Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 326,3 miliardy korun ze srpnových 298,1 miliard. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejhorší zářijový výsledek od vzniku České republiky. Loni ke konci září byl schodek 252,7 miliardy korun. Zvýšil se také státní a vládní dluh.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně stouply o 20,8 miliardy na 1,08 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,7 miliardy na 943,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 11,6 miliardy na 503,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci září pak meziročně stouply o 94,4 miliardy na 1,41 bilionu korun.
„Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů,“ uvedlo MF.
Ministerstvo zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního září 443,6 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších si vyžádaly 285,3 miliard. Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 36,8 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 121,4 miliard korun. Za letošní leden až září MF spočítalo celkovou pomoc z rozpočtu ve výši 225,5 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci září meziročně o 4,8 miliardy na 208,7 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 24,2 miliardy korun na 103,2 miliardy korun.
Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 31,1 miliardy na 75,9 miliardy korun. V meziročním srovnání se podle MF promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021.
V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci září vydal 1,31 bilionu korun, meziročně o 100,6 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 6,3 miliardy na 99,6 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 185,2 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci září 521,3 miliardy korun, meziročně o 15,8 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 399,3 miliardy korun.
Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření Schillerové ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.
Státní dluh stoupl na 2,3 bilionu
Státní dluh letos ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. V samotném třetím čtvrtletí pak dluh klesl o 82 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 218 tisíc korun.
Státní dluh letos rostl v prvním čtvrtletí, v druhém pak začal klesat. „Za růstem státního dluhu v prvních měsících letošního roku byla zvýšená emisní činnost ministerstva financí, které se tak rozhodlo předfinancovat krytí letošních splátek státního dluhu a částečně i krizového schodku státního rozpočtu, a to ještě před očekávaným zahájením cyklu zvyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky,“ uvedl úřad.
V relativním vyjádření představuje státní dluh podle MF 39,1 procenta HDP. „Z pohledu hodnocení státního dluhu České republiky považujeme za podstatné, že jeho aktuální výše zůstává navzdory krizovému hospodaření a zvýšeným schodkům v souvislosti s pandemií koronaviru SARS-Cov-2, na stále nižší úrovni než v roce 2013, kdy státní dluh dosahoval hodnoty 40,6 procenta HDP,“ uvedlo MF.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) lze očekávat, že mezinárodní srovnání publikované v příštích týdnech Eurostatem potvrdí, že zadlužení Česka je nejnižší ze všech zemí EU.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
V předchozím období rostl i vládní dluh
Dluh vládních institucí Česka stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,7 procenta. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím byla o 1,3 procentního bodu nižší, ačkoli dluh stoupl o 4,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Saldo hospodaření vládních institucí skončilo ve sledovaném kvartále ve schodku 57,4 miliardy korun. Proti loňsku se schodek snížil o 38,5 miliardy, k čemuž přispěly podle statistiků všechny vládní instituce. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se zlepšilo o 11,5 miliardy a nachází se v deficitu 99,6 miliardy korun. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 33,4 miliardy, což bylo meziročně o 19 miliard korun více. Přebytek hospodaření fondů sociálního zabezpečení stoupl o 7,9 miliardy na 8,9 miliardy korun.
Příjmy vládního sektoru meziročně narostly o 14,1 procenta, na čemž se kladně podepsalo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků, daní z výroby a dovozu a daní z příjmů. Výdaje vládních institucí pak oproti loňskému druhému čtvrtletí narostly o 6,4 procenta. Nejvíce se zvýšily výdaje na náhrady zaměstnancům, sociální dávky a dotace.
V souvislosti s vládním dluhem statistici rovněž uvedli, že z hlediska jeho jednotlivých částí byl meziroční nárůst zaznamenán hlavně u emitovaných cenných papírů a objemu přijatých úvěrů. „Emitované cenné papíry dál zůstávají hlavní komponentou dluhu. Jejich hodnota stoupla také mezičtvrtletně. Naopak u přijatých úvěrů došlo k poklesu,“ doplnili odborníci.
Schodek veřejných financí kvůli covidu
ČSÚ současně revidoval údaje o loňském hospodaření sektoru vládních institucí. Podle nich se veřejné finance loni dostaly zejména kvůli dopadům epidemie koronaviru do schodku 5,6 procenta HDP. Předchozí dubnové údaje statistiků uváděly schodek 6,2 procenta HDP. V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP. Mírně se zlepšila proti dubnovým údajům i míra zadlužení vládních institucí. Celkový veřejný dluh proti původně uváděným 38,1 procenta HDP loni dosáhl 37,7 procenta HDP, což bylo meziročně o 7,7 procentního bodu více.
Hospodaření vládních institucí loni skončilo ve schodku 318 miliardy korun. To je o 29,9 miliardy méně, než ČSÚ uváděl v dubnu. „Údaj z dubna 2021 byl snížen o 29,9 miliardy na základě aktualizovaných údajů o daňových příjmech,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
