Ruský historik Zubov: Po vzájemné dohodě prahli Hitler i Stalin

Nahrávám video

Německý útok na Polsko z 1. září 1939 měl předehru v Moskvě. Smlouva o neútočení se Sovětským svazem z 23. srpna ujistila Hitlera, že se mu Stalin nepostaví do cesty, když se rozhodne dobýt západní část Polska, zároveň východ země přenechala právě Sovětům. Rusko dnes interpretuje pakt Ribbentrop-Molotov tak, že nebylo vyhnutí. Ruský historik Andrej Zubov si to však nemyslí. Podle něj po vzájemné dohodě prahli jak Hitler, tak Stalin. Andrej Zubov byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.

Před 80 lety uzavřel Sovětský svaz s Německem dohodu o neútočení. Její součástí byl – Moskvou půlstoletí popíraný – tajný protokol o rozdělení sfér vlivu, který vedl k tomu, že Sověti zaútočili dva týdny po Němcích na Polsko, k obsazení Pobaltí či rumunské Besarábie.

Oficiální ruský postoj je v současnosti takový, že byl Sovětský svaz k dohodě s Německem dohnán odtažitým postojem Západu. I Velká Británie a Francie totiž se Stalinem a jeho lidmi jednaly, britská a francouzská delegace byly v Moskvě ještě počátkem srpna 1939.

Smyslem toho paktu bylo zajistit bezpečnost Sovětskému svazu.
Vladimir Putin

Ruský historik a opoziční politik Andrej Zubov to však vidí jinak – totiž že Francie, Velká Británie a Sovětský svaz k dohodě nedospěly kvůli požadavkům Moskvy, na které Německo naopak přistoupilo.

„Smlouva (se Západem) se tenkrát projednávala, ale neslibovala mu žádné územní zisky. Stalin by zůstal v hranici z roku 1929,“ poukázal Zubov v Událostech, komentářích. Po území, které náleželo Polsku, totiž podle něj sovětský vůdce prahl. „Stalin potřeboval nová území. Poté řekl Molotovovi, že jsme de facto obnovili staré carské Rusko – to bylo v roce 1940,“ shrnul Andrej Zubov.

Podle historiků lze pakt Ribbentrop-Molotov vnímat jako sovětský pokus o odplatu za porážku ve válce s Polskem z roku 1920. Stalinovi osobně ostatně bývá přičítán významný podíl na neúspěchu tehdejšího sovětského tažení na západ.

Zubov míní, že „pakt Molotov-Ribbentrop byl něco, po čem doslova prahli jak Hitler, tak Stalin“. Zatímco totiž Sovětský svaz získal kýžené nové území, pro Německo představoval jistotu, že se proti němu nepostaví obzvláště silný nepřítel. „Německo bylo mnohem slabší než Rusko, jeho ozbrojené síly byly dvaapůlkrát menší,“ srovnal ruský historik.

Zatímco Německo o územní zisky, které díky dohodě s Moskvou získalo, přišlo, Sovětský svaz si většinu území ponechal. Polsku vrátil jen část Haliče kolem Přemyšlu, zbytek jeho původní rozlohy dnes náleží Bělorusku a Ukrajině (Polsku naopak připadlo Slezsko a část Východního Pruska). Samostatnost po roce 1945 nezískaly ani pobaltské státy a z původně rumunské Besarábie se stala Moldavská SSR. Stejně tak se nic nezměnilo na výsledku zimní války z roku 1940, po které Finsko přenechalo Rusku Karelskou šíji a část východní Karélie.

Podle Andreje Zubova nelze vnímat konec druhé světové války ve střední Evropě tak docela jako osvobození. „V důsledku nebyla Evropa osvobozena, ale byla zamořena komunismem. A nacismus se liší od komunismu ne více než severní pól od jižního pólu, jak říkal Churchill,“ konstatoval.

Smlouva o neútočení zajistila Německu klid ze strany Sovětského svazu nejenom při bojích v Polsku, ale i ve Francii a na Balkáně. Samo ji nakonec porušilo 22. června 1941 operací Barbarossa – invazí německých vojsk do SSSR.

Čtyřletý konflikt, který tak vyvolalo, si v Sovětském svazu vyžádal životy nejméně 26 milionů lidí včetně vojáků. Na německé straně bylo více než tři miliony padlých. V Polsku potom během války zahynulo šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...