem nemotorového vozidla a před jízdou si tak nesmí dát alkohol ani jiné omamné látky.

Maximální výkon elektrokol je stanovený na 250 wattů. Motor pomáhá jenom při šlapání, a to nejvýš do rychlosti 25 kilometrů v hodině. Hmotnost pak nesmí překročit čtyřicet kilo a napětí systému musí být do 48 voltů. Když elektrokolo tyto parametry překročí, už se považuje za motorové vozidlo a musí tak mít registraci, technickou kontrolu, povinné ručení a předepsanou výbavu.

Řada lidí však na pravidla nehledí a po koupi elektrokola vyžaduje přečipování elektromotoru, aby se výkon ještě zvýšil. Podle prodejců to žádají až dvě třetiny zákazníků, přestože tím mohou přijít o záruku. Odemčení čipu zvyšuje nejen rychlost, ale i spotřebu a riziko úrazu.

„Čip nám otevře plnou sílu motoru de facto na jakoukoliv rychlost při plném šlápnutí. Jezdí až padesátikilometrovou rychlostí, v průměru spíš pětatřicet až čtyřicet kilometrů v hodině,“ vysvětluje prodejce elektrokol Václav Vachtl.

Úrazy jako z autonehod

Při takové rychlosti a výrazně vyšší váze elektrokola se zvyšuje riziko úrazů. Lékaři tak stále častěji řeší poranění hlavy, mozku nebo páteře. Podle primáře z českobudějovické nemocnice Jiřího Fiedlera se lékaři po pádech z elektrických kol a koloběžek setkávají i s takzvanými vysokoenergetickými zraněními, která jsou běžná spíše u těžkých dopravních nehod.

Profesionální záchranář z lipenské horské služby Aleš Fejfar tvrdí, že lidé nejčastěji podceňují rychlost a nedomyslí, co se může stát.

Do půjčoven navíc pro elektrokola přicházejí hlavně začátečníci, kteří většinou neovládají ani základy cyklistiky. „Mívají problémy s bržděním, nevědí, že musí brzdit oběma brzdami,“ říká majitel půjčovny kol ve Frymburku Martin Řezáč. Některé z nich proto od letošní sezony ke kolu poskytují také návod a pokyny, jak kolo správně používat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 25 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 43 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...