Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.
„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních,“ doplnil Stanjura. Vláda loni odhadovala, že mimořádné příjmy by měly za celý rok dosáhnout sto miliard korun.
Více peněz z daní
K meziročnímu růstu příjmů nejvíce přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 109,16 miliardy – o deset procent více než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty se zvýšilo o 12,5 procenta na 56,81 miliardy. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 23,16 miliardy korun, tedy o 28 procent více než před rokem. Na spotřební dani se vybralo 21,88 miliardy, což představuje meziroční pokles o 8,3 procenta. Inkaso se snížilo zejména kvůli přechodu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům.
Rozpočtové výdaje rostly především kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, zejména důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 17,7 procenta na 144,3 miliardy. Z toho 113,14 miliardy tvořily výplaty důchodů, které se meziročně zvýšily o devatenáct procent.
Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily o 155,4 procenta na 30,93 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly více než trojnásobně na 16,4 miliardy, zejména kvůli lednové výplatě úroků protiinflačních dluhopisů.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
Redaktor ČT Petr Vašek upozornil, že také tím, jak se stát zadlužuje, dává stále více peněz na obsluhu státního dluhu – jde zhruba o 11,5 miliardy. Za „pozitivní výdaj“ označil to, že se kabinetu daří vydávat peníze na investice, a to asi čtrnáct miliard korun. „Problém je, že nerostou adekvátně tomu příjmy státního rozpočtu, ty rostou zhruba o deset procent,“ poznamenal.
Výraznou roli podle Vaška hraje to, že zatímco na zastropování cen energií už stát vydává peníze, z mimořádných daní ještě nemá v rozpočtu ani korunu. „Ty první peníze z mimořádných odvodů by snad mohly přijít během března, z daně z mimořádných zisků, pokud tam něco zbyde, tak to bude někdy v červenci. Toto výrazně zkresluje rozpočet a dává naději, že těch asi 75 miliard korun za měsíc nebude trend každý měsíc,“ řekl s tím, že únor vždy bývá společně s listopadem nejhorším rozpočtovým měsícem.
Analytik: Kabinet plánovaný rozpočet nedodrží
„Takřka 120milardový schodek by v dřívějších dobách byl považovaný za hluboký, i pokud by šlo o celoroční číslo, v letošním roce přitom jde pouze o vysvědčení za první dva měsíce. Dodatečné ‚inflační‘ příjmy na první pohled nestačí na rychle rostoucí výdaje, a vláda proto musí hledat způsoby, jak nůžky mezi výdaji a příjmy více uzavřít,“ komentoval analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá, že se letos kabinetu nepodaří plánovaný rozpočet dodržet. „Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 miliard korun. Rozpočet sice počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun, další mimořádná valorizace starobních důchodů však přinese i v případě schválení vládní úpravy dodatečné výdaje ve výši asi patnácti miliard korun. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky,“ uvedl.
