Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

Nahrávám video

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.

Jedna je spisovatelka, druhá terapeutka, mají odlišná povolání, ale stejnou diagnózu – ADHD, tedy poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Obě na ni přišly až v dospělosti. Podle jejich knihy je to běžnější právě u žen po porodu, které nebyly předtím diagnostikované. Tuto poruchu si totiž většina lidí spojuje s malými dětmi, většinou chlapci, kteří neposedí a vyrušují.

„Já jsem skončila v péči lékařů, po metabolickém rozkladu organismu. Byla jsem u psychiatričky a ta říkala jasně, jsou tam deprese, panické atiky, ale už vám někdo diagnostikoval ADHD?“ popisuje Klára Kubíčková.

Cesty, jak roztěkanost zvládat, jsou různé. Klára potřebuje aktivitu, přírodu nebo vaření. Jana zase jednu činnost, na kterou se soustředí. Možná řešení teď lidem s ADHD, především hlavně ženám v dospělosti, přibližuje nová kniha, která kombinuje příběhy a vědecké poznatky.

Jako bych měla v sobě hopík, který stále skáče

„Hyperaktivita není viditelná, ale je tam. Hraní si s pramínky vlasů, cvakání propisky, drobnosti, díky kterým se ženy víc soustředí,“ říká Jana Srncová.

„Je to, jako byste měla v sobě hopík, který pořád skáče, ale nikdo to nevidí a vy tu energii musíte kompenzovat,“ vysvětluje Klára.

Téma teď ve společnosti rezonuje a víc lidí ho vynáší na světlo. V Českém rozhlasu například začíná dokument o ADHD v dospělosti od Ivony Remundové.

Přehlcení informacemi, požadavky na multitasking

„Dnes víme, že ADHD není záležitost jen dětství, těch „divokých kluků“. U velké části lidí příznaky přetrvávají do dospělosti, jen mění svou podobu. A u žen často zůstávaly dlouho skryté právě proto, že nebyly tolik nápadné,“ vysvětlil psychiatr Jiří Renka z Národního ústavu duševního zdraví.

„Navíc je pravda, že dnešní doba ADHD  ‚nahrává‘ – moderní život, který je přehlcený informacemi, požadavky na multitasking a neustálou dostupnost. Lidé s ADHD tak mohou v tomto prostředí narážet na větší obtíže než dřív,“ dodal Renka.

Kniha se zkušenostmi lidí s touto poruchou chyběla

Podle psycholožky Zuzany Masopustové kniha v českém prostředí chyběla, hlavně co se týče sdílení zkušenosti ve stejné skupině lidí. Ale upozorňuje i na to, že se v diagnóze může spousta lidí poznat, i když ji nemá. „Může být hodně nerozpoznaných lidí s ADHD, protože tehdy ta diagnostika nebyla tolik známá. Nejlepší způsob je vydat se cestou oficiální diagnostiky,“ řekla.

„Máte pocit, že v tom nejste jako žena sama. Já tady mám třeba zaškrtané některé pasáže, musela jsem je přečíst manželovi,“ poznamenala čtenářka knihy Kamila Krybus.

V dospělosti se příznaky mění

Projevy ADHD se podle Renky v průběhu života mění. „U dětí je ADHD často spojováno s nápadným neklidem, impulzivitou a problémy se soustředěním,“ popsal psychiatr.

V dospělosti se příznaky promění. „Neposednost se promění ve vnitřní neklid, nervozitu nebo neschopnost vypnout. Impulzivita se může projevit například sklonem k unáhleným rozhodnutím, přerušováním v konverzaci nebo problémem zvládat emoce. Nepozornost se odráží v problémech s organizací času, zapomínáním, odkládáním povinností, pocitem chaosu v hlavě,“ řekl.

Léky a psychoterapie

Léčba ADHD v dospělosti podle Renky stojí na dvou pilířích. Lécích, které zlepšují funkci mozku v oblastech pozornosti, motivace a kontroly impulzů. A psychoterapii. „Co funguje nejlépe, je kombinace obojího. Lék pomůže ‚utlumit vnitřní chaos‘, ale samotný nestačí. Terapie pomáhá naučit se s ADHD žít a pracovat s ním, ne proti němu,“ dodal.

Ke sdílení zkušeností může pomoct i nedávné založení facebookové skupiny Nepozorné ženy právě Janou Srncovou, spoluautorkou knihy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 15 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 37 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 53 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...